Úvod
Témata
Všechna
Kontakt

Oblíbené

Vodojemy Žluťák
Wolfova vila
Podzemí
Nebeská štola
Vlečky
Tunely pod Radlasem

Nejčtenější

Druhé Brno
Druhá Praha
Wolfova vila Stárkov
Vodojemy při ulici Tvrdého
Brněnské podzemí
Bondyho vila Nově Město nad Metují

Nejnovější

Bytový dům Palackého 28
Sklepení za domem Pražská 40
Pivovar Meisterbräu Halle
Železniční trať Brno – Havlíčkův Brod
Стоўбцы (žst)
Сянки (žst)
Kozubnik
Železniční trať Tišnov – Žďár nad Sázavou
Štola nad Hálovým mlýnem
Plzenecká železnice

Náhodné

Kameničná
Brzkov
Bítovčice
 
Jméno:
Heslo:

 
 
 

Vlečka Brno dolní nádraží - výstaviště

Faktografie

Vystavěna: Cca 1900?
Ukončení provozu: v provozu?
Číslo vlečky: 5012
Délka: 2,8 km

Historie vlečky společnosti Brněnské Veletrhy a výstavy

Původní vlečka odbočující z brněnského dolního nádraží a mířící do oblasti tzv. Baurovy rampy byla zbudována na přelomu 19. a 20. století jako vlečka do cukrovaru, vedoucí po břehu řeky Svratky tehdy nezastavěným územím za hranicemi města. Počátkem 20. století, kdy byla ve městě Brně běžná doprava nákladních železničních vozů za použití parní nebo elektrické tramvaje po městských tramvajových trasách k vlečkám výrobních podniků, byla zbudována rovněž spojka s tramvajovou tratí vedoucí na Mendlovo náměstí, po níž byly dopravovány nákladní vozy ž do pivovaru (patrně se ovšem jedná o jinou spojku, než tu současnou, o níž je pojednáno níže). Po zbourání Bauerova cukrovaru v roce 1954 převzalo vlečku výstaviště (název podniku se v průběhu času měnil), které je jejím majitelem dodnes.

Popis

Vlečka společnosti BVV vede z žst. Brno – Dolní nádraží, konkrétně z prostoru bývalého lokomotivního depa na brněnské výstaviště.

Vlečku lze z hlediska prostorového vedení po městě mohli rozdělit na pomyslné 4 části. První část vede z již zmíněno LD Brno – Dolní přes předávací kolejiště vlečky, dále prochází pod železničním mostem břeclavské trati a končí u křižovatky Heršpická × Poříčí. Tato část není příliš dlouhá její délka (měřeno od LD) dosahuje cca 0,7 km.

Následuje druhá část, která je jistojistě nejzajímavější a nemá obdoby. Vlečka je totiž v délce cca 1,4 km vedena po ulici Poříčí, což je součást velkého městského okruhu. Samotné těleso vlečky je u některých křižovatek využito jako odbočovací pruh vlevo. Na křižovatce s ulicemi Nové Sady a Renneská třída vlečka kříží tramvajovou trať do Starého Lískovce a na křižovatce s ulicemi Křížovou a Vídeňskou pak tramvajovou trať do Modřic. Zde se však nejedná o prosté křížení, ale je zde i spojka mezi tramvajovou dráhou a vlečkou, která se využívá pro přetahy tramvají na výstaviště.

Třetí část má necelých 0,3 km a vede kolem Hotelu Voroněž. Opouští komunikaci velkého městského okruhu a pravotočivým obloukem uhýbá k samotnému výstavišti, kde po překonání Křížkovského ulice končí u brány. Čtvrtá část je již vlečka v areálu výstaviště. Za běžných okolností se jedná o veřejně nepřístupný prostor, v době konání veletrhů se však mohou návštěvníci zpravidla volně pohybovat po celém areálu. Délka vlečky mezi bránou a zarážedlem je cca 0,4 km.

Současnost

Formálně je vlečka v provozu stále (rok 2014), nicméně její využití je méně než sporadické. Vlečka se používá zejména při příležitosti Mezinárodního strojírenského veletrhu, kdy jsou zde vystaveny železniční a tramvajové vozy. Zpravidla nové, ale i historické. Je však možné zde zahlédnout i tzv. Vítkovické metro, což je původně vyřazená souprava pražského metra, která je však nyní deponována na vlečce vítkovických železáren v Ostravě.

Zajímavým hitem poslední doby se stala tzv. Pivní tramvaj Dopravního podniku města Brna ev. č. 1018, která slouží na výstavišti v době některých veletrhů jako stánek s občerstvením. Tramvaje sem dopravuje speciální vozidlo DPmB – tzv. nakolejovač, což je silniční vozidlo s kolejovým adaptérem. Zde je vhodné zmínit, že celá vlečka umožňuje jízdu pouze vozidlům nezávislé trakce, jelikož se zde nenachází troleje.

Budoucnost

V souvislosti s přestavbou bněnského železničního uzlu se počítá s likvidaí vlečky v průběhu druhého desetiletí 21. století.

Prameny

  1. Uhler, M. Lokomotivy. http://lokomotivy.euweb.cz/g_galbrno.php
  2. Dujka J. Vliv rozvoje sítí hromadné dopravy na město Brno. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, 2012.
 
Článek ze dne 1. 5. 2014 byl naposledy upraven dne 1. 5. 2014 a zobrazen celkem 4101×, naposledy dne 21. 10. 2017 v 7:39.
 
   

Články související s tématem Vlečka Brno dolní nádraží - výstaviště

Zpět | Nahoru

Brněnské vlečky
Brněnské vlečky
Brno sice nepatří mezi nejprůmyslovější města Česka, ale svojí velikostí se řadí na druhé místo po Praze a tomu odpovídá také poměrně vysoký počet průmyslový…
Katalog vleček
Katalog vleček
Seznam železničních vleček Katalog je souborem dokumentací k existujícím a zaniklým vlečkám a průmyslovým drahám v českých zemích i zahraničí. Vzhledem …
Odlehčovací komora Uhelná
Odlehčovací komora Uhelná
Odlehčovací komora na levém břehu řeky Svratky se nachází pod Opuštěnou ulicí, v protažení ulice Uhelné v Brně. Odlehčovací komora označená oficiálně O…

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Sloupová, K., Vérteši, M., Správným směrem [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2017-10-21]
Dostupné z: http://spravnym.smerem.cz/Tema/Vle%C4%8Dka%20Brno%20doln%C3%AD%20n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD%20-%20v%C3%BDstavi%C5%A1t%C4%9B.
 
Desktopová verze | Mobilní verze