Databáze úzkokolejek

Evropa

Belgie

	Tramvajová síť v Antverpách	provozní tramvajová síť	1000 mm	116,6 km	Síť tramvají je v Antverpách budována už od roku 1873, od roku 1902 v elektrické trakci. Postupně se některé její části dostaly na pomezí metra (podzemní tratě) nebo regionálních drah.
	Kusttram (pobřežní dráha)	tramvajová dráha	1000 mm	68 km	Nejdelší tramvajová linka na světě kopíruje prakticky v celé délce belgické pobřeží. Vede z De Panne u francouzských hranic až do Knokke-Heistu u nizozemských hranic skrze města a obce téměř přímo po pláži. Je pozůstatkem rozsáhlého systému úzkokolejných tramvají v Belgii.
	Systém metra v Charleroi	provozní systém metra	1000 mm	33 km	Systém městské dráhy/tramvaje v Charleroi částečně využívá starší tratě tzv. vicinálních tramvají, které propojovaly napříč prakticky celou Belgii.
	Tramvajová síť v Gentu	provozní tramvajová síť	1000 mm	cca 30 km	Systém úzkokolejné tramvaje v Gentu nahradil roku 1904 starší normálněrozchodnou síť, která vznikla již roku 1874.
	Tramvajová trať podél Aisne	muzejní trať vicinální tramvaje	1000 mm	11,2 km	Nejstarší tramvajová trať v belgické provincii Luxembourg vede podél řeky Aisne z Érezée do Lamorménilu od roku 1908.
	Maldegemská úzkokolejka	normálněrozchodná trať přestavěná na muzejní úzkokoljenou dráhu	600 mm	10 km	Původní železniční trať č. 58 z Gentu do Brug přes Eeklo byla v úseku Eeklo–Brugy zrušena na konci 80. let 20. století. Od té doby ji přestavují dobrovolníci na trať o rozchodu 600 mm.

Bělorusko

Dětská železnice v Minsku

turistická (dětská) dráha

750 mm

?

Původní pionýrská železnice v parku Čeljuskinců (podle parníku Čeljuskin, který v roce 1934 prorazil severní cestu kolem Ruska) v Minsku dnes slouží veřejnosti jako městská dětská železnice.

Bosna a Hercegovina

	Železniční trať Prijedor–Srnetica–Knin–Jajce	zrušená regionální drážka	760 mm	392 km	Původně lesní železnice společnosti Bosnischen Forstindustrie-Aktiengesellschaft Otto Steinbeis (BIFAG) známá jako Steinbeisbahn se postupně stala významnou regionální dráhou propojenou s ostatními tratěmi bosenského rozchodu. Později byla částečně zrušena a částečně přestavěna na rozchod 1435 mm.
	Bosenská dráha	přerozchodovaná a zaniklá regionální drážka	760 mm	268,4 km	Větší část původní páteřní úzkokolejky Bosanski Brod – Sarajevo – Tuzla – Simin Han – Gračanica – Kusače – Vareš – Ivančići byla v roce 1947 přestavěna na normální rozchod, některé odbočné úseky byly zrušeny.
	Neretvanská dráha	přerozchodovaná a zaniklá regionální drážka	760 mm	178,4 km	Neretvanská železnice ze Sarajeva do Metkoviće vedla náročným horským terénem se třemi značně dlouhými ozubnicovými úseky. Elektrifikace plánovaná firmou Křižík byla v roce 1912 zamítnuta armádou a trať byla po dalším rozvoji v letech 1963–1966 nakonec z větší části přerozchodována na 1435 mm.
	Dalmátská dráha	zrušená regionální drážka	760 mm	v Hercegovině 129 km	Celá trať Čapljina–Zelenika vedoucí z dnešní Bosny a Hercegoviny přes Chrovatsko do současné Černé Hory o délce 188,6 km byla stavěna podél moře ovšem ve vniztorzemí, aby byla chráněna proti útoku z lodí. Náročná horská dráha byla téměř v celé délce zrušena v roce 1976.
	Železniční trať Lašva–Bugojno–Jajce	přerozchodovaná a zaniklá regionální drážka	760 mm	104,5 km	Železniční trať Lašva-Travnik-Bugojno byla uvedena do provozu postupně v letech 1893 až 1895, kdy byla propojena se zbytkem úzkorozchodné sítě v Bosně a Hercegovině.
	Důlní úzkokolejka Banovići	Provozní důlní drážka.	760 mm	8,5 km	Unikátní úzkokolejka vede členitým terínem nad městem Banovići nedaleko Tuzly. Na dráze slouží v denním provozu i v roce 2023 několik parních lokomotiv, vytápěných přímo uhlím z velkého povrchového dolu, kterému slouží.
	Železnice Vardište–Sarajevo	částečně zrušená regionální drážka s muzejním provozem	760 mm	?	Někdejší úzkokolejné spojení Beograd–Sarajevo (též Východobosenská dráha) je na bosenském území téměř ve většině délky zrušeno, příležitostný muzejní provoz zůstává v úseku od hranice se Srbskem (Vardište) k řece Drině (Višegrad). Navazující úsek do Srajeva je zrušen. Na srbské straně pokračuje muzejní provoz přes sklonově náročný úsek zvaný Šarganska Osmica do stanice Kremna..

Bulharsko

	Септември - Добринище	regionální dráha v provozu	760 mm	s odbočkou 141 km	Nejvyšší trať na Balkáně stoupá do výšky 1267 m nad mořem, aby překonala šílenými oblouky a křížením sebe sama v tunelech na své cestě po nejvyšší vrcholky nejvyššího balkánského pohoří Рила.
	Кочериново – Рила – Рилски манастир		600 mm	36,5 km	Dráha byla v provozu jako trať č. 53 s veřejnou dopravou mezi roky 1916 a 1960.
	Орлица–Елешница		600 mm	12 km
	Solná úzkokolejka na Atanasovském jezeře	provozní solná drážka	600 mm	min 10 km	Úzkokolejka v povrchových solných dolech v sousedství Atanasovského jezera je v provozu i v roce 2021.
	Радомир - Кулата	přestavěná celostátní dráha	760 mm	?	Původní přes sto kilometrů dlouhá trať vedoucí ze stanice Радомир přibližně jižním směrem až na bulharsko řeckou hranici byla v roce 1969 přstavěna na rozchod 1435 mm a na počátku 21. století elektrizována jako stěžejní evropský koridor severojižního směru.
	Червен Бряг - Оряхово	zrušená regionální dráha	760 mm	?
	Каспичан – Тодор Икономово, Ружища - Каолиново		760 mm	?	Provoz ukončen asi v roce 1960.
	Тодоров–Петрич		760 mm	?
	Царево - Ахтопол - Бродилово - Кости		760 mm	?
	Раковски – Хасково – Порто Лагос		760 mm	?
	Сарамби–Ладжене–Неврокоп		760 mm	?

Černá Hora

Česko

	Koňská dráha České Budějovice – Linec	přestavěná veřejná dráha s koňským provozem	1106 mm	128,8 km	Nejstarší železniční trať na českém (a Rakouském) území vedla z Českých Budějovic do Lince. Část tělesa trati je dodnes využíván pro železniční dopravu.
	Úzkokolejka dolu Březinka	zrušená důlní drážka	600 mm	až 100 km	Délka chodeb lupkového dolu Březinka u Letovic dosahovala až 111 km. Původní 600 mm drážka byla později nahrazena závěsným systémem ZD-80. V části chodeb tak nebyly nikdy položeny klasické koleje.
	Slezské zemské dráhy	zrušená tramvajová síť	760 mm	až 63 km	Mimo samostatně vzniklou bohumínskou tramvajovou síť se od roku 1912 začala rozvíjet síť Slezských zemských drah na pomezí vlaku a tramvaje. V době největšího rozkvětu dosáhla síť po připojení dalších tratí délky až 63 km.
	Koňská dráha Praha–Lány	přestavěná a zaniklá veřejná a lesní dráha s koňským provozem	1120 mm	62,5 km	Druhá nejstarší železnice na českém území sloužila zejména pro dovoz dřeva z Křivoklátska do Prahy. Později se po dráze dopravoval i kámen, obilí a zejména uhlí z Kladenska, pročež byla přestavěna na parostrojní trať normálního rozchodu.
	Tramvajová síť v Ústí nad Labem	zaniklá tramvajová síť	1000 mm	46,7 km	Síť elektrických tramvají v Ústí nad Labem existovala mezi roky 1899 a 1970.
	Železniční trať Jindřichův Hradec – Obrataň	regionální dráha v provozu	760 mm	46 km	Pravděpodobně nejznámější úzkokolejná dráha v Česku vede malebnou krajinou jižních Čech od roku 1897/1906. V roce 2017 je dráha celoročně v provozu jako plnohodnotná regionální trať.
	Železniční trať Jindřichův Hradec – Nová Bystřice	regionální dráha v provozu	760 mm	33 km	Jedna ze tří provozních regionálních úzkokolejných tratí v Česku vede z jihočeského Jindřichova Hradce až k hranici s Rakouskem v Nové Bystřici. V roce 2018 jezdí na trati tři osobní vlaky denně.
	Úzkokolejka cukrovaru v Dymokurech	zrušená cukrovarská drážka	600 mm	27,8 km	Délka cukrovarské drážky v Dymokurech se měnila z 8,6 až na 27,8 km.
	Rečkovská lesní dráha	zrušená lesní drážka	760 mm	25,96 km	Drážka pro dovoz dřeva na pilu ve Velkém Rečkově vedla do Dlouhé Rokle u Hradčan. Zrušena byla po vyhlášení VVP Ralsko.
	Tramvajová trať Ostrava–Karviná	zrušená tramvajová dráha	760 mm	cca 25 km	Síť tramvajových tratí mezi Ostravou a Karvinou byla v provozu s elektrickými tramvajemi 58 let.
	Úzkokolejky v okolí Skalné	důlní drážka s muzejním provozem	600 mm	zhruba 24 km	Síť rašelinových, jílových a uhelných úzkokolejek v okolí Skalné se postupně sjednotila na rozchodu 600 mm. Provoz ustal v 1. desetiletí 21. století, od roku 2012 zde působí Muzeum úzkokolejné dráhy Kateřina.
	Úzkokolejka cukrovaru v Židlochovicích	zrušená síť cukrovarských drážek	760 mm	23 km	Rozsáhlá síť úzkokolejek mezi Židlochovicemi, Měnínem, Novým Dvorem a Nosislaví byla v provozu s parními lokomotivami od roku 1901 do roku 1922 a dále až do roku 1960.
	Drážka cukrovaru ve Vlkavě		760 mm	22,4 km	Úzkokolejka Vlkavského cukrovaru se větvila k nákladištím do Mečíře a Oskořínku. Náspy zrušené drážky jsou v terénu stále patrné.
	Osoblaha - Třemešná ve Slezsku	regionální dráha v provozu	760 mm	20,218 km
	Úzkokolejka cukrovaru v Kopidlně	zaniklá průmyslová drážka	760 mm	17,3 km	Síť úzkokolejek mezi Kopidlnem, Běchary a Žlunicemi měřila celkem téměř 18 km.
	Úzkokolejka Slaný–Kačice	zrušená zemědělská drážka	700 mm	16,4 km	Poměrně dlouhá úzkokolejka mezi Slaným, Smečnem a Kačicí sloužila od roku 1904 do roku 1932 potřebám cukrovaru a statku ve Smečně jakož i dolu v Kačici.
	Úzkokolejka Bzenec – Veselí nad Moravou – Tasov	zaniklá zemědělská drážka	790 mm	16 km	Cukrovarská drážka mezi Bzencem a Veselím nad Moravou zahájila přepravu řepy, řepných řízků, kalů a členů šlechitcké rodiny Chorinských v roce 1881.
	Lesní dráha Dětřichov nad Bystřicí – Volárna	zrušená lesní dráha	700 mm	16 km	Složitá síť lesních železniček o rozchodu 700 mm se rozkládala v lesnatých stráních východně od Dětřichova nad Bystřicí.
	Úzkokolejka chemičky v Ústí nad Labem	provozní průmyslová drážka	565 mm	méně než 15 km	Elektrizovaná úzkokolejka v Ústí nad Labem (Spolek pro chemickou a hutní výrobu/Spolchemie) ukončila provoz nejpozději v roce 2014.
	Cukrovarská drážka Vyškov–Kozlany	zrušená zemědělská drážka	700 mm	14,8 km	Cukrovarská drážka z Vyškova do Kozlan byla částečně elektrizována a v krátkých obdobích na ní také byla provozována osobní doprava.
	Tramvajová síť v Teplicích	zrušená tramvajová síť	1000 mm	13,8 km	Od roku 1895 jezdily v Teplicích a později z teplic do Dubí elektrické tramvaje až do roku 1959.
	Úzkokolejka cukrovaru v Libněvsi	zaniklá průmyslová drážka	600 mm	13,6 km	Síť cukrovarských úzkokolejek v Libněvsi dosáhla délky přes 13 km.
	Lesní železnice nad Annínem u Koutů nad Desnou	zrušená lesní železnice	700 mm	13,6 km	Dočasná drážka systému Dolberg sloužila k odvozu kalamitního dřeva severně od Koutů nad Desnou. Po dvou letech byla rozebrána a převezena na nedalekou Přemyslovskou železničku.
	Lesní železnice nad Přemyslovem u Koutů nad Desnou	zrušená lesní železnice	700 mm	13,5 km	Přemyslovská lesní drážka se skládala ze čtyř nad sebou umístěných svážnic na úbočí Černé stráně a pěti etážových tratí, po kterých se k nim přepravovalo dřevo. V provozu byla mezi léty 1901 a 1943.
	Tramvajová síť Liberec - Jablonec	tramvajová síť přestavěná na normální rozchod	1000 mm	13 km	Původní meziměstská trať mezi Jabolncem a Libercem byla na přelomu 40. a 50. let 20. století vybudována o rozchodu 1000 mm běžném do té doby v obou městech. Po létech přípravy byl úzkokolejný provoz ukončen v roce 2021 a trať postupně přestavěna na normální rozchod.
	Úzkokolejka Králův Dvůr – Koněprusy	zaniklá důlní drážka	760 mm	13 km	Úzkokolejka pro dovoz vápence z Koněpruských lomů do závodu v Králově Dvoře byla později nahrazena normálněrozchodnou vlečkou.
	Břeclavské lesní dráhy	zrušené lesní drážky	700 mm	13 km	Síť drážek v lužních lesích na Břeclavsku sahala až k Lanžhotu a rakouské hranici. V provozu byla od roku 1911 (někdy uváděno 1909) do roku 1965.
	Lesní železnice Františkov–Josefová	zrušená lesní drážka	700 mm	min 12,982 km	Po neúspěšných pokusech s akumulátorovou lokomotivou byla pro dopravu vozů vzhůru po lesní železnici ve strmých kopcích Jeseníků nad Hanušovicemi od roku 1900 používána animální trakce, dolů jezdily vozy samospádem.
	Užší úzkokolejka železničního vojska v Pardubicích	zaniklá vojenská drážka	600 mm	12,5 km	Složitý a neustále přestavovaný systém vojenských úzkokolejek na cvičišti železničního pluku na jižním okraji Pardubic je obtížné zmapovat. Od roku 1929 probíhala přestavba na širší rozchod 760 mm.
	Širší úzkokolejka železničního vojska v Pardubicích	zaniklá vojenská drážka	760 mm	12,5 km	Složitý a neustále přestavovaný systém vojenských úzkokolejek na cvičišti železničního pluku na jižním okraji Pardubic je obtížné zmapovat. Od roku 1929 vznikal postupnou pořestavbou užšího systému o rozchodu 600 mm.
	Úzkokolejka Diana u Rozvadova	zrušená lesní drážka	760 mm	12 km	Úzkokolejka Diana u Tachova byla zajímavá především provozem nákladních motorových vozů.
	Lesní železnice u Řevničova	zrušená lesní drážka	700 mm	12 km	12 km dlouhý systém lesních železnic sloužil od roku 1919 ke svážení dřeva z okolních lesů ke stanici Řevničov. Úzkokolejka sloužila též k trasportu uhlí z dolu Motolka.
	Úzkokolejka Kolín–Býchory	zrušená cukrovarská drážka	700 mm	11,5 km	Cukrovarská drážka z Kolína do Býchor.
	Úzkokolejka Ondrášov–Dvorce	zrušená regionální dráha	760 mm	11,484 km	Úzkokolejka vedoucí romantickou krajinou Nízkého Jeseníku patří svým zrušením v roce 1933 k prvním sneseným regionálním drahám v Československu.
	Mladějov na Moravě - Hřebeč-doly	průmyslová drážka v muzejním provozu	600 mm	přes 10,9 km	Nejpozději od roku 1919 vozila z lupkových dolů na Hřebči lupek a také místně těžené uhlí do závodu v Mladějově na Moravě úzkokolejka o rozchodu 600 mm s parní trakcí.
	Úzkokolejka Černá–Hůrka	zrušená důlní drážka	600 mm	10,8 km	Od roku 1884 byla budována drážka spojující závod na výrobu tuhy s grafitovými a rašelinnými doly a dalšími provozy v Černé v Pošumaví.
	Frýdlant v Čechách - Heřmanice	zrušená regionální dráha	750 mm	10,467 km	Jedna z mála veřejných úzkokolejných tratí v Česku byla zrušena na sklonku socializmu v roce 1984.
	Rajnochovická lesní úzkokolejka	obnovená lesní drážka s muzejním provozem	700 mm	10 km	Provoz Rajnochovické lesní železnice probíhal mezi roky 1906 a 1921, od roku 2017 je trať postupně obnovována s muzejním provozem.
	Úzkokolejka Hodolany–Grygov	zrušená průmyslová drážka	600 mm	9,5 km	Téměř desetikilometrová drážka spojovala cementárnu v Grygově s Hodolany (dnes součást Olomouce).
	Úzkokolejka Borky–Cikháj	zaniklá lesní drážka	760 mm	9,2 km	Jedna z úzkokolejek vybudovaných ve Žďárských vrších po lesní kalamitě v říjnu roku 1930 fungovala pouze tři roky.
	Arnoštovská lesní drážka	zrušená lesní drážka	760 mm	9 km	Drážka bosenského rozchodu 760 mm sloužila ke svážení dřeva z šumavských lesů k zastávce Spálenec.
	Tramvajová síť v Opavě	zrušená tramvajová síť	1000 mm	max 8,854 km	Elektrické tramvaje brázdily ulice Opavy od roku 1905 do roku 1956. Do roku 1952 probíhala po trati z východního nádraží přeprava uhlí do městské elektrárny.
	Lesní železnice Branná–Čerňava	zrušená lesní železnice	700 mm	obě větve 8,469 km	Druhá ze čtyř úzkokolejek na Lichtensteinském panství v okolí Branné disponovala svážnicí a oplenovými vozy s gravitačním provozem.
	Úzkokolejka Křinec–Rožďalovice	zrušená cukrovarská drážka	600 mm	8,2 km	Řepařská drážka z Křince do cukrovaru v Rožďalovicích měla délku 8,2 km.
	Úzkokolejka Hodnonín–Ratíškovice	zaniklá průmyslová drážka	600 mm	8 km	Úzkokolejka z cihelny v Ratíškovicích vedla narozdíl od současné normálněrozchodné vlečky do Hodnonína.
	Koňská drážka Bzenec – Veselí nad Moravou	zaniklá koňská cukrovarnická dráha	790 mm	7 km	Stavbě úzkokolejky s parním provozem z Bzence do Veselí nad Moravou předcházela již v roce 1879 otevřená koňka, která v provozu vydržela pouhé dva roky.
	Tramvajová síť v Českých Budějovicích	zrušená tramvajová síť	1000 mm	součet linek 6,805 km	Trvale tramvaje jezdily v Českých Budějovicích po úzkorozchodných kolejích mezi roky 1909 a 1950.
	Důlní drážka Krbice–Chomutov	zrušená důlní drážka	600 mm	6 km	Zrušená důlní úzkokolejka spojující Krbice a Chomutov.
	Cukrovarská drážka ve Zborovicích	zrušená průmyslová drážka	760 mm	6 km	Šestikilometrová drážka z Honětic sloužila k dovozu surovin do cukrovaru ve Zborovicích.
	Lesní drážka Bílá–Mezivodí	zrušená lesní drážka	700 mm	5,2 km	Lesní drážka z Bílé do Mezivodí vedla údolím Ostravice. Pro svoz dřeva sloužila mezi roky 1910 a 1947.
	Úzkokolejka Chýnovské vápenky	zrušená průmyslová drážka	700 mm	5 km	Úzkokolejka vápenky v Chýnově o rozchodu 700 mm.
	Drážka Loděnice – Svatý Jan pod Skalou	zaniklá průmyslová drážka	600 mm	5 km	Úzkokolejka pro dovoz vápence spojovala obec Loděnice podél stejnojmenného potoka se Svatým Janem pod Skalou.
	Úzkokolejka Tillova mlýna v Jeseníku nad Odrou	zrušená průmyslová (mlýnská) drážka	710 mm	4,05 km	Drážka z roku 1872 ze mlýna v Jeseníku na nádraží v Suchdole nad Odroubyla v roce 1900 elektrifikována, v roce 1935 odelektrifikována a do roku 1948 složila její část s humánní trakcí.
	Důlní drážka do chemičky v Břasech	zrušená důlní a průmyslová drážka	700 mm	asi 4 km	Elektrizovaná úzkokolejka v Břasech se nacházela na pomezí důlní a průmyslové drážky.
	Lesní úzkokolejka u Velechvína	zrušená lesní drážka	760 mm	4 km	Lesní dráha u Velechvína byla postavena na přelomu let 1917 a 1918 na Schwarzenberském panství.
	Úzkokolejka šamotky ve Zlivi	zaniklá průmyslová drážka	700 mm	3,5 km	Úzkokolejka šamotky ve Zlivi o délce 3,5 km disponovala kolejemi o rozchodu 700 mm.
	Úzkokolejka Kotojedy–Trávník	zrušená průmyslová drážka	600 mm	3,5 km	Zrušená cukrovarská drážka mezi Kotojedy a Trávníkem měla rozchod 600 mm.
	Úzkokolejka lomů Amerika	zaniklá důlní drážka	600 mm	přes 3,5 km	Složitý systém převážně pod zemí vedených úzkokolejných drážek se rozkládal mezi lomy souhrnně zvanými Amerika v několika výškových úrovních.
	Lesní drážka u Nezvěstic	zaniklá lesní drážka	760 mm	3,3 km	Lesní drážka u Nezvěstic byla v provozu od roku 1921.
	Starší úzkokolejka cementárny v Tlumačově	zrušená průmyslová drážka	1000 mm	3 km	Starší úzkokolejka o rozchodu 1000 mm do zavedení provozu motorových lokomotiv v roce 1907.
	Novější úzkokolejka cementárny v Tlumačově	zrušená průmyslová drážka	600 mm	3 km	Od roku 1907 byla starší drážka přerozchodovávána z 1000 mm na 600 mm pro motorové lokomotivy.
	Drážka cihelny v Trpístech	zrušená průmyslová drážka	600 mm	zhruba 3 km	O drážce mezi cihelnou a nádražím v Trpístech je málo známo, neboť zářez, kterým vedla byl kompletně zavezen.
	Úzkokolejka dolu Hrabák v Čepirozích	zrušená důlní drážka	900 mm	snad? 3 km	Úzkokolejka dolu Hrabák v Čepirozích u Mostu sloužila jako důlní a skrývková drážka.
	Úzkokolejka ve Zbýšově	nově vybudovaná turistická drážka	600 mm	2,7 km	Původní vlečku ze stanice Zastávka u Brna do dolu Anna u Zbýšova přestavuje (úsek k dolu Jindřich II) od roku 2009 Muzeum průmyslových železnic na úzkokolejnou drážku o rozchodu 600 mm.
	Tramvajová síť v Jihlavě	zrušená síť tramvají	1000 mm	2,7 km	Třetí nejkratší tramvajový provoz v Česku byl tvořen jedinou linkou mezi nádražím a dnešním Masarykovým náměstím od roku 1909 do roku 1948.
	Tramvajová síť v Mariánských Lázních	zrušená tramvajová síť	1000 mm	2,517 km	Tramvaje o rozchodu 1000 mm jezdily v Mariánských Lázních přesně 50 let od roku 1902 do roku 1952.
	Tramvajová síť v Těšíně	zrušená tramvajová síť	1000 mm	2,43 km	Pouze deset let byla v provozu tramvajová trať mezi Českým a Polským Těšínem. Po vzniku Československa a rozdělení města šlo o mezinárodní tramvajovou trať.
	Úzkokolejka vidnavské šamotky	zrušená průmyslová drážka	600 mm	2 km	Zrušená průmyslová drážka vedla z vidnavské šamotky do necelé 2 km vzdálených kaolinových lomů. Zajímavá je především dodnes zachovaným betonovým tunelem o délce 400 m, který ústí na dně jednoho z lomů.
	Úzkokolejka textilky v Josefově Dole	zaniklá průmyslová drážka	750 mm	2 km	Úzkokolejka v textilce v Josefově dole o v českých zemích neobvyklém rozchodu 750 mm.
	Drážka dolu Karel u Vičic	zaniklá důlní drážka	760 mm	2 km	Drážka dolu Karel u Vičic byla v provozu od roku 1921.
	Drážka dolu Quido v Dolním Jiřetíně	zaniklá důlní železnice	550 mm	1,8 km	Důlní drážka do prvního hnědouhelného dolu Quido (Guido) stála na počátku těžby uhlí, která postupně zlikvidovala celou obec Dolní Jiřetín.
	Důlní drážka mezi doly Otto a Wenzel v Teplicích	zrušená důlní drážka	474 mm	1,7 km	Neobvykle úzká důlní drážka (474 mm) sloužila pro dopravu uhlí mezi doly Otto a Wenzel u Teplic v Čechách.
	Úzkokolejka Čierne pri Čadci – Hrčava	zrušená lesní drážka	760 mm	česká část 1,7 km	Úzkokolejka ze slovenského Čierného pri Čadci byla nejvýchodnější dráhou na území současného Česka.
	Úzkorozchodka kamenolomu v Mikulově	zaniklá lomová drážka	700 mm	1,65 km	Úzkokolejka lomu na Janičově vrchu byla vystavěna v roce 1920.
	Úzkokolejka Bohdíkov - Rychtářův lom	zrušená důlní drážka	700 mm	1,5 km	Drážka z vápenky v Bohdíkově do tzv. rychtářova lomu procházela kopcovitým terénem v údolí Moravy, v letech 1944–1945 dokonce dvojicí tunelů vystavěných válečnými zajatci.
	Důlní úzkokolejka v Malých Svatoňovicích	zrušená důlní drážka	660 mm	1,4 km	Elektrifikovaná důlní drážka v Malých Svatoňovicích v Podkrkonoší.
	Úzkokolejka Hlinsko - kamenolom	zrušená lomová drážka	600 mm	1,4 km	Úzkokolejka o rozchodu 600 mm spojovala překladiště u nádraží v Hlinsku s nedalekým kamenolomem na okraji Srní.
	Brněnská výstavní dráha	zaniklá zábavní dráha	381 mm	1,4 km	Dočasná drážka na brněnském výstavišti měla liliputí rozchod 381 mm a sloužila zřejmě pouze v průběhu výstavy k 10. výročí ČSR.
	Úzkokolejka vápenka Bohdíkov – Komňátka – Knížecí lom	zrušená důlní drážka	700 mm	1,39 km	Údaje o vzniku drážky vedoucí z vápenky v Bohdíkově okolo zastávky Komňátka do Knížecího lomu se liší. Uvíděny jsou roky 1907 a 1943.
	Úzkokolejka cihelny ve Skřečoni	zrušená průmyslová drážka	500 mm	1,35 km	Elektrizovaná úzkokolejka o rozchodu 500 mm byla od roku 1910 v provozu v Bohumíně-Skřečoni.
	Úzkokolejka v Solvayových lomech	důlní drážka změněná na turistickou trať	600 mm	1,307 km	Úzkokolejka v Solvayových lomech od roku 1917 sloužila pro přepravu vytěženého vápence k lanovce a tudy dále k železniční vlečce.
	Úzkokolejka Nučice–Jinočany	zrušená důlní drážka	450 mm	1,3 km	Úzkokolejka z Nučic do Jinočan měla neobvykle úzký rozchod 450 mm.
	Úzkokolejka sklárny v Novém Sedle	zaniklá průmyslová drážka	700 mm	1,3 km	Úzkokolejka sklárny v Novém Sedle o rozchodu 700 mm byla elektrizovaná.
	Důlní drážka Milotice–Dubňany	zrušená důlní drážka	760 mm	1,3 km	Důlní drážka z Milotic do Dubňan sloužila pro přepravu těženého černého uhlí.
	Užší úzkokolejka štoly Zdenko u Hudlic	zaniklá důlní drážka	450 mm	1,3 km	Užší ze dvou úzkokolejek dolu v nitru Krušné hory u Hudlic měla koleje o rozchodu 450 mm.
	Širší úzkokolejka štoly Zdenko u Hudlic	zaniklá důlní drážka	650 mm	1,3 km	Širší ze dvou úzkokolejek dolu Zdenko v nitru Krušné hory u Hudlic měla koleje o rozchodu 650 mm.
	Úzkorozchodka vápenky v Sušici	zaniklá průmyslová drážka	600 mm	1,3 km	Průmyslová úzkorozchodka v Sušici sloužila potřebám vápenky i cihleny.
	Důlní drážka v Horní Bříze	zaniklá důlní drážka	475 mm	1,2 km	Drážka v kaolinovém dole u Horní Břízy na Plzeňsku.
	Úzkokolejka dolu Union v Křižanově u Teplic	zaniklá důlní drážka	600 mm	1,2 km	Důlní úzkorozchodka pracovala od roku 1908 v dole Union v Křižanově u Teplic.
	Úzkokolejka na dole Eugen v Mostě	zrušená důlní drážka	?	1,2 km	Úzkokolejka dolu Eugen byla vybudována v roce 1916 a měla standardních 600 mm.
	Úzkokolejka v lomu na Hádech	zrušená důlní drážka	600 mm	1 km	Úzkokolejka v hádeckých lomech sloužila mj. pro převoz vytěženého Vápence z lomu Džungle k vápence a tunely do Růženina lomu.
	Úzkokolejka dolu Hatě u Dolních Borů	zaniklá důlní drážka	600 mm	přes 1 km	Standardní důlní drážka s vozíky spouštěnými a vytahovanými šikmou šachtou tvořila výbavu živcového lomu u Dolních Borů na Vysočině.
	Pionýrská železnice v Nymburku	zaniklá dětská železnice	600 mm	1 km	Od roku 1954 do roku 1966 jezdila v Nymburku v parku Na Ostrově pionýrská železnice. Původní provizorium bylo přepracováno na stálou drážku, která vydržela v provozu 12 let.
	Úzkokolejka Čierne pri Čadci – Markov	zrušená lesní drážka	760 mm	česká část 0,8 km	Lesní železnice z Čierného pri Čadci do Markova byla tvořena jedinou kolejí na dopravu dřeva s gravitačním provozem.
	Úzkokolejka papírny v Písečné	zaniklá průmyslová drážka	600 mm	nejméně 0,74 km	Dvě ramena úzkokolejky papírny v Písečné složila k dovozu dřeva ze skládky nad továrnou po strmé svážnici a odvozu popela z kotelny po mostě přes řeku Bělou.
	Úzkokolejka v Kamenné kolonii v Brně	zrušená důlní drážka	?	cca 0,7 km	Lomová drážka v městské štěrkově na místě pozdější Kamenné kolonie používala animální trakci. Zrušena byla před výstavbou nouzové dělnické kolonie v roce 1925.
	Pionýrská železnice v Přerově	zrušená dětská dráha	?	zhruba 0,7 km	Poněkud záhadná pionýrská železnice fungovala od roku 1960 v přerovském parku Michalov. Podrobnosti o její historii nejsou známy.
	Drážka Lovětín – keramička Hlubokodol	zrušená průmyslová drážka	600 mm	cca 0,7 km	Necelý kilometr dlouhá drážka o rozchodu 600 mm spojovala nádraží v Lovětíně s keramičkou v Hlubokodole (původně Sanitär Keramik Werke). Původně sloužila po dopravu uhlí a keramiky, po přestavbě na plynové pece byla zrušena.
	Úzkokolejka hutí Klamovky a Paulinky v Blansku	zaniklá průmyslová drážka	600 mm	nejméně 0,575 km	Průmyslová drážka propojovala železářskou huť Klamovku s hutí Paulinkou a nádražím na jižním okraji města Blanska.
	Plzenecká úzkokolejka	muzejní dráha	600 mm	0,55 km	Plzenecká železnice od roku 1994 zachraňuje úzkorozchodná vozidla zejména o rozchodu 600 mm a rozšiřuje nově vybudovanou předváděcí trať v areálu dětskéhio tábora ve Starém Plzenci.
	Úzkokolejka cihelny v Polomi	zrušená průmyslová drážka	600 mm	0,525 km	Úzkokolejka cihelny v Polomi procházela pod státní silnicí tunelem do nevelkého hliníku na severním okraji obce.
	Úzkokolejka v tramvajové štole	neprovozní stavební drážka	600 mm	více než 0,51 km	Stavební drážka o délce přes půl kilometru sloužila při ražení tzv. tramvajové štoly pod hradem Špilberkem v Brně. Na jednokolejné drážce se nacházely čtyři točny a výhybka před portálem štoly. Drážka je z velké části zachována dodnes.
	První tramvajová trať v Českých Budějovicích	zrušená tramvajová síť	600 mm	asi 0,5 km	Dočasný tramvajový provoz o délce cca 0,5 km byl postaven v Českých Budějovicích na matičních slavnostech v roce 1901. Napětí o výši cca 120 V dodávala pivovarská elektrárna.
	Úzkokolejky tabačky v Jáchymově	zrušená průmyslová drážka	700 mm	0,4 km	Elektrifikovaná průmyslová drážka sloužila pro výrobu v továrně na tabák v Jáchymově.
	Úzkokolejka Vonwillerovy továrny v Žamberku	obnovená průmyslová drážka s muzejním provozem	600 mm	0,4 km	V areálu Vonwillerovy továrny (později Mosilany) přestavěné na Muzeum starých strojů a technologií v Žamberku byla dobrovolnicky zrekonstruována původní 600 mm drážka na muzejní železnici o rozchodech 600 mm a 760 mm.
	Kaolinová drážka v Lažánkách	zrušená důlní drážka	600 mm	0,4 km	Kaolinový povrchový lom u Lažánek nad Veverskou Bítýškou obsluhovala cca 400 m dlouáhá drážka, která dopravovala vytěžený kaolín k nákladní lanovce přivedené k lomu z Bítýšky.
	Úzkokolejka na pile v Tetčicích	zrušená průmyslová drážka	600 mm	min 0,365 km	Úzkorozchodná drážka vycházela obloukem z Tetčické pily k nákladové rampě v železniční stanici Tetčice. Drážka ukončila provoz před rokem 2003, v roce 2020 jsou nicméně na rampě koleje stále patrné.
	Úzkokolejka ve čtvrté štole za Adamovem	zaniklá důlní drážka	600 mm	minimálně 0,35 km	Nejdelší ze čtveřice štol v Josefovském údolí za Adamovem ukrývá mimo jiné zřetelné pozůstatky po důlní 600 mm drážce využívané v průběhu těžby.
	Úzkokolejka vyškovské cihelny	zaniklá průmyslové drážka	600 mm	min 0,34 km	Úzkokolejka cihelny ve Vyškově byla v provozu nejpozději od roku 1937. V roce 2003 byla již cihelna i se zbytky dřážky zrušená.
	Úzkokolejka textilky v Brněnci	zrušená průmyslová drážka	600 mm	více než 0,33 km	O úzkokolejce v areálu Löw-Beerovy textilky v Brněnci (později Vlněna a Vitka) neexistuje mnoho informací. Drážka spojovala provozy továrny na obou stranách silnice z Brněnce do Moravské Chrastové, kde končila u překladiště na normálněrozchodné vlečce.
	Úzkokolejka pily v Hoštejně	neprovozovaná průmyslovo-důlní drážka	600 mm	0,325 km	Úzkokolejka u nádraží v Hoštejně sloužila současně pro pohyb dřeva na pile a těžbu v přilehlém lomu.
	Úzkokolejka na pile ve Štítech	neprovozní průmyslová drážka	600 mm	0,28 km	Menší úzkokolejný systém sloužil v areálu pily ve Štítech. Úzkokolejka s několika větvemi překonávala po mostě řeku Březnou a přejezdem silnici ze Štítů do Hoštejna. Provoz drážky skončil v 0. letech 21. století.
	Železnice plná páry Dačice	provozní muzejní dráha	600 mm	0,256 km	Od roku 2015 je v provozu pod Antonínskou a Luční ulicí v Dačicích čtvrt kilometru dlouhá úzkorozchodná drážka pro pobavení návštěvníků malého železničního muzea na statku rodiny Jirsů.
	Ševčinská důlní dráha	důlní drážka změněná na turistickou trať	600 mm	0,23 km	Trať sloužila pro přepravu rudy z Ševčinského dolu na Vojtěšskou úpravnu v Příbrami.
	Úzkokolejka textilky Beran a synové v Zábrdovicích	zaniklá průmyslová drážka	?	nejméně 0,22 km	Úzkokolejka přádelny Beran a synové pravděpodobně zanikla v souvislosti se zahrnutím výrobních prostor textilky v brněnských Zábrdovicích do areálu nově vznikající Zbrojovky Brno.
	Úzkokolejka cihelny ve Ždánicích	zaniklá průmyslová drážka	600 mm	min 0,187 km	Úzkokolejka patrně sloužila k dopravě cihel k železniční stanici Ždánice od rekonstrukce cihelny v roce 1930 do jejího uzavření v roce 1962.
	Rašelinová dráha v Osečné	funkční důlní drážka	600 mm	0,15 km	Krátká drážka původně se dvěma točnami a třemi vozíky slouží pro dopravu slatiny z postupně těženého rašeliniště do lázeňské budovy Dalibor v Lázních Kundratice u Osečné.
	Úzkokolejka na stavbě Kníničské přehrady	zaniklá stavební drážka	900 mm	nejméně 0,15 km	Úzkokolejka na stavbě Kníničské přehrady, později přejmenované na Brněnskou přehradu měla podle dochovaných fotografií rozchod širší než na stavbách obvyklých 600 mm. Zřejmě šlo o 900 mm drážku s několika větvemi proměnné délky v poloze u paty hráze těsně nad řekou.
	Drážka na pile v Polné	provozní průmyslová drážka	600 mm	min 0,137 km	Původní délka drážky na pile v Polné zřejmě přesahovala 200 m. Drážka měla rozpětí od severní strany budovy s katry ařž po konec skládky řezivy v jižní části areálu, rovnoběžně s kolejemi železniční stanice.
	Úzkokolejka Sdružených uměleckoprůmyslových závodů v Brně	zrušená průmyslová drážka	600 mm	přes 0,124 km	Čtyřkolejná úzkokolejka s humánním pohonem vozíků sloužila v továrně na nábytek Karel Slavíček (později UP, Tusculum) v brněnském Králově Poli. V roce 2018 byla drážka v souvislosti s výstavbou nových domů zlikvidována.
	Úzkokolejka lomu u Mysletic	zaniklá důlní drážka	600 mm	nejméně 0,12 km	Lomová drážka sloužila pro přepravy vytěžené žuly v lomu Mysletice. Pozůstatky kolejového systému a skladu, jakož i důlní vozíky jsou patrné i v roce 2020.
	Úzkokolejka za Korytnou ulicí ve Strašnicích	neprovozní průmyslová drážka	600 mm	min. 0,109 km	Dvě kolmé koleje o celkové délce 109 m se zachovaly ze sítě úzkokolejných drážek uvnitř průmyslového areálu mezi Korytnou ulicí a seřaďovacím nádražím ve Vršovicích.
	Drážka na pile v Půlpecnu	zrušená průmyslová drážka	600 mm	max. 0,1 km	Krátká drážka na pile v Půlpecnu přecházela přes silnici netypickým přejezdem. Zrušena byla v roce 2005 po zasypání náhonu pily a mlýna.
	Úzkokolejka krytů v Divišově čtvrti	zaniklá důlní drážka	600 mm	více než 0,1 km	Systém důlních drážek pro odvoz vylámaného kamnene byl zbudován za účelem ražby krytů za Královopolskou strojírnou v Divišově čtvrti v Brně.
	Užší úzkokolejka blanenské cihelny	zaniklá důlní drážka	600 mm	min. 0,1 km	600 mm úzká drážka sloužila v cihelně na brněnské ulici v Blansku od do. Drážka sloužila jak k přepravě hlíny z hliníku do drtiče, tak k rozvozu cihel po sušárně.
	Úzkokolejka továrny na čokoládu Olfedo	zaniklá průmyslová drážka	550 mm	min. 0,095 km	Drážka neobvyklého rozchodu 550 mm sloužila v továrně na čokoládu a cukrovinky Ferdinanda Deutsche Olfedo v Olomouci mezi Kaštanovou a Chrakovskou ulicí.
	Úzkokolejka adamovských strojíren	opuštěná stavební drážka	760 mm	0,085 km	Stavební drážku v nepřístupném skalnatém terénu nad továrnou využily Adamovské strojírny při budování staveb spojených se zbrojní výrobou, ukrytých v hlubokých lesích.
	Úzkokolejka za Rokycanovou ulicí v Židenicích	neprovozní průmyslová drážka	600 mm	zhruba 0,07 km	Malá průmyslová drážka o dvou kolejích rozchodu 600 mm se ukrývá v hale nevelké strojírny za Rokycanovou ulicí v Brně-Židenicích.
	Úzkokolejka na pile v Zubří	provozní průmyslová drážka	600 mm	nejméně 0,065 km	Nevelký systém čtyř rovnoběžných úzkých kolejí na katru pily v Zubří je propojen normálněrozchodnou posuvnou.
	Úzkokolejka řečkovické cihelny	zrušená průmyslová drážka	600 mm	nejméně 0,06 km	Nevelká drážka řečkovické cihelny v Brně spojovala zřejmě cihelnu s přilehlým hliníkem.
	Užší úzkokolejka Horního mlýna ve Vladislavi	nevyužívaná průmyslová drážka	600 mm	nejméně 0,06 km	Obě úzkokolejky mlýna a pily nad Vladislaví sloužily pro pojezd katru při řezání dřeva a zřejmě i při jeho přepravě na složiště na ostrově mezi řekou a náhonem.
	Úzkokolejka přerovské elektrárny	neprovozní průmyslová drážka	600 mm	nejméně 0,04 km	Drážka přerovské elektrárny z roku 1917 sloužila k odvozu popela z elektrárenských pecí.
	Širší úzkokolejka blanenské cihelny	zaniklá průmyslová drážka	900 mm	0,039 km	900 mm drážka v blanenské cihelně na Brněnské ulici sloužila v sušárně pro převoz vozíků o rozchodu 600 mm od zdviže do uliček mezi regály, ve kterých probíhalo sušení cihel před vypálením.
	Úzkokolejka chemičky Biola v Letovicích	neprovozní průmyslová drážka	600 mm	nejméně 0,038 km	Krátká drážka spojuje protilehlé budovy v chátrajícím areálu bývalé chemické továrny Biola v Letovicích.
	Širší úzkokolejka Horního mlýna ve Vladislavi	nevyužívaná průmyslová drážka	760 mm	nejméně 0,03 km	Obě úzkokolejky mlýna a pily nad Vladislaví sloužily pro pojezd katru při řezání dřeva a zřejmě i při jeho přepravě na složiště na ostrově mezi řekou a náhonem.
	Úzkokolejka dolu Sauersack - Rolava	neprovozní důlní drážka	600 mm	více než 0,027 km	Zbytky důlní drážky v cínovém dolu Sauersack - Rolava jsou patrné i po 70 letech od zastavení provozu nacistického dolu a zajateckého tábora na hřebeni krušných hor.
	Úzkokolejka na pile ve Výprachticích	provozní průmyslová drážka	600 mm	0,025 km	Velmi krátká drážka na pile ve Výprachticích slouží víceméně jen pro přísun dřeva ke katru. Větší rozsah úzkých kolejí v areálu pily není doložen, ale je pravděpodobný.
	Úzkokolejka v průmyslovém areálu za Uničovskou ulicí	zrušená průmyslová drážka	760 mm	více než 0,02 km	Zneprovozněná úzkokolejka spojovala několik halv továrně na výrobu kovového zboží na okraji Šumperka, jižně od Uničovské ulice.
	Nádražní úzkokolejka v Morkovicích	zaniklá stavební (?) drážka	700 mm	min 0,02 km	Na historické pohlednici z dob Rakouska-Uherska je vidět zřejmě dočasnou stavební drážku odbočující na protější straně od výpravní budovy kolmo od kolejiště patrně ke skládce stavebního materiálu.
	Úzkokolejka na Vlhké ulici v Brně	průmyslová drážka bez provozu	600 mm	0,018 km	Krátká drážka s jednou výhybkou a třemi kolejemi o délce cca 9 msloužila pro přepravu dřeva v areálu Stavebního podniku města Brna.
	Úzkokolejka v Červené zahradě na Smíchově	neprovozní průmyslová drážka	600 mm	0,018 km	Krátká osmnáctimetrová drážka sloužila zřejmě k manipulaci se zbožím v areálu průmyslového podniku na místě zbourané rezidence Červená zahrada v Praze na Smíchově.
	Úzkokolejka za Rumištěm	neprovozní manipulační drážka	600 mm	min 0,018 km	Krátká úzkorozchodka chátrá v továrních dvorních traktech bývalých textilek za ulicí Rumiště v Brně. Drážka zřejmě sloužila pro dopravu řeziva ke katru místní pily.
	Úzkokolejka na stavbě podchodu Olomouc hlavní nádraží	zaniklá stavební drážka	700 mm	více než 0,01 km	Variabilní stavební drážka o rozchodu kolem 700 mm sloužila při výstavbě podchodu na hlavním nádraží v Olomouci v období 20. nebo 30. let 20. století.
	Ostrava Vítkovice	průmyslová drážka v provozu	790 mm	?	Průmyslová drážka v areálu Vítkovických železáren.
	Břasy - Darová	zrušená důlní drážka	700 mm	?	Úzkokolejka vybudovaná firmou J. D. Starck v roce 1871 vedla od nádraží v Břasech k dolu Liewald a později k dalším chemickým a důlním provozům. V roce 1908 elektrifikována, definitivně zrušena 1953.
	Tramvajová síť v Bohumíně	zrušená tramvajová síť	760 mm	?	Trať koňské tramvaje byla v Bohumíně vystavěna v roce 1902, v roce 1916 byla elektrifikována a v roce 1973 zrušena.
	Zábavní drážka na Žofíně	zrušená dětská železnice	?	?	O úzkokolejce vybudované v roce 1841 pro pobavení vyšší společnosti na pražském Žofíně je k dispozici žalostně málo informací.
	Úzkokolejka na stavbě dráhy Choceň – Otovice	zaniklá stavební drážka	760 mm	?	Stavební úzkokolejka společnosti Hügel & Sager pravděpodobně prakticky v celé délce pozdější hlavní dráhy umožňovala přesun materiálů mezi tunely, zářezy a náspy.
	Úzkokolejka v železárnách v Pozorce	zaniklá průmyslová železnice	580 mm	?
	Úzkokolejka Pražské železářské společnosti na Kladně	zrušená průmyslová drážka	800 mm	?	Systém úzkokolejek o rozchodu 800 mm protkával areál železáren (Vojtěšské huti) Pražské železářské společnosti (PŽS) na Kladně.
	Důlní úzkokolejka ve Svatavě	zrušená důlní železnice	640 mm	?	Úzkokolejka dolů Matyáš a Marie Pomocná nedaleko Svatavy na Sokolovsku.
	Úzkokolejka v plzeňské Škodovce	zaniklá průmyslová drážka	500 mm	?	Průmyslová drážka v plzeňské Škodovce o rozchodu 500 mm.
	Úzkokolejka v železárnách v Králově Dvoře	zrušená průmyslová drážka	650 mm	?	Přes sto let se udržela v provozu síť úzkokolejek v areálu železáren v Králově Dvoře u Berouna o rozchodu 650 mm.
	Úzkokolejka v Třineckých železárnách (720 mm)	zrušená průmyslová drážka	720 mm	?	Část systému úzkokolejných drážek v Třineckých železárnách disponovala rozchodem 720 mm.
	Úzkokolejka v Třineckých železárnách	zaniklá průmyslová drážka	800 mm	?	Část systému úzkokolejných drážek v Třineckých železárnách disponovala rozchodem 800 mm.
	Úzkokolejka na stavbě přístavu v Ústí nad Labem	zaniklá stavební drážka	700 mm	?	Úzkokolejka společnosti lanna z Prahy sloužila při stavbě přístavu v Ústí nad Labem.
	Úzkokolejka na stavbě dráhy v Kladně	zaniklá stavební drážka	700 mm	?	Úzkokolejka společnosti Životský z Prahy sloužila při stavbě železniční trati na Kladně.
	Úzkokolejka železáren v Bystřici	zrušená průmyslová drážka	590 mm	?	Zrušená úzkokolejka procházela závodem železáren v Bytřici u Teplic.
	Úzkokolejka na stavbě dráhy v Lovosicích	zrušená stavební drážka	760 mm	?	Úzkokolejka společnosti Schön a synové sloužila na stavbě dráhy v Lovosicích.
	Důlní úzkokolejka v Pozorce	zrušená důlní drážka	500 mm	?	Důlní drážka v Pozorce o rozchodu 500 mm.
	Úzkokolejka na stavbě železnice v Karlových Varech	zrušená stavební drážka	600 mm	?	Drážka vídeňské společnosti Peregrini sloužila pro přepravu materiálu na stavbě železnice v Karlových Varech.
	Úzkokolejka železáren Mannesmann v Chomutově	zrušená průmyslová drážka	700 mm	?	Průmyslová drážka v železárnách Mannesmann započala provoz v roce 1898.
	Úzkokolejka železáren Poldi Kladno	zaniklá průmyslová drážka	800 mm	?	Pozůstatky úzkokolejky Poldi Kladno z roku 1898 byly v opuštěné části areálu patrné ještě v 10. letech 21. století.
	Úzkokolejka na stavbě Novohradského tunelu	zrušená stavební drážka	600 mm	?	Při stavbě nového Novohradského tunelu u Adamova byla vybudována úzkokolejka sloužící pro potřeby ražby tunelu, průzkumné štoly a skladu střeliva.
	Úzkokolejka Kohnovy cihelny v Brně		?	?	Drážka v Kohnově cihelně v Brně sloužila pro dopravu hlíny do formovny a k zavážení cihel do pecí.
	Stavební úzkokolejka firmy Kubíček v Karlových Varech	zaniklá stavební drážka	?	?	Úzkokolejka využitá při stavbě druhé koleje železniční trati v Karlových Varech.
	Drážka kaolinového lomu v Horní Bříze		640 mm	?	Důlní drážka v lomu u Horní Břízy.
	Drážka dolu Ludvík v Chudeřicích	zrušená důlní drážka	900 mm	?	Úzkokolejka provozovaná německou firmou Bartling do povrchového dolu Ludvík v Chudeřicích.
	Drážka do dolu Robert 520 mm	zrušená důlní drážka	520 mm	?	Důlní drážka hlubinného dolu Robert disponovala elektrickými lokomotivami s trolejí o napětí 240 V.
	Drážka do dolu Robert 600 mm	zrušená důlní drážka	600 mm	?	Důlní drážka hlubinného dolu Robert disponovala elektrickými lokomotivami s trolejí o napětí 240 V.
	Úzkokolejka textilky v Dětřichově u Frýdlantu	zrušená průmyslová drážka	600 mm	?	Úzkokolejka textilky v Dětřichově u frýdlantu o rozchodu 600 mm disponovala elektrickou akumulátorovou lokomotivou.
	Úzkokolejka cukrovaru v Sokolnicích	zrušená průmyslová drážka	600 mm	?	Po kalové úzkokolejce v Sokolnicích u Brna nezůstalo stejně jako po samotném cukrovaru prakticky nic.
	Důlní úzkokolejka v Ledvicích	zrušená důlní drážka	700 mm	?	Úzkokolejka dolu Frauenlob v Ledvicích.
	Úzkokolejka dolu Walpurgis v Lahošti	zrušená důlní drážka	900 mm	?	Úzkokolejka dolu Walpurgis v Lahošti u Duchcova disponovala rozchodem 900 mm.
	Úzkokolejka dolu Richard u Mostu	zrušená důlní drážka	750 mm	?	Úzkokolejka povrchového dolu Richard u Mostu provozovaného firmou Berndt.
	Tramvajová síť v Mostě a Litvínově	zrušená síť elektrických tramvají	1000 mm	?	Úzkokolejná síť tramvají v Mostě a Litvínově byla v provozu od roku 1901 do roku 1961, kdy došlo v souvislosti z odtěžením starého Mostu k přestavbě sítě na normální rozchod.
	Úzkokolejka dolu v Habartově	zrušená důlní drážka	720 mm	?	Zrušená důlní drážka firmy Friedländer v Habartově u Sokolova.
	Úzkokolejka dolu Richard u Chodova	zrušená důlní drážka	600 mm	?	Zrušená elektirfikovaná důlní drážka lomu Richard u Chodova.
	Stavební drážka na Kladně	zrušená stavební drážka	600 mm	?	Úzkorozchodka sloužící při stavbě železnice firmou Hrabě & Co. na Kladně.
	Úzkokolejka železáren v Bohumíně 600 mm	zrušená průmyslová drážka	600 mm	?	Užší z obou úzkorozchodek železáren v Bohumíně.
	Úzkokolejka železáren v Bohumíně 750 mm	zrušená průmyslová drážka	750 mm	?	Širší z obou úzkorozchodek železáren v Bohumíně.
	Tramvajová trať Ostrava–Hrušov	zrušená tramvajová dráha	760 mm	?	Tramvajová trať z Polské Ostravy do hrušova byla elektrifikována v roce 1911.
	Úzkorozchodka cementárny v Králově Dvoře	zrušená průmyslová drážka	650 mm	?	Úzkokolejka v cementárně Králův Dvůr měla rozchod kolejí 650 mm.
	Úzkokolejka železáren ve Staré Huti	zrušená průmyslová drážka	600 mm	?	Úzkokolejka železáren ve Staré Huti o rozchodu 600 mm.
	Stavební drážka v Mladé Boleslavi	zrušená stavební drážka	750 mm	?	Úzkokolejka firmy Kress z Prahy sloužila na stavbě železnice.
	Stavební úzkokolejka v Lounech	zrušená stavební drážka	600 mm	?	Úzkokolejka firmy Faigl ze Zlonic sloužila na stavbě dráhy v Lounech.
	Úzkokolejka dolu Julius v Souši u Mostu	zrušená důlní drážka	600 mm	?	Elektrifikovaná úzkokolejka lomu Julius V u Souše u Mostu.
	Stavební drážka ve Vamberku	zrušená stavební drážka	760 mm	?	Stavební drážka firmy Kruliš z Prahy sloužila na stavbě železniční trati ve Vamberku.
	Stavební drážka v Kamenici nad Lipou	zrušená stavební drážka	600 mm	?	Při stavbě úzkokolejky o rozchodu 760 mm byla vybudována stavební úzkokolejka o rozchodu 600 mm firmy Los z Prahy.
	Popelová dráha ve Škodě Plzeň	zrušená průmyslová drážka	785 mm	?	Smysl popelové drážky ve Škodě Plzeň je autoru zatím nejasný.
	Úzkokolejka koksovny Karolina	zrušená průmyslová drážka	600 mm	?	Úzkokolejka koksárny v Karolině vznikla v roce 1906 a měla rozchod 600 mm.
	Důlní drážka v Srbicích	zrušená důlní drážka	600 mm	?	Úzkokolejka dolu Austria v Srbicích.
	Úzkokolejka dolu Clemens u Mostu	zrušená důlní drážka	600 mm	?	Úzkokolejka povrchového dolu Clemens u Mostu měla rozchod 600 mm.
	Úzkokolejka Nové Sedlo u Žatce	zrušená stavební drážka	750 mm	?	Stavební drážka společnosti Lebeda České Budějovice.
	Úzkokolejka chemičky v Hrušově	zrušená průmyslová drážka	760 mm	?	Jedna z úzkokolejek hrušovské chemičky (dnes Ostrava) byla částečně elektrizována.
	Úzkokolejka dolu Richard v Mostě	zrušená důlní drážka	900 mm	?	Důlní drážka dolu Richard v Mostě.
	Úzkokolejka dolu Amálie v Chudeřicích	zrušená důlní drážka	750 mm	?	Skrývková drážka sloužila od roku 1907 v dole Amálie u Chudeřic.
	Stavební drážka u zdymadla v Obříství	zrušená stavební drážka	900 mm	?	Stavební úzkokolejka sloužila firmě Kindl z Prahy při stavbě zdymadla a jezu na Labi v Obříství.
	Stavební drážka na jezu v Berouně	zrušená stavební drážka	600 mm	?	Stavební drážka společnosti Velflík sloužila pouze po dobu stavby jezu v Berouně.
	Drážka Stavební správy řeky Moravy	zrušená stavební drážka?	760 mm	?	Drážka uvedena bez lokalizace v knize Úzkorozchodné železnice v průmyslu a zemědělství.
	Úzkokolejka sklárny v Malém újezdu	zrušená průmyslová drážka	?	?	O sklářské úzkokolejce v Malém Újezdu je k dispozici minimum informací.
	Úzká drážka na stavbě regulace Labe v Litoměřicích	zrušená stavební drážka	600 mm	?	Jedna ze dvou úzkokolejek firmy Kapsa & Müller z Plzně na stavbě regulace Labe v Litoměřicích měla rozchod 600 mm.
	Širší drážka na stavbě regulace Labe v Litoměřicích	zrušená stavební drážka	900 mm	?	Jedna ze dvou úzkokolejek firmy Kapsa & Müller z Plzně na stavbě regulace Labe v Litoměřicích měla rozchod 900 mm.
	Skrývková úzkokolejka ve Svatavě	zrušená důlní drážka	720 mm	?	Druhá ze svatavských úzkokolejek měla rozchod 720 mm a provoz na ní zajišťovaly motorové lokomotivy.
	Dětská železnice v Brně	zrušená parková železnice	600 mm	?	O brněnské dětské železnici na výstavišti se málo ví. Vystavěna byla zřejmě v roce 1954, ale nešlo o klasickou pionýrskou železnici, na které zajišťovaly provoz děti, ale pouze o parkovou dráhu. Demontována byla zřejmě v roce 1955 při rozšiřování výstaviště.
	Úzkokolejka na stavbě vodojemu Holé hory	zrušená stavební drážka	?	?	Na stavbě vodojemu Holé hory v Brně na Lesné byla nejpozději v roce 1913 vybudována stavební drážka s ručním pohonem. pravděpodobně o rozchodu 600 mm.
	Důlní drážka ve Dřínově	zrušená důlní drážka	570 mm	?	Důlní drážka ve Dřínově byla vystavěna v roce 1911 jako elektrizovaná podzemní trať.
	Úzkokolejka železáren v Hrádku u Rokycan	zrušená průmyslová drážka	600 mm	?	Železárenská drážka v Hrádku u Rokycan se udržela v provozu přibližně sto let. Zrušena byla (?) na začátku 10. let 21. století.
	Drážka Ostrava-Přívoz – koksovna František	zrušená důlní drážka	600 mm	?	Od roku 1912 byla spojena úzkokolejkou o rozchodu 600 mm koksovna František s Ostravou-Přívozem.
	Drážka papírny ve Větřní	zrušená průmyslová drážka	760 mm	?	Na původní elektrizované drážce papíren ve Větřní (vystavěna 1912) byla později zavedena motorová trakce.
	Důlní drážka dolu Julius III v Kopistech	zrušená důlní drážka	600 mm	?	Uhelný důl Julius III v Kopistech byl vybaven typickou důlní drážkou o rozchodu 600 mm.
	Stavební dráha v Horním Litvínově	zrušená stavební drážka	640 mm	?	Dráha na dovoz štěrku na stavbu (?) v Horním Litvínově sloužila od roku 1913 a měla netradiční rozchod 640 mm.
	Elektrárenská drážka v Trmicích	zrušená průmyslová drážka	600 mm	?	Elektrárenská drážka v Trmicích byla v provozu od roku 1915. Původní motorovou trakci později nahradily parní stroje.
	Úzkokolejka Vítkovice – Žofínská huť	zrušená průmyslová drážka	630 mm	?	Úzkokolejka netypického rozchodu 630 mm spojovala Žofínskou huť s Vítkovicemi v Ostravě.
	Úzkokolejka čistírny v Bubenči	zrušená průmyslová drážka	700 mm	?	Na drážce čistírny odpadních vod v Praze-Bubenči zajišťovaly dopravu kalu z nádraží na skládku na Císařském ostrově motorové lokomotivy. Část drážky je jako neprovozní zachována dodnes.
	Úzkokolejka železáren v Karviné	zrušená průmyslová drážka	760 mm	?	Úzkokolejka v železárnách v Karviné měla rozchod 760 nebo 790 mm.
	Úzkokolejka železáren Poldi v Chomutově	zrušená průmyslová drážka	800 mm	?	Úzkokolejka v chomutovských železárnách (Poldi) byla v rptovozu ještě v roce 2006.
	Úzkokolejka papírny v Bělé pod Bezdězem	zrušená průmyslová drážka	600 mm	?	Úzkokolejka v papírně v Bělé pod Bezdězem byla v provozu nejméně do roku 2008.
	Důlní drážka v Mutějovicích	zrušená důlní drážka	600 mm	?	Důlní drážka o rozchodu 600 mm sloužila potřebám Mutějovických kamenouhlených dolů.
	Úzkokolejka muniční továrny Škoda v Nýřanech	zrušená průmyslová drážka	700 mm	?	Úzkokolejka o rozchodu 700 mm sloužila od roku 1919 v muničce Škoda v Nýřanech.
	Skrývková drážka lomu Kästner	zrušená důlní drážka	900 mm	?	Od roku 1919 sloužila v dole Kästner u Lomnice u Sokolova skrývková důlní drážka o rozchodu 900 mm.
	Úzkokolejka dolu Hedvika	zrušená důlní drážka	900 mm	?	Úzkokolejka dolu Hedvnika u Ervěnic měla rozchod 900 mm.
	Úzkokolejka dolu Medard u Svatavy	zrušená důlní drážka	900 mm	?	Důlní úzkokolejka o rozchodu 900 mm sloužila od roku 1919 v lomu na dně současného jezera Medard u Svatavy.
	Úzkokolejka chemičky v Neštěmicích	zrušená průmyslová drážka	600 mm	?	Průmyslová drážka o rozchodu 600 mm sloužila od roku 1919 v chemičce v ústeckých Neštěmicích na levém břehu Labe.
	Úzkokolejka vápenky v Lahošti	žaniklá průmyslová drážka	600 mm	?	Úzkokolejka v Lahošti sloužila potřebám dnes již zatopené vápenky severovýchodně od centra obce.
	Drážka dolu Robert v Ervěnicích	zaniklá důlní drážka	900 mm	?	Úzkokolejka dolu Robert vystřídala kromě rozchodu 900 mm také několik dalších rozchodů.
	Úzkokolejka chemičky v Sokolově	zaniklá průmyslová drážka	600 mm	?	Úzkokolejka chemičky v Sokolově byla v provozu od roku 1920.
	Důlní úzkokolejka v Mydlovarech	zaniklá důlní drážka	700 mm	?	Důlní část úzkokolejného systému v Mydlovarech měla rozchod 700 mm. Budována byla od roku 1921.
	Skrývková úzkokolejka v Mydlovarech	zaniklá důlní drážka	760 mm	?	Skrývková drážka v Mydlovarech o rozchodu 760 mm se svým rozchodem nacházela mezi důlní (700 mm) a elektrárenskou (900 mm) drážkou.
	Elektrárenská úzkokolejka v Mydlovarech	zaniklá elektrárenská drážka	900 mm	?	Elektrárenská úzkokolejka byla nejširší ze systému úzkokolejných drážek v Mydlovarech.
	Úzkokolejka dolu Měděnec	neprovozní důlní drážka	600 mm	?	Zbytky 600 mm úzkokolejky v povrchovém areálu dolu na Měděnci a v jeho zatopené podzemní části jsou již jen omezeně patrné pod nánosem pozdějších vrstev.
	Kaolinová drážka v Kaznějově	zaniklá důlní drážka	640 mm	?	Kaolinová drážka v Kaznějově měla neobvyklý rozchod 640 mm.
	Úzkokolejka pískovny v Chotějovicích	zaniklá důlní drážka	600 mm	?	Úzkokolejka chotějovické pískovny byly vybudována v roce 1925.
	Úzkokolejka drátoven v Bohumíně	zaniklá průmyslová drážka	625 mm	?	Úzkokolejka bohumínských drátoven měla neobvyklý rozchod 625 mm.
	Úzkorozchodka pískovny v Lenešicích	zaniklá důlní drážka	600 mm	?	Lenešická úzkokoljka byla v pískovně vybudována v roce 1926.
	Úzkokolejka maloměřické cementárny	zaniklá průmyslová drážka	760 mm	?	Úzkokolejka v areálu cementárny v brněnských Maloměřicích byla oddělena od drážek v tunelech na Hádech.
	Drážka dolu Perun v Mutějovicích	zaniklá důlní drážka	700 mm	?	Mladší a širší důlní drážka v Mutějovicích měla rozchod 700 mm.
	Úzkorozchodka pískovny v Postoloprtech	zaniklá důlní drážka	600 mm	?	Postoloprtská úzkokolejka v pískovně vznikla zřejmě v průběhu 2. světové války.
	Úzkokolejka pískovny v Mohelnici	zaniklá důlní drážka	760 mm	?	Mezi nejmladší úzkokolejky v Československu patří mohelnická drážka v pískovně zřejmě z roku 1948.
	Úzkokolejka lomu ve Štramberku	zaniklá důlní drážka	900 mm	?	Původně byl štramberský lom Kotouč vybaven 900 mm drážkou pro dovoz vápence k překladišti na normálněrozchodné vozy.
	Užší drážka dolu ve Chvaleticích	zaniklá důlní drážka	760 mm	?	Původní drážka chvaletického lomu měla rozchod 760 mm.
	Širší drážka dolu ve Chvaleticích	zaniklá důlní drážka	900 mm	?	Pozdější drážka chvaletického lomu měla širší rozchod 900 mm.
	Důlní úzkokolejka v Hrádku nad Nisou		600 mm	?	Důlní a skrývková úzkokolejka v Hrádku nad Nisou byla vystavěna v roce 1950.
	Důlní dráha dolu Ležáky	zaniklá důlní drážka	?	?	Dráha o rozchodu 900 mm v dolu Ležáky byla první z normalizovaných elektrizovaných důlních drah v povrchových dolech na Mostecku a Sokolovsku.
	Úzkokolejka na Stránské skále	zaniklá důlní drážka	600 mm	?	Důlní drážka s malým nádražím byla vybudována pro ražbu tunelů podzemní továrny na Stránské skále v Brně a odvoz vytěženého kamene směrem ke kolonii Černovičky.
	Úzkokolejka cukrovaru v Českém Brodě	zrušená průmyslová drážka	600 mm	?	O 600 mm úzkorozchodce v areálu cukrovaru v Českém Brodě je známo minimum informací.
	Úzkokolejka cihelny na Pazderně ve Vyškově	zaniklá průmyslová drážka	600 mm	?	O úzkokolejce vedoucí z hliníku do cihelny na Pazderně, která překračovala Dědickou ulici ve Vyškově, se nepodařilo zjistit víc než letmou vzpomínku pamětníka.

Estonsko

	Rašelinová dráha v Lavassaare	těžební drážka změněná na muzejní trať	750 mm	60 km	Rozsáhlá síť rašelinových drážek v okolí města Lavassaare byla v běžném provozu do roku 2017, kdy začala její likvidace. Část systému je zachována jako estonské železniční muzeum.
	Rašelinová dráha v Tootsi	Zrušená těžební drážka	750 mm	24 km	Síť elektrifikovaných rašelinových drah u ložisek v Tootsi se od svého dokončení v roce 1924 průběžně rozvíjela a měnila. Po přerozchodování hlavní trati přes Tootsi byla v roce 1983 vystavěna nová spojka k síti úzkokolejek u rašelinových dolů v Lavassaare.

Finsko

Tramvajová síť v Helsinkách

provozní síť tramvajových drah

1000 mm

cca 38 km

K rozsáhlé síti tramvajových linek ve městě (od roku 1901 elektifikovaných) se má v roce 2021 přidat meziměstská trať do 20 km vzdáleného Espoo.

Francie

Chorvatsko

Island

	Podzemní úzkokolejka elektrárny Kárahnjúkar	zrušená stavební drážka	600 mm	až 72 km	Stavební drážka mezi přehradami Kárahnjúkar, Ufsarlón, Kelduárlón a vodní elektrárnou u osady Skriðuklaustur vedla celou svojí délkou v tunelech. Sloužila ke stavbě podzemních přivaděčů vody z několika (včetně vůbec nejvyšší v Evropě) sypaných hrází do údolí vzdáleného desítky km. Celková délka tunelů dosáhla 72 km.
	Přístavní drážka v Reykjavíku	Zaniklá stavební drážka	900 mm	minimálně 10,3 km	Přístavní drážka v Reykjavíku sloužila při budování moderního přístavu od roku 1913, zejména k dovozu zeminy z oblasti Öskjuhlíð při budování ochranných hrází. Zrušena byla v roce 1928.
	Drážka statku Korpúlfsstaðir		600 mm	?	Zemědělská dráha na farmě Korpúlfsstaðir sloužila pro provoz statku. Vozy byly po kolejích sunuty zaměstnanci. Budova farmy přežila jako golfový klub, po drážce nezbylo nic.

Itálie

Tramvaj Terst–Opčiny

provozní tramvajový systém

1000 mm

5,175 km

Tramvaj z Terstu (Trieste, Trst) do Opčin (Opicina, Opčine) na své délce 5,175 km překonává převýšení 340 m, z podstatné části díky unikátnímu tahači ve formě pozemní lanovky jedoucí po stejné koleji zapřažené za tramvají.

Litva

Lucembursko

Důlní drážka ve Fond-de-Gras

důlní drážka s muzejním provozem

700 mm

v Lucembursku 4,2 km

Složitý systém důlních železnic v kopcích nad Pétange je propojen 1,4 km dlouhou štolou dolu Doihl s doly a úzkokolejkami na francouzské straně kopců.

Maďarsko

	Úzkokolejka Zsuzsi	provozní muzejní drážka	760 mm	v provozu 16 ze 48 km	Původně lesní drážka o rozchodu 950 mm sloužila pro dovoz dřeva do Debrecínu od roku 1882. Od roku 1923 přibyla osobní doprava a v roce 1961 byla přerozchodována na současných 760 mm. Název nese podle první lokomotivy jménem „Žuži“.
	Lesní železnice Szob–Nagybörzsöny	lesní železnice s muzejním provozem	760 mm	více než 20,8 km	Několik systémů 600 mm a 760 mm úzkorozchodných drah sloužících zejména pro dopravu dřeva a kamene k hlavní dráze a případně lodní dopravě na Dunaji v Szobu bylo postupem času propojeno, zredukováno a rozšířeno na konečných 20,8 km, na kterých provozuje několik společností od roku 2008, resp. 2016.
	Lesní dráha Almamellék	lesní železnice s turistickým provozem	600 mm	16,8 km	Lesní dráha z Almamelléku do Sasrétu, Németlukafy a Terecsenypuszty byla vybudována roku 1901 nákladem barona Rezső Biedermanna. Osobní provoz se v roce 2009 změnil na čistě turistický.

Man

	Manská elektrická dráha	provozní tramvajová dráha	914 mm	27 km	Manská elektrická dráha je jedním ze tří hlavních systémů kolejové dopravy na ostrově. Po otevření linky do Laxey v roce 1893 a prodloužení do Ramsey v roce 1898 ztratila na významu severní větev parní železnice na ostrově a dráha z Douglasu do Ramsey přes St Johns byla opuštěna.
	Místní dráha St Jonh's – Ramsey	zrušená lokální dráha	914 mm	nejméně 26,5 km	Místní dráha z uzlové stanice St John's do ramsey byla poslední z významných železničních tratí postavených na ostrově Man. Provozována byla nejprve samostatně jako Manská severní dráha (Manx Northern Railway), později byla začleněna do jednotného podniku Manská dráha (Isle of Man Railway).
	Místní dráha Douglas – Port Erin	provozní místní dráha	914 mm	25 km	Místní dráha z Douglasu do Port Erinu je posledním pozůstatkem kdysi rozsáhlé sítě úzkokolejných železnic o rozchodu 3 ft (914 mm), která protklávala celý ostrov Man. Na úzkokolejce je dodnes (2024) zachován muzejní provoz původních parních lokomotiv a vozů.
	Místní dráha Douglas–Peel	zrušená lokální dráha	914 mm	zhruba 19,3 km	Nejstarší železniční tratí na ostrově Man byla 12 mil dlouhá dráha z Douglasu (z nádraží vycházela společně s drahou do Port Erinu) přes St John's do přístavního městečka Peel. Dráha byla zrušena po požáru stanice St John's v roce 1975 stejně jako několik jejích odboček.
	Snaefellská horská dráha	provozní horská železnice	1067 mm	8,9 km	Snaefellská horská tramvaj spojuje stanici Laxey v malé vesnici na pobřeží ostrova Man s jeho nejvyšším vrcholem Snaefellem (621 m). Adhezní úzkokolejná dráha Fellova systému má třetí vodící kolejnici a provozně je navázána na síť Manské elektrické tramvaje na východním pobřeží ostrova.
	Douglaská koňská tramvaj	provozní tramvaj	914 mm	2,6 km	Koňská tramvaj vozí po břehu zátoky v hlavním městě ostrova Manu Douglasu cestující již téměř 150 let. Tramvaj nebyla nikdy elektrifikována a nabízí tak stylový vhled do prvopočátků městské kolejové dopravy vůbec.
	Úzkokolejka Groudle Glen	provozní turistická drážka	610 mm	0,9 km	Krátká úzkokolejka vedená údolím Groudle Glen od stejnojmenné stanice Manské elektrické dráhy k pobřeží slouží od roku 1896 pro dopravu návštěvníků mořské zoo, ve které jsou k vidění zejména lvouni (druh lachtanů).

Německo

	Tramvajová síť ve Cvikově	provozní tramvajová síť	1000 mm	19,5 km	Tramvajová síť v německém Zwickau (česky Cvikov) je postupně budována od roku 1894. V roce 2021 má čtyři linky a v centrální části je v délce přes 1 km spojena splítkou s železniční kolejí rozchodu 1435 mm, po které do centra zajíždí vlakotramvaj.
	Heidelberské horské dráhy	provozní turistická dráha	1000 mm	celkem 1,491 km	Dvojice navazujících pozemních lanovek o rozchodu 1000 mm slouží návštěvníkům zámku a hory Königstuhl nad německým Heidelbergem. Dolní železnice zvaná Molenkurbahn byla vystavěna v roce 1890, navazující Königstuhlbahn v roce 1907.
	Zittau - Oybin - Jonsdorf	regionální dráha s muzejním provozem	750 mm	?	Trojramenná dráha mezi městy Zittau (Žitava), Jonsdorf a lázněmi Oybin (Ojvín) se nachází v bezprostřední blízkosti českých hranic.
	Tramvajová síť ve Zhořelci	provozní tramvajová síť	1000 mm	?	Z původního rozchodu 1435 mm byly tratě přerozchodovány v roce 1897 na 1000 mm. Po 2. světové válce byla tramvajová síť omezena pouze na německou část města (Görlitz), polská část (Zgorzelec) byla zrušena.

