Vodovodní štola pod Kohoutovicemi

Nejdelší ražený tunel v Brně slouží pro dopravu pitné vody z vírské nádrže pod Holednou do obcí jihovýchodně od Brna.
Nejdelší ražený tunel v Brně slouží pro dopravu pitné vody z vírské nádrže pod Holednou do obcí jihovýchodně od Brna.

Který je nejdelší tunel v Brně? Husovický tunel na Nové Tišnovce? Tunel Ivanovického potoka pod Stránskou skálou? Tunel Ponávky pod Lesnou? Ne! Nejdelší brněnský tunel je relativně mladý a najdeme ho na samém okraji města, v místě, kde by čtyřkilometrovou dlouhou hlubinnou štolu asi hledal jen málokdo. Nepočítáme-li totiž spletitý systém primárních a sekundárních kolektorů pod centrem města, je nejdelším tunelem v Brně vodovodní štola Vírského oblastního vodovodu (VOV) o délce 4160 m, vedoucí z Bystrce do Bosonoh pod masivem Holedné, Baby a sídlištěm Kohoutovice.
Mírně zalomená trasa 4160 m dlouhé štoly vede přibližně severojižním směrem, kopírujíc přesně hřeben Holedné a Baby i údolí s německou dálnicí.
Mírně zalomená trasa 4160 m dlouhé štoly vede přibližně severojižním směrem, kopírujíc přesně hřeben Holedné a Baby i údolí s německou dálnicí.

Historie

První projekt na výstavbu Vírského oblastního vodovodu spadá do počátku 70. let 20. století. Rostoucí spotřeba vody v Brně vyžadovala nejpozději před koncem tisíciletí výrazné zkapacitnění dosavdních dvou březovských přivaděčů. Stavba započala v roce 1988, po skončení socializmu se však potýkala s vleklými průtahy nejprve vinou ekonomického zpomalení a privatizace, posléze změnou koncepce zásobování Brna vodou v důsledku jejího zdražení o několik set procent a tedy výrazného poklesu spotřeby. Projekt VOV tak byl přepracován, kapacita přivaděčů byla zmenšena a řada staveb byla úplně zrušena či odložena.

Složitým terénem v údolí Svratky pod vírskou přehradou se skrze dvojici štol a přes úpravnu vody ve Švařci dostal VOV do prostoru vodojemu nad Čebínem, kde se v roce 1997 spojil v mísící stanici s II. Březovským vodovodem přicházejícím od Malé Lhoty. V roce 2000 byl přivaděč uveden do provozu, přičemž z vodojemu Čebín voda z Víru pokračovala do Brna potrubím II. Březovského vodovodu, a to až do roku 2001, kdy byla dokončena další část trasy Čebín - Brno-Bosonohy.

Popis

Právě na této 9128 m dlouhé části trasy se nachází 4160 m dlouhý tunel mezi Bystrcí a Bosonohami. V Bystrci překonává VOV řeku Svratku shybkou z tvárné litiny a následně je veden štolou v podobě sklolaminátového potrubí o průměru 1100 mm. Potrubí je upevněno ve štole profilu 2810 mm, resp. místy 3010 mm, která umožňuje pěší průchod. Pod sídlištěm v Kohoutovicích jsou z hlavního řadu odbočeny dva výtlačné řady o průměru 300 mm do vodojemů Myslivna a Kohoutovice.

Další trasa VOV vede do vodojemu Bosonohy a z něj od roku 2006 dále do Moravan, Rajhradu a dokonce až do Těšan na pomezí Hodonínska, v oblasti tzv. hořkých vod, která se potýká s nedostatkem vhodné pitné vody už odpradávna.

Čtyřkilometrový tunel pod Holednou je v neustálém provozu, veřejnosti nepřístupný a zabezpečený proti vniknutí cizích osob. Na povrchu lze spatřit oba koncové objekty kryjící portály tunelu, přičemž jak severní, tak jižní portál se nachází v oploceném areálu VOV.

Jižní portál nejdelšího brněnského tunelu kryje nenápadná technická budova, stylem zapadající do stavebního slohu brněnských vodáren v posledním půlstoletí.
Jižní portál nejdelšího brněnského tunelu kryje nenápadná technická budova, stylem zapadající do stavebního slohu brněnských vodáren v posledním půlstoletí.
Vodojem Bosonohy je od ústí štoly na dohled. Spojen je s ní sklolaminátovým potrubím o průměru 1100 mm.
Vodojem Bosonohy je od ústí štoly na dohled. Spojen je s ní sklolaminátovým potrubím o průměru 1100 mm.
Armaturní komora u jižního portálu tunelu. Veškeré vybavení je staré teprve několik let a svítí novotou.
Armaturní komora u jižního portálu tunelu. Veškeré vybavení je staré teprve několik let a svítí novotou.
Stálá teplota, kterou si při své délce a vodním chlazení tunel udržuje, je v zimě lákadlem pro nejrůznější hmyz. Třeba slunéčka nulatečná, jednotečná, dvojtečná, sedmitečná, čtrnáctitečná, dvaadvacetitečná až po polytečná. Ve skutečnosti však jde nejspíš o slunéčka východní.
Stálá teplota, kterou si při své délce a vodním chlazení tunel udržuje, je v zimě lákadlem pro nejrůznější hmyz. Třeba slunéčka nulatečná, jednotečná, dvojtečná, sedmitečná, čtrnáctitečná, dvaadvacetitečná až po polytečná. Ve skutečnosti však jde nejspíš o slunéčka východní.
Tunel má kruhový profil o průměru 2810 mm, resp. 3010 mm, na několika místech je však prostor širší, vylámaný přímo ve skále a zpevněný betonovým nástřikem.
Tunel má kruhový profil o průměru 2810 mm, resp. 3010 mm, na několika místech je však prostor širší, vylámaný přímo ve skále a zpevněný betonovým nástřikem.
Místy vede štola pod vrstvou nadloží až 100 m tlustou, což znamená velmi vysoký tlak průsakových vod. Ty vstřikují v drobných kapičkácch do tunelu přes poruchy v betonovém ostění a vytváří zde nánosy barevného sintru.
Místy vede štola pod vrstvou nadloží až 100 m tlustou, což znamená velmi vysoký tlak průsakových vod. Ty vstřikují v drobných kapičkácch do tunelu přes poruchy v betonovém ostění a vytváří zde nánosy barevného sintru.
Přibližně po 830 m od jižního portálu z tunelu odbočuje krátká boční chodba, zajišťující zásobování vodojemů Myslivna a Kohoutovice, které slouží pro zásobování nejvyšších částí Brna pitnou vodou. V těchto místech vede také tunel nejhlouběji pod povrchem.
Přibližně po 830 m od jižního portálu z tunelu odbočuje krátká boční chodba, zajišťující zásobování vodojemů Myslivna a Kohoutovice, které slouží pro zásobování nejvyšších částí Brna pitnou vodou. V těchto místech vede také tunel nejhlouběji pod povrchem.
Z laminátového potrubí o průměru 1100 mm zde odbočují dvě nerezové roury o průměru 300 mm, vedoucí k místu vrtu, kterým stoupá výtlačné potrubí k povrchu.
Z laminátového potrubí o průměru 1100 mm zde odbočují dvě nerezové roury o průměru 300 mm, vedoucí k místu vrtu, kterým stoupá výtlačné potrubí k povrchu.
Není ve městě Brně mnoho odlehlejších míst. Hluboko pod zemí, v jeskynním klimatu a naprostém tichu.
Není ve městě Brně mnoho odlehlejších míst. Hluboko pod zemí, v jeskynním klimatu a naprostém tichu.
Veškeré potrubí je téměř dokonale těsné, jediná vlhkost pochází z průsaků ve stěnách štoly.
Veškeré potrubí je téměř dokonale těsné, jediná vlhkost pochází z průsaků ve stěnách štoly.
Očekávali jsme unikátní technickou šachtu hlubokou 100 m, ale namísto ní lze spatřit jen spodní stěnu neprůchodné betonové ucpávky úzkého vrtu, kterým potrubí stoupá do Kohoutovic.
Očekávali jsme unikátní technickou šachtu hlubokou 100 m, ale namísto ní lze spatřit jen spodní stěnu neprůchodné betonové ucpávky úzkého vrtu, kterým potrubí stoupá do Kohoutovic.
Průchodku z pozinkovaného plechu jemně lemuje krápníkové krajkoví. Tudy se neprotáhneme. Ani myš.
Průchodku z pozinkovaného plechu jemně lemuje krápníkové krajkoví. Tudy se neprotáhneme. Ani myš.
O 100 m výše mezitím na okraji lesa tiše stojí hypertrofní houba. Málokdo z obyvatel v okolí tuší, odkud slavný kohoutovický vodojem vlastně nasává vodu.
O 100 m výše mezitím na okraji lesa tiše stojí hypertrofní houba. Málokdo z obyvatel v okolí tuší, odkud slavný kohoutovický vodojem vlastně nasává vodu.
Ani podhoubí betonového velikána není nezajímavé. Nánosy sintru hluboko ve štole připomínají šlehačkový dortík nebo palačinky dobře penetrované medem.
Ani podhoubí betonového velikána není nezajímavé. Nánosy sintru hluboko ve štole připomínají šlehačkový dortík nebo palačinky dobře penetrované medem.
Za skromnou přechodovou lávkou se potrubí vrací do třímetrové betonové štoly, kterou pokračuje další tři kilometry.
Za skromnou přechodovou lávkou se potrubí vrací do třímetrové betonové štoly, kterou pokračuje další tři kilometry.
Nominální tlak PN12 odpovídá 120 metrům vodního sloupce, PN16 pak 160 metrům vodního sloupce. Hladina vírské přehrady se nachází ve výšce 469 m a jižní portál tunelu zhruba ve výšce 300 m nad mořem.
Nominální tlak PN12 odpovídá 120 metrům vodního sloupce, PN16 pak 160 metrům vodního sloupce. Hladina vírské přehrady se nachází ve výšce 469 m a jižní portál tunelu zhruba ve výšce 300 m nad mořem.
Trpěliví kolegové z vánoční exkurze do nitra vodovodního labyrintu pod Brnem spolupracovali při focení.
Trpěliví kolegové z vánoční exkurze do nitra vodovodního labyrintu pod Brnem spolupracovali při focení.
Množství světla ve štole však lidskému oku umožnilo pouze mnohem méně detailní průzkum než dlouze exponované fotografie. Realitu docela věrně zachycuje tento snímek.
Množství světla ve štole však lidskému oku umožnilo pouze mnohem méně detailní průzkum než dlouze exponované fotografie. Realitu docela věrně zachycuje tento snímek.
Severní portál tunelu s masivním betonovým pylonem pro uchycení sklolaminátové roury a dalším zařízením provozovatele vírského vodovodu.
Severní portál tunelu s masivním betonovým pylonem pro uchycení sklolaminátové roury a dalším zařízením provozovatele vírského vodovodu.
A tak vypadá jednoduchá budova při severním portálu tunelu. Nachází se na nepřístupném místě v uzavřeném areálu nad řekou <a href=/Tema/Svratka%20%28%C5%99eka%29>Svratkou</a>.
A tak vypadá jednoduchá budova při severním portálu tunelu. Nachází se na nepřístupném místě v uzavřeném areálu nad řekou Svratkou.

