 | Severně od Cacovického mlýna protéká náhon džunglí tak hustou, že na jeho hladinu dopadá jen zlomek slunečních paprsků. |
Cacovický náhon je původně mlýnský náhon na řece Svitavě (pravém břehu) v severní části Brna, čtvrti Cacovice. Do jižní části Cacoviského náhonu se vlévá říčka Ponávka, která sem byla dovedena v roce 1993 nově proraženou, tříkilometrovou štolou pod sídlištěm Lesná.
Původ Cacovického náhonu spadá patrně do hlubokého středověku, mlýn je na místě doložen již v roce 1170, pravděpodobně je ale ještě starší. Lze tedy očekávat, že náhon není kompletně umělou stavbou, ale přinejmenším jeho část byla jedním z několika původních ramen řeky Svitavy.
V průběhu staletí na náhonu stálo několik mlýnů, ještě v roce 1857 lze dohledat nejméně tři mlýny využívající energie vody ke mletí obilí. V současnosti je spád využíván pouze pro pohon vodní turbíny v Cacovickém mlýně.
 | Nejzápadnější zátoka Cacovického náhona se zařezává do úbočí Holých hor, kde stojí pod opěrnou zdí také záhadná kamenná studánka. Nepřístupná zahrada zněmožňuje bližší průzkum. |
|  | Cacovický mlýn je nejdůležitější stavbou, kvůli které byl Cacovický náhon vybudován. Místní elektrárna ukrývá dvojčitou Francisovu horizontální turbínu o hltnosti 4,5 m3s-1 s výkonem 75 kW. |
| |
Prameny
- Encyklopedie města Brna: Cacovický mlýn. Dostupné z http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=378.
|