Důlní drážka ve Fond-de-Gras

Úzkokolejka sloužila především k dovozu železné rudy do normálněrozchodné stanice Fond-de-Gras (která dnes slouží mj. jako železniční muzeum). Úzké koleje obklopují stanici z obou stran - na fotce je vidět dva výklopné vozíky vpravo na kamenné rampě, křížení s normálněrozchodnou kolejí a vjezd úzkokolejky do růžového depa menšími vraty pod komínem. Další úzká kolej se skrývá za přejezdem zcela vlevo nahoře. Kamenné portály dolů na lucemburské straně východně od nádraží Fond de Gras (v obci Esch-sur-Alzette), jsou nejvýchodnějším bodem na povrchu, kam zasahuje 700 mm úzkokolejná síť.

Důlní drážka ve Fond-de-Gras nazývaná též Minièresbunn je systém nadzemních a podzemních úzkorozchodných železnic o rozchodu 700 mm spojující průmyslová sídla a doly na francouzsko-lucemburském pomezí.

Historie

V roce 1874 dospěla normálněrozchodná trať z Pétange romanticky pokroucenou trasou po úbočí kopce Titelberg do hlubokého údolí nad Rodange, kde bylo vybudováno překládací nádraží Fond-de-Gras. Sem byla dopravováana železná ruda z množství štol a šachet v okolních rozeklaných kopcích systémem lanovek a zejména úzkokolejnými vlaky o rozchodu 700 mm, které vyjížděly na světlo světa přímo z dolů. Štola dolu v Doihlu byla netradičním způsobem proražena na dvě strany (na francouzskou a lucemburskou) a doihlská štola se tak kromě vlastní těžby stala také tunelem pro transport rudy z dolů na francouzské straně v lucemburském Lasauvage a francouzském Saulnes.

Úzkokolejný systém byl v provozu do roku 1964, od roku 1973 pak započaly práce na jeho rekonstrukci pro turistické účely a muzejní jízdy. Dnes jde o jednu ze stěžejních technických památek v Lucembursku, kde mohou návštěvníci zažít jízdu po povrchu i dolem s dieselovou, elektrickou i parní trakcí a navštívit řadu dalších historických technických objektů na obou stranách státní hranice.

Popis

Důlní drážka spojující několik uzavřených dolů na železnou rudu se nachází na obou stranách lucembursko-francouzské hranice mezi obcemi Fond-de-Gras, Doihl, Lasauvage a Saulnes, v průmyslové oblasti přibližně uprostřed mezi belgickým Aubange, lucemburským Differdange a francouským Longwy. Centrem systému je koncová železniční stanice Fond-de-Gras, napojená horskou železnicí na hlavní dráhu v Pétange. Úzkokolejky se nachází na obou stranách stanice, odkud míří jednak přímo na východ do dvou štol dolu ve Fond-de-Gras a dále pak na západ k úvraťové stanici Doihl.

Stanice Doihl se nachází na strmém úbočí kopce, provrtaného štolou stejnojmenného dolu - vlaky odsud mohou již pod elektrickou trakcí o napětí 500 V projíždět skrze horu 1,4 km dlouhou štolou, jenž krátce podchází pod francouzským územím do obce Lausavage na lucembursko-franscouzské hranici. Dále na západ je z Doihlu možné dosáhnout obce Rodange na hlavní železnici.

Na západní straně hřebene se po výjezdu ze štoly úzkokolejka ve stanici Lasavage-Carreau dělí ladným trianglem na francouzskou větev mířící k uzavřeným dolům v Saulnes, kde lze obdivovat ještě několik dalších opuštěných úzkokolejných tratí, a lucemburskou větev mířící na jih do obce Lasauvage, kde se rozděluje k dalším železnorudným šachtám.

Všechny čtyři větve úzkokolejné trati, jakož i spojující štola dolu Doihl jsou v roce 2019 od začátku května do konce září v pravidelném turistickém provozu v parní a elektrické trakci.

Zdroje

1. Visit Luxembourg: Mine train "Minièresbunn". Dostupné z https://www.visitluxembourg.com/en/place/misc/minieresbunn-fond-de-gras.
2. Wikipedia.de: Fond-de-Gras. Dostupné z https://de.wikipedia.org/wiki/Fond-de-Gras.

Komentáře: