Původní papírna a celulózka (později přestavěná na strojírnu) v Písečné disponovala dvojicí úzkokolejných drážek o rozchodu 600 mm. Zatímco jižní úzkokolejka sloužila k vyvážení popela z kotelny přes řeku Bělou, severní drážka spojovala pomocí svážnice továrnu se skladem dřeva nad továrnou v trati Na Petráku.
| Nejpatrnější památkou na zaniklou svážnici úzkokolejky jsou betonové pražce, kterých je ve svahu nad továrnou rozeset bezpočet. I po sto letech jsou ve výborném stavu. |
Historie
Ačkoliv samotná papírna (které je věnován samostatný článek) byla ve stísněném údolí u Studeného Zejfu pod Písečnou založena již v roce 1845, historie drážky pro svážení dřeva je o několik desetiletí mladší. Vytavěna byla na přelomu 20. a 30. let 20. století (stavební povolení mostu přes silnici vydal Okresní úřad Šumperk 14. 3. 1931 pod čj.3784/IX-27) a v provozu byla zřejmě od roku 1931.
Vzhledem k tomu, že drážka z překladiště dřeva, zakončená poměrně prudkou svážnicí vcházející do areálu papírny a celulózky byla prakticky nenahraditelná pro potřebu dovozu dřeva coby základní suroviny, lze předpokládat, že byla úzkokolejka v provozu až do ukončení výrobu papíru a celulózy v továrně. Údaj o tom, kdy se to stalo, se v různých zdrojích liší, zdroje hovoří o konci 40. let 20. století (konkrétně ukončení sulfitové výroby papíru na základě stížností na znečišťování řeky Bělé z PLR, nicméně výroba celulózy zřejmě pokračovala) až po léta 1968 či 1970 (v roce 1970 nastal v továrně požár, po kterém byla změněna na strojírnu).
Je pravděpodobné, že nejdéle v provozu zůstala jižní větev drážky sloužící k vývozu popela na skládku na pravém břehu řeky Bělé. Informace o ukončení provozu popelové drážky ovšem není známa, most přes řeku prokazatelně stál v roce 1965 a již nestál v roce 2000.
Popis
Průmyslová úzkokolejná drážka měla dvě větve, pravděpodobně propojené uvnitř areálu (nicméně propojení se autoru dosud nepodařilo doložit): jižní, sloužící k odvozu popela z kotelny po mostě přes řeku Bělou a severní, stoupající z továrny poměrně strmou svážnicí na hranu údolí nad továrnou, odkud pak dále pokračovala v mírnějším sklonu až ke skládce dřeva nad továrnou. Obě větvě měly rozchod 600 mm.
Severní větev vycházela z prostoru západního dvora papírny (případně přímo z některé z budov v areálu) a v poměrně strmém sklonu (cca 250 ‰) překračovala v podobě svážnice silnici po mostě podepřeném nejméně dvěma, pravděpodobně však třemi pilíři na zalesněnou stráň nad továrnou. Kolejnice svážnice byly upevněny ve speciálních betonových blocích s hlubšími základy, které zajistily, že kolej nesjížděla po svahu dolů do údolí. Na hraně svahu cca 100 m nad továrnou zřejmě končila svážnice (podle některých dohadů se zde nacházela malá výhybna) a drážka pokračovala již v podstatně menším sklonu (cca 7 ‰) ke skládce dřeva na severním kraji lesa. V tomto úseku jsou dodnes patrné terénní úpravy odpovídající mírným zářezům a náspu a základy staveb s drážkou spojených. Podle historických leteckých snímků zřejmě drážka v některých obdobích dále pokračovala přímo do prostoru skládky, kde se navíc větvila pro potřeby nakládání vozíků. Těch se na dráze zřejmě pohybovalo nejméně 31.
Celková délka svážnice byla nejméně 100 m, navazující železnice nad hranou svahu pak dalších 310 m plus přibližně dalších cca 250 m v areálu skládky (tento úsek ovšem není doložen). V roce 1956 bylo kolejiště rekonstruováno za účelem provozu dieselové lokomotivy neznámého typu. Vozíky na svážnici byly zřejmě bržděny a vytahovány za pomocí elektromotoru v horní stanici svážnice, čemuž nasvědčují stále patrné zbytky pancéřovaných kabelů v horní části svážnice.
Nejasné je propojení svážnice s popelovou drážkou totožného rozchodu uvnitř areálu. Popelová železnička vycházela z budovy kotelny a stáčela se k jihu k vlastnímu mostu přes řeku Bělou, za kterým se nacházela přímo na břehu řeky skládka popela.
