Štola nad Vírskou přehradou

Štola má neobvyklý profil daný tvarem betonových dílců. Ty jsou součástí určitého jednoduchého stavebnicového systému, který byl pravděpodobně plánován/využit i na dalších podobných stavbách v . letech.
Štola má neobvyklý profil daný tvarem betonových dílců. Ty jsou součástí určitého jednoduchého stavebnicového systému, který byl pravděpodobně plánován/využit i na dalších podobných stavbách v . letech.

Několik desítek metrů dlouhá štola s nedokončenými rozrážkami a zřejmě zaříceným nouzovým východem se nachází ve svažitém terénu údolí Končinského potoka. Utajovaná stavba pochází z první poloviny 60. let 20. století a o jejím účelu i osudu není známo víc než několik neověřených legend.

Historie

Historie štoly nad Vírskou přehradou je zahalena tajemstvím. Podle datace na betonových profilech pažení, které jsou takřka všechny z různých měsíců roku 1961, lze soudit, že štola byla ražena v témže roce nebo letech těsně následujících. Tomu odpovídají i ústně předávané vzpomínky pamětníků, kteří údajně na stavbě štoly pracovali, aniž by věděli cokoliv o jejím plánovaném využití.

Ať už byla štola uvažována pro jakýkoliv účel, ten nebyl zjevně nikdy naplněn, protože z naznačené sítě podzemních chodeb byla dokončena pouze jediná páteřní chodba a několik menších rozrážek, naznačujících kolmé chodby. V plánu tak mohla být síť chodeb o celkové délce několika stovek metrů; takovému rozsahu se však podzemní labyrint ani nepřiblížil. Rozrážky přibližně v polovině délky hlavní štoly mají prakticky nulovou délku, ať už jde o delší zavalené úseky, nebo (pravděpodobněji) jen otvory ponechané pro neuskutečněnou ražbu.

Stav štoly napovídá, že řádově pouhé měsíce po zahájení stavby došlo k jejímu předčasnému zastavení, ať už vlivem neuspokojivých geologických poměrů, vyzrazení nebo změny politické situace. Buď při opuštění stavby nebo možná sekundárně došlo pravděpodobně k vytrhání a odstranění stavební drážky a určitě k poškození čerstvě dokončeného systému keramické drenáže v počvě štoly. Štola na desetiletí osiřela, využívána jen okrajově lesníky jako mrazová jáma pro skladování stromků určených k výsadbě v okolních lesích.

Pátráme po příběhu štoly

Víte cokoliv o historii a osudu štoly nad Vírskou přehradou? Znáte některou z legend o štole nebo jste mluvili s někým, kdo byl u její stavby? Napiště nám prosím na některý z kontaktů. Děkujeme!

Popis

Za vchodem z povrchu v úrovni lesní cesty, který tvoří ocelové tlakové dveře, se nachází přímá hlavní chodba vedoucí přibližně k severovýchodu o délce odhadem 70 m. Profil tvořený stavebnicovým systémem betonových tvárnic je zhruba obdélníkový, klenutý o výšce cca 3 m a šířce 2,5 m. Zhruba uprostřed délky chodby se nachází jedno křížení, ze kterého vybíhají v kolmém směru doprava a doleva dvě zařícené rozrážky, na konci hlavní chodby se pak nachází křížení ve tvaru písmene T ústící do kolmé chodby.

Ta byla vlevo od hlavní chodby vypažena pouze dřevěnou konstrukcí, která v průběhu šesti desetiletí podlehla takřka úplné zkáze. Chodba přesto odolává a jen pomalu se hroutí vlastní vahou (ze stropu vypadávají do chodby kamenné bloky). Naopak vpravo od hlavní chodby je kolmá chodba vypažena stejnými betonovými bloky a přehrazena betonovou stěnou totožnou se stěnou vstupní. Skrze dveřní otvor lze vstoupit do nejvzdálenější části podzemí, přehrazeného ovšem závalem. Tady se zřejmě historicky nacházela nebo měla nacházet šachta spojující podzemí s povrchem nouzovým východem.

Štola je v roce 2022 nepřístupná, uzamčená důkladným zamykacím systémem. Přístup do ní mají pouze lesníci, kteří ji příležitostně využívají jako mrazovou juámu pro skladování stromků určených k lesní výsadbě.

Hlavní vstup do štoly z údolí Končinského potoka je dobře zabezpečen speciálním zámkem a díky své barvě je takřka nepostřehnutelný.
Hlavní vstup do štoly z údolí Končinského potoka je dobře zabezpečen speciálním zámkem a díky své barvě je takřka nepostřehnutelný.
Za vstupními dvěřmi, opatřenými masivním zámkem, se nachází další ocelové dveře. Vzhledem k poloze štoly v lesích daleko od civilizace nejsou dveře ani štola samotná odolné proti vysokým tlakům vyvolaným případnou rázovou vlnou výbuchu. Počítalo se ovšem s mírným přetlakem uvnitř štoly, který by umožnil řízenou ventilaci.
Za vstupními dvěřmi, opatřenými masivním zámkem, se nachází další ocelové dveře. Vzhledem k poloze štoly v lesích daleko od civilizace nejsou dveře ani štola samotná odolné proti vysokým tlakům vyvolaným případnou rázovou vlnou výbuchu. Počítalo se ovšem s mírným přetlakem uvnitř štoly, který by umožnil řízenou ventilaci.
Hlavní chodba štoly je odhadem asi 70 m dlouhá, vypažená betonovými profily stavebnicového typu. Horní klenba je ke stojkám pčipojena ocelovou spojkou a za takto vzniklým profilem jsou naskládány betonové pažící desky. V průběhu ražby pravděpodobně na počvě spočívala kolej stavební drážky, ze které tu ovšem nezbylo zhola nic.
Hlavní chodba štoly je odhadem asi 70 m dlouhá, vypažená betonovými profily stavebnicového typu. Horní klenba je ke stojkám pčipojena ocelovou spojkou a za takto vzniklým profilem jsou naskládány betonové pažící desky. V průběhu ražby pravděpodobně na počvě spočívala kolej stavební drážky, ze které tu ovšem nezbylo zhola nic.
Ve štole se nachází několik nedokončených rozrážek, ze kterých se do hlavní chodby valí nesourodá hornina. Ostění je na křižovatkách tvořeno betonem litým na místě do bednění.
Ve štole se nachází několik nedokončených rozrážek, ze kterých se do hlavní chodby valí nesourodá hornina. Ostění je na křižovatkách tvořeno betonem litým na místě do bednění.
Betonové profily jsou vročeny do různých měsíců roku 1961. Těžko soudit, zda byla betonárka vybudována přímo na místě stavby štoly nebo byly profily dováženy z větší vzdálenosti. Nedaleká Vírská přehrada byla dostavěna v roce 1957, pro stavbu štoly tak mohly být využity třeba i zbytky tamní infrastruktury.
Betonové profily jsou vročeny do různých měsíců roku 1961. Těžko soudit, zda byla betonárka vybudována přímo na místě stavby štoly nebo byly profily dováženy z větší vzdálenosti. Nedaleká Vírská přehrada byla dostavěna v roce 1957, pro stavbu štoly tak mohly být využity třeba i zbytky tamní infrastruktury.
Z neznámého důvodu, snad při opuštění původního plánu a trhání kolejí drážky z počvy, byla na mnoha místech poškozena také keramická drenáž ve štole.
Z neznámého důvodu, snad při opuštění původního plánu a trhání kolejí drážky z počvy, byla na mnoha místech poškozena také keramická drenáž ve štole.
Poslední rozrážka, mířící severozápadním směrem, byla vydřevena pouze provizorně. Po šedesáti letech se ve vlhkém prostředí štoly výdreva rozpadla takřka na prach.
Poslední rozrážka, mířící severozápadním směrem, byla vydřevena pouze provizorně. Po šedesáti letech se ve vlhkém prostředí štoly výdreva rozpadla takřka na prach.
Protilehlá chodba nabízí pohled na betonovou stěnu načerněnou dehtem, za kterou se zřejmě kdysi skrýval nebo aspoň skrývat měl, nouzový východ - tedy šachta vedoucí vzhůru k povrchu.
Protilehlá chodba nabízí pohled na betonovou stěnu načerněnou dehtem, za kterou se zřejmě kdysi skrýval nebo aspoň skrývat měl, nouzový východ - tedy šachta vedoucí vzhůru k povrchu.
Přístup k šachtě, pokud kdy vůbec vznikla, je však znemožněn růžovým závalem.
Přístup k šachtě, pokud kdy vůbec vznikla, je však znemožněn růžovým závalem.
Podaří se někdy odhalit tajemství výstavby štoly nad Vírskou přehradou?
Podaří se někdy odhalit tajemství výstavby štoly nad Vírskou přehradou?
Loučí se průzkumníci Správného směru a hromada kamení.
Loučí se průzkumníci Správného směru a hromada kamení.
 
Článek ze dne 21. 9. 2022 byl naposledy upraven dne 23. 9. 2022 a zobrazen celkem 297×, naposledy dne 1. 10. 2022 v 23:43.
 
 

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Horáková D., Kuchař, J., Správným směrem [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2022-10-01]
Dostupné z: https://spravnym.smerem.cz/Tema/%C5%A0tola%20nad%20V%C3%ADrskou%20p%C5%99ehradou&typzarizeni=c.
 
Desktopová verze | Mobilní verze