Zdroje

  1. Brzák, M.; Hanousek, J.; Pleský, V.: Výstavba, provoz a rozvoj Vírského oblastního vodovodu. Dostupné z http://www.smv.cz/res/archive/014/001685.pdf.
 
Článek ze dne 6. 5. 2016 byl naposledy upraven dne 6. 5. 2016 a zobrazen celkem 2787×, naposledy dne 27. 7. 2017 v 22:02.
 
   

Články související s tématem Vodovodní štola pod Kohoutovicemi

Zpět | Nahoru

Kryty v Divišově čtvrti
Brněnské podzemí
Jako druhé největší české město má Brno co nabídnout nejen nad zemí, ale také pod ní. Nejde jen o známé kasematy na Špilberku nebo na počátku 21. století zpř…
Vodojemy při ulici Tvrdého
Vodojemy při ulici Tvrdého
Trojice různě starých podzemních vodojemů se ukrývá v nenápadném areálu mezi ulicemi Tvrdého a Tomešovou na úbočí brněnského Žlutého kopce. Nejstarší nádrž, …
Zetor
Druhé Brno
Loader.load() Motto „Pod Brnem, které znám, je ještě jiné, větší, trochu špinavé, trochu popraskané, trochu zaprášenější“ Zpíval by určitě Kittc…
Krysí štola na Špilberku
Vodojemy na Špilberku
Dvojice různě starých vodojemů na východní straně opevnění hradu Špilberka patří ke třetí etapě výstavby brněnské vodovodní sítě - spádových vodovodů vedou…

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Sloupová, K., Vertéši, M., Správným směrem [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2017-07-27]
Dostupné z: http://spravnym.smerem.cz/Tema/Vodovodn%C3%AD%20%C5%A1tola%20pod%20Kohoutovicemi.
 
Desktopová verze | Mobilní verze