Tento článek se zabývá štolou ze 70. let 20. století. Historická štola pod zámkem je pospána v tomto článku.
Štola Jezeří se nachází na úpatí Krušných hor nedaleko Horního Jiřetína (místní části Černice) a slouží k odvedení vod Šramnického potoka mimo povchový hnědouhelný důl ČSA.
Historie
Po tisíciletí stékal Šramnický potok z úbočí Krušných hor, na jejichž úpatí se vléval do kdysi ohromného (historicky až 56 km2) Komořanského jezera. To bylo lidmi po staletí postupně vysušováno až do roku 1831, kdy zaniklo a potoky stékající z horských hřbetů byly protaženy po jeho původním dně až k řece Bílině. Znovu se změnila situace se započetím povrchové těžby hnědého uhlí. Na místě někdejšího jezera vznikl lom Československé armády a na konci 60. let 20. století bylo pod horami nově vybudováno Dřínovské jezero, do něhož ústila řeka Bílina, Šramnický a Albrechtický potok i několik dalších toků. Jak se rozloha lomů rozšiřovala k severu, bylo zrušeno i Dřínovské jezero, tok Bíliny byl přeložen o několik kilometrů jižněji a voda potoků musela být odkloněna. Po zavržení povrchové varianty, která by znamenala vybudování několika kilometrů víceméně vrstevnicového toku po úbočí hor, byla zvolena varianta ražby dvojice tunelů, přestože terén, kterým měly štoly procházet je geologicky dosti složitý. První - štola Jezeří - odvádí od roku 1978 na severovýchod vody Šramnického potoka, druhá - Albrechtická štola - pak od roku 1979 společně vody Šramnického, Srnčího a Albrechtického potoka do umělého koryta vedoucího k Hornímu Jiřetínu, kde se vlévají do Jiřtínského potoka a posléze do řeky Bíliny.
| Asymetrické koryto před vtokem. VDUP znamená Výstavba dolů uranového průmyslu - tento Zbraslavský podnik štolu vyrazil. |
| | Pohled zevnitř na horní konec (vtok do) štoly. Sklon 1,4 % zajišťuje poměrně rychlé proudění vody ve štole. |
|
| Přes železobetonovou vyzdívku na několika místech pronikají železité a vápnité průsaky. |
| | Přechod z přímé do zahnuté části u severovýchodního konce (ústí) štoly. |
|
| Pohled proti proudu na jediný záhyb na délce tunelu. |
| | Ústí štoly Jezeří a soutok Šramnického potoka se Srnčím potokem, který přitéká betonovým korytem na pravé straně regulace. |
|
|
Popis
Šramnický potok vtéká v těsné rokli západně od zámku Jezeří do dvojice betonových zdrže s česly, ze kterých vytéká v cca 2 m hlubokém betonovém korytě (horní stěna koryta je nižší, aby do něj vtékala voda stékající po svahu, dolní stěna naopak vyšší, aby zachytila případnou přívalovovu vlnu), které stáčí jeho tok směrem na východ. Toto koryto je přímo zaústěno do štoly o celkové délce 1015 m vede z údolí Šramnického potoka (vtokový obejkt se nachází pod zámkem Jezeří do údolí Srnčího potoka, jednoho z pravostranných přítoků Albrechtického potoka. Železobetonem vyztužená štola má kruhový profil o průměru přibližně 2,2 m a je víceméně přímá (prvních 950 m od vtoku), v závěru se mírně stáčí k severu. Vstupní portál leží ve výšce 368 m, ústí je ve výšce 354 m nad mořem, což odpovídá sklonu přibližně 1,4 %. Nadloží štoly je horsky členité: štola nejprve protíná Zámecký vrch, jeden z hřbetů spadajících z Mnišské hory směrem k horskému úpatí, podle kterého původně nazývala Mnišská. Maximální výška nadloží v této části je 106 m. Posléze štola probíhá pode dnem údolí Lískového potoka, kde je výška nadloží jen 24 m. Občasně tekoucí potok nicméně není žádným způsobem shora o štoly zaústěn a jeho vody jsou zachycovány níže položenými systémy odvodnění. Poslední část štoly vede pod Březovým vrchem při maximální výšce nadloží opět 106 m.
Bezprostředně po opuštění štoly se do Šramnického potoka v betonové regulaci zleva vlévá Srnčí potok. Voda obou potoků pokračuje po dně údolí částečně regulovaným korytem, které po křížení lesní cesty cca po 200 m přechází v hlubší betonové koryto a mohutný regulovaný betonový soutok s Albrechtickým potokem. Za touto vizuálně vděčnou regulací se uprostřed lesa oba potoky noří do Albrechtické štoly.
Zdroje
- Lysák, J.: Novodobé štoly u Jezeří, dostupné z http://rangiroa.sweb.cz/jezeri/nove_stoly.html.
|