Železnorudná štola u Vysoké Pece

Středověká štola sloužící k těžbě železné rudy se nachází nedaleko cesty spojující obec Vysoká Pec v Krušných horách se železniční zastávkou nazvanou rovněž Vysoká pec na trati Karlovy Vyry - Johanngorgenstadt.

Nenápadný vstup do štoly v zídce ukryté na mezi označuje žlutý list ginga, stejně jako další zajímavá místa v okolí Nejdku. V zimě jej navíc zdobí ledové stalagmity. Ve vlhčích měsících je štola pravielně zaplavená. Mocnost vodního tělesa kolísá od několika cm až po téměř 1 m.

Stáří štoly není známo, ale může se jdnat až o 14. století. V dole sv. Jeroným se krevel těžil od 16. století do roku 1855. Ruda byla tavena v přilehlé vysoké peci, která dala název obci Vysoká Pec. Samotná štola je vícemémě obdélníkového průřezu o výšce cca 3 m a sleduje vytěženou rudnou žílu. Celková délka štoly je asi 25 m, vstup je vyzděn kamennou klenbou schovanou v nenápadné zídce pod stromem na mezi. Štola se mírně svažuje, což znamená v období zaplavení (štola je střídavě suchá a zaplavená) hladinu narůstající až k 1 m hloubky. Vodu lze snadno překonat po písčitém dnu.

Před závěrečným úsekem s čelbou, který má zvýšené dno a je tedy suhý i v období zatopení, se obejvuje několik metrů dlouhá rozrážka vpravo, klesající do větší hloubky a rovněž záhy končící čelbou.

Zdroje

1. Vysoká Pec, dostupné z http://podzemi.myotis.info/vpec/vpec.htm.

V zimě není jiná možnost, než se vyzout na boso, pokud ovšem nemáte neoprenové botky. Štola má přibližně obdélníkový profil se zaoblenými rohy, mírně skloněný ve směru vytěžené rudné žíly. Hrůzným zjištěním je, že rozrážka před čelbou vpravo nikam daleko nevede. V nejhlubším místě má v zimě voda hloubku skoro metr, lze ji ale snadno překonat. Na své si tu přijdou i hledači a hledačky keší.

Komentáře: