Zrušená úzkokolejka spojovala v období před a po 2. světové válce kamenolom nedlaeko obce Srní (dnes část Hlinska) s nádražím v Hlinsku. V současnosti vede po většině trasy drážky ulice Za Drahou.
| Trasa úzkokolejky podél potoka Drahtínky měla na délku zhruba 1,4 km. |
|
| Na vojenské mapě z roku 1945 je patrné oddělení vlečky od hlavní trati, která spojovala úzkokolejku se stanicí Hlinsko v Čechách. |
|
|
Historie
Povrchový lom na kvalitní šedo-modrý amfibol-biotitický granodiorit s podružným žilným doprovodem, (tzv. hlineckou žulu) založil v roce 1902 mezi městem Hlinskem a obcí Srní, která je dnes jeho součástí, podnikatel Jiří Matula. Ten si nechal rovněž nad hlineckým nádražím vystavět neobvyklou, částečně kamennou vilu, dílo poměrně známého architekta Josefa Skřivánka. Právě z lomu k nádraží a vile byla někdy v období let 1902–1938 vybudována úzkokolejka, která sloužila k dovozu kamene z lomu k překládací rampě spojené s vlastní stanicí asi 200 m dlouhou vlečkou. Překládací rampa se nacházela v těsné blízkosti vily a dá se tak říct, že úzkokolejné vláčky jezdily majiteli lomu doslova pod okny.
Úzkokolejka byla zřejmě v provozu během 2. světové války i nedlouho po ní, ukončení provozu lze podle původních map odhadnout do období 60. nebo 70. let 20. století. Později došlo rovněž k vytrhání vlečky a většina stop po úzkorozchodné železnici zmizela z povrchu zemského.
Lom Matula je stále (2018) v provozu pod stejným názvem, zajímavým vývojem prošla novoklasicistní vila, která se stala předmětem podvodu spáchaného na bezbranném majiteli trpícím Alzheimerovou chorobou skupinou zloděj pod vedením pražské advokátky Michaely Salačové. Soud později obviněné potrestal a vilu navrátil původnímu majiteli.
Popis
Úzkokolejná trať o rozchodu 600 mm vycházela od dvojúrovňové překládací rampy postavené podél vlečky vybíhající z východní strany stanice Hlinsko v Čechách a proti proudu potoka Drahtínky stoupala mělkým údolím k lomu Matula nad městem. Trasu zrušené úzkokolejky dnes přesně kopíruje ulice Za Drahou, celkem jde o délku asi 1250 m. Před samotným lomem, jehož dno se nachází poněkud výše než koleje drážky, se úzkokolejka vidličkovitě dělila na jižní a severní větev; přesná uspořádání kolejí a výhýbek nicméně nejsou autoru známy. Je pravděpodobné, že se poblíž železničního překladiště nacházelo menší manipulační kolejiště a několik odstavných kolejí se zřejmě vyskytovalo také poblíž lomu.
Podle útržkovitých informací od pamětníků byl provoz na úzkokolejce zajišťován jednou nebo dvěma motorovými lokomotivami, které sloužily několikrát denně k vytahování prázdných vozů nahoru k lomu. Shora zpět ke stanici byly vozy naložené kamenem spouštěny vlastní vahou za současného dobržďování ruční brzdou. Přesné počty zaměstnanců ani okolnosti provozu nejsou známy.
Máte-li k dispozici podrobnější informace ohledně provozu, vozidel nebo obecně historie drážky, prosím ozvěte se nám na některém z kontaktů. Děkujeme!.
| | Patníky zarostlé v houští svědčí o tom, že vlečka měla vlastní kilometráž, celkem ale její délka nepřekročila 200 m. |
|
| Vlečka byla zřejmě tvořená jedinou kolejí podél bytelné kamenné rampy se dvěma výškovými úrovněmi. Vlevo na snímku je úroveň nižší, odpovídající přibližně výšce plošinového vozu. |
| | Opodál se rampa zhruba o 2 m zvedla - koleje úzkokolejky vedly po jejím temeni, ve výšce odpovídající vysokostěnným vozům na štěrk a kámen. |
|
| Detailní pohled na stupeň mezi nižší a vyšší úrovní rampy naznačuje, že úzká kolej tu přecházela na mostovou konstrukci, snad dřevěnou, sloužící k vyklápění obsahu vozíků do normálněrozchodných vozů. |
| | Z rozteče dvou žlábků na vyšší rampě, kterými procházely kolejnice, lze snadno odvodit rozchod drážky: 600 mm. |
|
| Štěrkové lož drážky bylo na rampě uloženo v jakési betonové vaně. Ta se dnes místo štěrku plní padanými jablky. |
| | Kamenná rampa (zřejmě z vlastní produkce lomu) o délce přes 100 m působí dodnes při své výšce skoro 4 m majestátně, i když už roky pouze zarůstá křovisky. |
|
| Těsně před koncovým zarážedlem zrušené vlečky se část kamenné zdi sesunula a splynula s přírodou. |
| | Shora je traa koleje drážky jasně rozpoznatelná. Je také možné, že drážka měla na místě kolejí víc - odpovídala by tomu pláň vlevo od rampy s nižší niveletou, kde se mohly odstavovat vozíky s kamenem. |
|
| Terénní uspořádání nasvědčuje tomu, že se podél ulice Za Drahou nacházelo malé úzkokolejné nádražíčko. |
| | Tudy vycházela úzká kolej od nádraží směrem k lomu. Dnes vede po jejím tělese vozová cesta, prodloužení ulice Za Drahou k rekreačním chatám. |
|
| Přesná trasa zaniklé úzkokolejky z Hlinska do lomu v Srní. |
| | Pozůstatků drážky je v térenu poskrovnu, při troše úsilí se nám podařilo vykopat alespoň zbytky dřevěného pražce. Starousedlík na snímku nám potvrdil, že jde skutečně o součást koleje, která tu byla zavezena štěrkem a sutí. Zavzpomínal taky na doby, kdy okolo projížděly úzkokolejné vláčky. |
|
| Kolej pod konstantním úhlem křížila vrstevnice, včetně mírného zvlnění. Dnešní cesta zase přesně kopíruje zrušenou kolej a mírně stoupá po úbočí k lomu. |
| | Na břehu rybníka pod Matulovým lomem se nacházel jediný významnější přejezd úzkorozchodky. Dnes jde o křížení dvou polních cest. |
|
| Druhým nejvýznamnějším místem na trase drážky byla koncová vidlička, kde se kolej dělila na dvě větve, vlevo jižní a vpravo severní. Mezi nimi se dnes tyčí výsypka odpadního kamene z lomu. |
| | Pohled zpátky na horní část trati podél rybníků pod Matulovým lomem. |
|
| Přibližně na toimto místě končila na břehu rybníka severní větev drážky. Jakým způsobem se sem dopravoval a zde nakládal kámen, se nám již zjistit nepodařilo. Výsypka na levé straně je dnes zarostlá a mrtvá. |
| | Pohled z temene výsypky dolů k místu, kde končila úzkorozchodná trať. Výškový rozdíl je dnes značný, v minulosti ale zřejmě místo vypadalo zcela jinak. |
|
| Jižní větev koncové vidličky končila pod lomem zhruba v místě, kde dnes stojí včelařská maringotka. Podobnost boudy s železničním vozem je však čistě náhodná. |
|
Zdroje
- čert.007: Úzkokolejka Hlinsko nádraží-Srní lom. Dostupné z http://zrus-zan-zel.blog.cz/0809/uzkokolejka-hlinsko-nadrazi-srni-lomy.
- Králová, A., Kukal, Z.: Srní. Dostupné z http://lokality.geology.cz/3627.
- Panoch, P.: V Hlinsku díky architektovi Skřivánkovi ožila renesanční budova. Dostupné z https://www.novinky.cz/bydleni/tipy-a-trendy/318790-v-hlinsku-diky-architektovi-skrivankovi-ozila-renesancni-budova.html.
- Latislav, R.: Výjimečné vily v Hlinsku se chtěl zmocnit gang v čele s advokátkou. Dostupné z https://pardubice.idnes.cz/matulovu-vilu-ukradl-gang-09r-/pardubice-zpravy.aspx?c=A160113_2218035_pardubice-zpravy_jah.
|