Celková délka popelové drážky činila nejméně 80 m, je pravděpodobné, že uvnitř areálu mohla s rozvětvením dosahovat i více. Trakce popelové drážky není známa, nejpravděpodobněji šlo vzhledem k minimální délce trati o humánní trakci. V roce 2021 jsou patrné pozůstatky upevnění mostu na okraji továrního areálu, po kolejích uvnitř továrny není ani památky.
| Mapa papírny a okolí z roku 2020. Číst drážky vystopovatelná v terénu je zakreslena plnou čarou, tečkovaně jsou předpokládané úseky. Konec úzkokolejky se i v současnosti nachází uprostřed skládky dřeva. |
| | Totožný plánek na mapě z roku 1952. U severní větve drážky je zakreslena pouze část se svážnicí - je rovněž možné, že délka úzkokolejky se v čase měnila. |
|
| Úzkokolejka na leteckém snímku z roku 1946. Obří skládka dřeva nad papírnou je dobře patrná. |
| | Na samotném snímku je dobře patrná trasa úzkokolejky a zejména most svážnice přes silnici z Písečné do Mikulovic v severozápadním cípu papírny. |
|
| Pohled na bývalou papírnu, později továrnu na zemědělské přívěsy čtyři dny před koncem roku 2020. Stísněné údolí neumožňovlo umístit skládku dřeva dole u řeky a proto musela být vybudována vzadu nad továrnou z pohledu fotografa. |
| | Odhadovaná trasa obou větví úzkokolejky. Bližší drážka sloužila k odvážení popela z kotelny přes řeku, vzdálenější svážnice k přivážení dřeva z překladiště na kraji lesa nad papírnou. |
|
| Na první pohled není trať přes paseku na snímku patrná. Dobře je ale vidět zlom sklonu svahu při horním okraji paseky, odkud železnička pokračovala ke skládce dřeva již prakticky „po rovině“. |
| | Odhad vedení drážky na základě nalezených betonových základů mostu přes silnici 1. třídy I/44, která za továrnou vypadá spíše jako místní komunikace. Dobře patrná je změna sklonu na horním konci paseky. |
|
| Betonový základ spodního pilíře mostu je těsně pod silnicí dobře patrný dodnes. Nad ním, vedle plastového patníku prosvítá základ druhého pilíře (již nad silnicí). |
| | Jen o několik metrů dál je nad silnicí dobře vidět základ dalšího pilíře přemostění silnice. Tudy svážnice vystupovala z objektu papírny. Opět je výše vidět ještě další základ - buď ukončení mostu nebo (vzhledem ke sklonu svahu pravděpodobnější) třetího pilíře. |
|
| Speciální „pražce“ - betonové základy pro kolejnice zapuštěné do země, aby zabránily sesuvu koleje do údolí. |
| | Ve svahu nad papírnou lze nicméně i po 80 letech najít také několik pražců dřevěných. |
|
| Betonové základy s roztečí necelých 2 m lze na pasece nad papírnou vystopovat v celé délce svážnice. Bohužel po poslední prořezávce je paseka poněkud obtížněji průchodná. |
| | Pohled na továrnu zhruba z poloviny výšky svážnice. Tudy cestovaly vagónky naložené řezivem k rozborušení do papírny. |
|
| Zachovalý „pražec“ úzkokolejky u horní hrany svážnice. Zde se pravděpodobně nacházela výhybna k odstavování vozíků před jejich spouštěním do továrny. V okolí musel být rovněž naviják svážnicového lana poháněný elektromotorem. |
| | Přesná podoba výhybyn nad svážnicí není z dochovaných pozůstatků zřejmá. |
|
| Dále vedla úzká kolej lesem v mírném sklonu k překladišti dřeva. Zde už pravděpodobně vozíky tahala diseleová lokomotiva. |
| | V horní části trati je patrný i nevysoký násep úzkorozchodky. |
|
| Základy stroje spojeného s dráhou. je taky možné, že naviják se nacházel až v této části, zhruba 200 m nad továrnou a vozíky byly dopravovány i po méně strmé části drážky tažené/spouštěné na laně. |
| | Další, větší základ, pravděpodobně provozní budovy železnice nebo jiné stavby. Na leteckých snímcích není pod korunami stromů dobře patrná. |
|
| Letecký pohled na překladiště dřeva nad papírnou (ze které vykukuje komín dole v údolí). Přesto, že se již půl století v továrně papír ani celulóza nevyrábí, překladiště slouží lesníkům ke skladování dřeva dodnes. |
| | Zakreslená předpokládaná trasa úzkokolejky. Od horního konce pravděpodobně pokračovaly ještě manipulační koleje výše i do dalších stran překladiště. Od roku 1956 zde provoz zajišťovala dieselová lokomotiva. |
|
Zdroje
- Diskutující přezdívek Zdepa, dědek_hank a Ahmad_Šáh_Masúd na webu K-report: Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 07. 3. 2020. K-report, český dopravní server. Dostupné z https://www.k-report.net/discus/messages/28/320901.html?1583578134.
- WTC Písečná: Historie. Dostupné z https://www.wtc-pisecna.eu/historie.
- Český úřad zeměměřický a katastrální, ČUZK: Archiv leteckých měřických snímků. Dostupné na https://ags.cuzk.cz/archiv/.
|