|
|
| |
|
|
|
|
Zbrojovka Brno |
Faktografie
| Založeno: | 1918 |
| Zrušeno: | 2006 |
| Výroba: | střelné zbraně, auta |
| Zaměstnanců: | max. ? |
| Vlečka: | ano |
Historie
Téměř sto let patřila Zbrojovka Brno k největším průmyslovým podnikům moravské metropole a jedné z největších strojíren seřazených v údolí řeky Svitavy. Vzniknuvše ve stejném roce jako Československá republika, zařadila se k mladým a prosperujícím podnikům nového státu. Jako perspektivní podnik byla ve 20. letech 20. století vybrána v rámci Malé dohody za výrobce železničních vlakových brzd značky Božić, pro které koupila licenci od jugoslávského konstruktéra toho jména a kterými hodlala konkurovat rozšířené německé normě Knorr. V tomto období krátce patřila brněnská zbrojovky do stejného koncernu jako adamovská zbrojovka s tehdejším názvem Továrna pro stavbu strojů a mostů v Adamově.
V období před 2. světovou válkou vedla Zbrojovka dlouhodobě konkurenční boj proti plzeňské Škodě - v rámci vyzbrojování československé armády před blížícím se nevyhnutelným střetem s Německem šlo o řadu lukrativních zakázek na zbraně a systémy opevnění. Ve většině tendrů nicméně Zbrojovka nebyla úspěšná.
Po druhé světové válce se Zbrojovka specializovala na výrobu ručních zbraní, především pušek. Krátce se zde vyráběly rovněž automobily označné řadou Z. Zbrojovka patřila po dlouhou dobu až téměř do konce své existence do společného podniku s jinou významnou brněnskou továrnou, původně určenou pro válečnou výrobu - Zetorem.
Výroba
Areál
Přestože se rozlehlý areál Zbrojovky mezi nábřežím řeky Svitavy a železniční stanicí v Židenicích řadí mezi mladší, patří mezi nejhezčí památky industriální éry 20. století. Při své délce přes 700 m (a dalších cca 350 m motorárna na pravém břehu řeky) a šířce až 400 m patří mezi továrny, které by se po přestavbě mohly stát menší samostatnou čtvrtí. Pravoúhlá síť budov a „ulic“ uvnitř areálu po zabydlení přímo volá. Areál je ze severní strany spojen přes menší vlečkové kolejiště (přístupné mimo areál) spojen se stanicí Brno Židenice, odkud je také z výšky 2. nástupiště dobrý výhled na větší část továrny. Pod areálem také protéká v podzemí severní část Svitavského náhonu. | | | | Článek ze dne 1. 5. 2014 byl naposledy upraven dne 1. 5. 2014 a zobrazen celkem 13925×, naposledy dne 20. 4. 2024 v 6:33. | | |
|
Články související s tématem Zbrojovka Brno
|
Zpět | Nahoru |
|
|
Továrny v údolí Svitavy
Průmysl byl od počátků závislý na vodě (technologické a jako zdroji levné energie) a dopravě. Proto nikoho nepřekvapí, že v kopcovatém terénu na pomezí jižní M… |
|
Brněnské továrny
Brno průmyslové
Brno nepatřilo ve středověké historii do skupiny nejvýznamnějších českých ani moravských měst. Přestože od roku 1348 sdílelo s Olomoucí právo … |
|
Industrie
Často opomíjeným a přesto významným druhem architektury je architektura industriální. Zejména továrny z konce 19. století často předčí kostely a zámky nejen … |
|
Motorárna Zetor
Motorárna strojírny Zetor je opuštěná a nevyužívaná strojírna na pravém břehu řeky Svitavy v brněnských Husovicích. Ačkoliv samotná společnost Zetor sídlí … |
|
Protiletecké kryty za strojírnou v Kuřimi
Celkem 12 (podle některých domněnek však možní i 13) krytů z období let 1942–1944 se nachází v polích severně od strojírenského komplexu v Kuřimi. Betonové p… |
|
Druhé Brno
Loader.load()
Motto
„Pod Brnem, které znám, je ještě jiné, větší, trochu špinavé, trochu popraskané, trochu zaprášenější“
Zpíval by určitě Kittc… |
|
|
|
|
Správným směrem
