Vodovodní štola pod Zelným trhem

Historie

Tržiště na Zelném trhu vzniklo v Brně pravděpodobně již ve 13. století současně s budováním nejstarší části dnešního města. Přibližně od první čtvrtiny 15. století pak byl Zelný trh vybaven kašnou, do které byla voda přiváděna poměrně složitým způsobem dřevěným potrubím z Lamplova mlýna na Svrateckém náhonu, z místa, kde dnes stojí městské lázně nad tramvajovou smyčkou Nové Sady. Voda byla tlačena zařízením poháněným tokem náhonu na Petrov, kde se hromadila ve vodojemu, z něhož byla přiváděna do kašny.

Horní dochovaný úsek štoly ze 17. století má délku asi 25 m a je tvořen přímou cihlovou štolou s hliněnou podlahou.
Horní dochovaný úsek štoly ze 17. století má délku asi 25 m a je tvořen přímou cihlovou štolou s hliněnou podlahou.
Z povrchu je přístup zajištěn po dřevěném žebříku do nevelké komory, kde se chodba rozšiřuje asi na dvojnásobek své obvyklé šířky.
Z povrchu je přístup zajištěn po dřevěném žebříku do nevelké komory, kde se chodba rozšiřuje asi na dvojnásobek své obvyklé šířky.
V dolní části zachovalého úseku protíná štolu kolmo moderní kameninová kanalizační roura. V pozadí je vidět relativně čerstvá zeď, ze kterou štola pokračovala až přímo pod kamennou nádrž kašny.
V dolní části zachovalého úseku protíná štolu kolmo moderní kameninová kanalizační roura. V pozadí je vidět relativně čerstvá zeď, ze kterou štola pokračovala až přímo pod kamennou nádrž kašny.

Původní kašna ustoupila v roce 1690 stavbě nové velkolepé kamenné kašny dobudované pod vedením Johanna Bernharda Fischera v roce 1695, rok předtím, než se stal pánem z Erlachu. Na svou dobu neobvyklá barokní kašna je tvořena nádrží ve tvaru hvězdice s oblými částmi, upostřed které stojí trojhranná hora s otevřenou grottou, v níž Héraklés drží na řetěze psa Kerbera a shora se na něj dívají čtyři říše: Babylonie, Persie, Hellada a nejvýše pak Evropa.

Pravděpodobně na konci 17. století byla v souvislosti se stavbou kašny vybudována cihlová přívodní štola z petrovského vodojemu pod kašnu Parnas, včetně několika podzemních komor, z nichž největší je situována prakticky pod kašnou, navazující na odpadní štolu, která od Parnasu odváděla zbytkovou a průsakovou vodu směrem zpět do náhonu zhruba v prostoru dnešního nádraží (tehdy neexistoval systém městské kanalizace - do toho byla odpadní štola zaústěna až o více než století později).

Popis

Z původní vodovodní štoly se dodnes dochovaly pouze fragmenty. Část mezi petrovským vodojemem a Zelným trhem pod Petrskou ulicí byla v souvislosti s přestavbami zlikvidována, zachovalá je část vedoucí z horní části Zelného trhu (před divadlem Husa na provázku) směrem ke kašně, která však byla přeťata vedením moderních sítí (pravděpodobně při rekonstrukci náměstí v roce 2015). Složitější systém prostor zhruba pod kašnou, napojený na odpadní štolu dodnes sloužící k odvádění vod z náměstí, pak odděleně slouží dodnes (zatím nemáme zdokumentováno).

Horní zachovalá část vodovodní štoly je tvořena přímou, necelé 2 m vysokou chodbou z cihelného zdiva poměrně mělko pod povrchem náměstí (< 1 m). Na dochovaném úseku štoly o délce cca 30 m se nachází jedna rozšířená komora, shora i zezdola je štola zazděna a neumožňuje průchod do dalších prostor. V dolní části je štola kolmo překřížena vedením kameninové kanalizační roury (viz foto).

Zdroje

  1. Kašna Parnas. Dostupné z http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=59.
 
Článek ze dne 21. 9. 2015 byl naposledy upraven dne 23. 2. 2017 a zobrazen celkem 20512×, naposledy dne 8. 10. 2025 v 15:07.
 
 

Články související s tématem Vodovodní štola pod Zelným trhem

Zpět | Nahoru

Sklep pod Pellicovou ulicí
Brněnské podzemí
Jako druhé největší české město má Brno co nabídnout nejen nad zemí, ale také pod ní. Nejde jen o známé kasematy na Špilberku nebo na počátku 21. století zpř…
Vodojem na Petrově
Vodojem na Petrově
Vodojem na Petrově je historická nevyužívaná stavba mezi areálem brněnského biskupství a parkem Denisovy sady nedaleko katedrály Petrov v Brně. Vodojem slo…
Podzemí
Podzemí
Podzemí přirozené i lidmi vyhloubené. Jeskyně, štoly, sklepy, chodby, bunkry, tunely a nádrže. Nejvíce článků je zatím na stránce Brněnské podzemí, al…
Druhé Brno
Druhé Brno
Každé větší město ubíhá do více rozměrů. Lze se v něm pohybovat po povrchu nebo pronikat do hloubky. Jinak tomu není ani v Brně. Naše běžné každodenní město se…
Vodovodní systém pod augustiniánským klášterem
Vodovodní systém pod augustiniánským klášterem
Několik propojených chodeb v oblasti ulice Běhounské a parku na ulici Rooseveltově, který byl původně zahradou augustiniánského kláštera souvisí s postupným vý…
Svratecký náhon
Svratecký náhon
Popis Názvem Svratecký náhon bývá označováno vodní dílo - umělý tok odbočující z řeky Svratky v dnešních brněnských Pisárkách nad (v roce 2014 již nevyuží…
Sklípek pod Zelným trhem
Sklípek pod Zelným trhem
Malý sklípek tvořený horní polovinou jedné z místností původního složitějšího systému chodeb se nachází jihovýchodně od kašny Parnas na Zelném trhu v Brně.…

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Horáková, D., Kuchař, J., Správným směrem [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2025-10-08]
Dostupné z: https://druhebrno.cz/Tema/vodovodn%c3%ad%20%c5%a1tola%20pod%20Zeln%c3%bdm%20trhem.
 
Desktopová verze | Mobilní verze