Polsko

	Krośniewická úzkokolejka	zrušená regionální dráha	750 mm	160 km	V roce 2002 ustal provoz na úzkokolejné síti v okolí Krośniewic, která patřila od roku 1914 po spojení několika oddělených drážek armádou k nejdelším v Polsku.
	Białośliwská úzkokolejka	bývalá regionální dráha s turistickým provozem	600 mm	150 km	Dráha budovaná od roku 1893 se stala v době největší slávy roku 1913 se svými 150 km délky nejdelší úzkokolejkou v Polsku.
	Białowieżská úzkokolejka	lesní dráha s muzejním provozem	600 mm	130 km	Úzkokolejka někdy také označovaná Hajnówka - Topiło podle posledního provozního úseku (2016) o délce 17 km se původně rozprostírala po mnohem větší ploše Bialowieżského pralesa, kde sloužila od roku 1915 německé armádě pro odvoz dřeva. Všechny větve drážky (Topiłská, Grudecká, Samoszská a další) se sbíhaly ve zpracovatelském závodě v Hajnówce. V roce 2016 byl na jižní větvi turistický provoz.
	Bieszczadská úzkokolejka	lesní drážka s turistickým provozem	750 mm	75 km	Z někdejší malebné trati podhůřím východopolských Bieszczad na přelomu 1. a 2. tisíciletí zbyl v provozu pouhý zlomek, na kterém probíhá turistický provoz silně kýčovitého charakteru.
	Mławská úzkokolejka	vojenská a zemědělská drážka v rekonstrukci	750 mm	74 km	Dráha vznikla během několika týdnů jako dílo pruské armády v roce 1915. Základem byla 600 mm drážka cukrovaru v Krásném. Přerozchodování na 750 mm se odehrálov roce 1962.
	Úzkokolejka v Piasecznu		1000 mm	71 km
	Zbierská úzkokolejka		750 mm	69 km
	Gryfická úzkokolejka	zemědělská drážka s turistickým provozem	1000 mm	53 km	Přímořská trať v okolí Gryfic nevede k moři, ale prochází malebnými bukovými lesy nedaleko břehů Baltského moř v severozápadním cípu Polska.
	Nałęczówská úzkokolejka		750 mm	53 km
	Rogówská úzkokolejka		750 mm	49 km
	Úzkokolejka Przeworsk - Dynów		750 mm	46 km
	Úzkokolejka Tuja - Nowy Dwór		750 mm	37 km
	Úzkokolejka Gniezno - Ostrowo	cukrovarnická drážka s historickým provozem	750 mm	33 km	Cukrovarnická Gnieźnieńska Kolej Wąskotorowa je v provozu od roku 1883 dosud.
	Úzkokolejka Jędrzejów-Pinczów		750 mm	30 km
	Úzkokolejka opevňovacího systému Ostwall	vojenská drážka s turistickým provozem	500 mm	více než 30 km	Rozsáhlý systém úzkokolejek v podzemním systému opevnění Ostwall u Ziełone Góry a Międzyrzecze slouží částečně k turistickému provozu.
	Úzkokolejka Koszalin – Manowo	regionální dráha s muzejním provozem	1000 mm	29 km	Původní drážka o rozchodu 750 mm z roku 1898 byla přerozchodována společně s Gryfickou úzkokolejkou an rozchod 1000 mm a v běžném provozu tak vydržela do roku 2001.
	Úzkokolejka Płociczno-Krusznik		600 mm	27 km
	Úzkokolejka Nasielsk- Pułtusk	zrušená drážka	?	26 km	Provoz ukončen v roce 2001.
	Śmigielská úzkokolejka	regionální trať s turistickým provozem	750 mm	23 km	Od roku 1898 sloužila drážka o rozchodu 1000 mm do roku 1951, kdy byla netradičně přerozchodována na současných 750 mm.
	Bytomská úzkokolejka	průmyslová městská drážka s turistickým provozem	785 mm	21 km
	Strachowická úzkokolejka		750 mm	20 km
	Sochaczewská úzkokolejka		750 mm	17 km
	Úzkokolejka Ełk - Sypitki	zemědělská drážka s turistickým provozem	750 mm	16 km	Severovýchodopolská úzkokolejka postavená v letech 1910-1918 je jedinou provozní drážkou v širším okolí.
	Úzkokolejka Środa-Zaniemyśl		750 mm	14 km
	Źninská úzkokolejka		600 mm	12 km
	Úzkokolejka Czarna Białostocka - Czeremchowa Tryba	zrušená drážka	600 mm	8 km
	Rudská úzkokolejka		785 mm	6 km
	Pleszewská úzkokolejka		750 mm	3 km
	Úzkokolejka na poloostrově Hel	armádní drážka obsluhující opevnění poloostrova Hel	600 mm	0,5 km
	Sompolenská úzkokolejka	zrušená drážka	750 mm	?	Provoz ukončen v roce 2001.
	Cukrovarnická drážka v Dobrém	zrušená cukrovarnická drážka	750 mm	?	Zrušena v roce 2001.
	Kruszwická drážka	zrušená řepařská drážka	750 mm	?	Zrušena v roce 2002
	Opalenická úzkokolejka		750 mm	?
	Piotrkówská úzkokolejka		750 mm	?
	Tuczenská úzkokolejka	zrušená drážka	750 mm	?	Provoz ukončen v roce 2001.

Rakousko

	Mariazellská dráha	veřejná dráha	760 mm	91,3 km	Elektrifikovaná horská úzkokolejka od roku 1898 vozí především poutníky k poutnímu místu v Mariazell v Rakousku. Trať byla původně propojena s úzkokolejkou Ober-Grafendorf–Gresten.
	Úzkokolejka Ober-Grafendorf–Gresten	částečně zrušená a částečně přerozchodovaná regionální dráha	760 mm	62,34 km	Z původní 62 km dlouhé úzkokolejky je v provozu 25 km přestavěných na normální rozchod mezi stanicemi Wieselburg a Gresten. propojení s Mariazellskou dráhou bylo postupně rušeno do roku 2010.
	Úzkokolejka Gmünd–Litschau	regionální dráha změněná na turistickou trať	760 mm	25,261 km	Nejstarší za tří větví Waldviertelské dráhy (německy Waldviertlerbahn) vedla původně z Českých Velenic, později z Gmündu do Litschau u českých hranic.
	Úzkokolejka Gmünd – Groß Gerungs	regionální dráha změněná na turistickou trať	760 mm	18,928 km	Jižní větev Waldviertelské dráhy (německy Waldviertlerbahn) byla do provozu uvedena postupně v letech 1902–1903.
	Úzkokolejka Alt Nagelberg – Heidenreichstein	regionální dráha změněná na turistickou trať	760 mm	13,2 km	Odbočka ze severní větve Waldviertelské dráhy (německy Waldviertlerbahn) vede z Alt Nagelbergu do Heidenreichsteinu u českých hranic.

Rumunsko

	Lesní dráha Covasna	lesní dráha s turistickým provozem	760 mm	přes 200 km	V době největšího rozsahu v 60. létech 20. století dosahovaly koleje úzkorozchodných železnic v okolí Covasny a Comandău délky přes 200 km. Zajímavostí byla dvojice širokorozchodných pozemních lanovek o rozchodu 1445 mm, které převážely celé vagóny drážky na souosé koleji.
	Úzkokolejka Turda–Abrud	zaniklá regionální dráha	760 mm	94 km	Takřka 100 km dlouhá dráha údolím řeky Arieș byla naposledy v provozu jako turistická trať v úseku Abrud–Câmpeni v roce 2020. Od té doby se snahy o její obnovu míjí účinkem a v úseku Turda–Câmpeni je z větší části rozebrána.
	Místní dráha Târgu Mureș – Sovata – Praid	místní dráha s turistickým provozem	760 mm	zhruba 82 km	Na části místní dráhy Târgu Mureș – Praid, otevřené v roce 1912 a uzavřené v roce 1992, byl v roce 2011 obnoven provoz turistických parních vlaků v úseku Sovata – Câmpu Cetății. Drážka se podobně jako jiné historické úzkokolejky v Rumunsku často nazývá Mocăniță.
	Vaser	lesní drážka v provozu	760 mm	přes 59 km	Na páteřní trať lesní železnice v údolí řeky Vaserul navazuje několik a navazovalo ještě více pobočných větví po březích jejích přítoků. Některé končí takřka na ukrajinské hranici a proto drážku využívá též pohraniční stráž. Hlavní větev je dlouhá 43 km a nachází se na ní dokonce dva tunely. Na drážce nazývané též Mocăniță je kromě svozu dřeva též turistický provoz.
	Úzkokolejky Ghioroc–Arad–Pâncota–Radna	tramvajová síť v provozu	1000 mm	více než 54 km	Síť lokálních drah o rozchodu 1000 mm mezi Aradem a regionem Podgoria s centrem v obci Ghioroc byla budována od roku 1906. Původně železniční trať, přeměněná od roku 1982 na součást tramvajové sítě v Aradu byla první elektrizovanou železnicí v dnešním Rumunsku.
	Tramvajová síť v Aradu	tramvajová síť v provozu	1000 mm	přibližně 48 km	Tramvajová síť v Aradu dosahuje bez meziměstské dráhy do Ghiorocu délky zhruba 48 km.
	Úzkokolejka údolím řeky Nirajul Mic	zaniklá lesní drážka	760 mm	8 km	Lesní drážka odbočovala z úzkokolejky Târgu Mureș – Sovata ve stanici Câmpu Cetății (maďarsky Vármező), odkud šplhala proti proudu říčky Nirajul Mic.

Rusko

Tramvajová síť v Kaliningradu

provozní tramvajová síť

1000 mm

(provoz 21.5 km) 102 km

Síť tramvají v Královci/Königsbergu/Kaliningradu je budována a likivdována od roku 1895 (elektrická od roku 1901). V roce 2021 je v provozu již pouze jediná linka č. 5.

Slovensko

	Hronec - Stará dolina	lesní drážka mimo provoz	?	114 km	V provozu od roku 1914.
	Kysucko-oravská železnice	lesní drážka v provozu	760 mm	110 km
	Liptovský Hrádek - Rovienky	lesní drážka mimo provoz	?	104 km	V provozu od roku 1914
	Tatranské elektrické železnice	regionální dráha turistického typu v provozu	1000 mm	35 km
	Ĺubochňa - Močidlá	lesní drážka	?	34 km	V provozu od roku 1903.
	Úzkokolejka Vígľaš - Kyslinky		760 mm	26 km	Lesní železnice s přepravou osob byla v úseku Vígľaš - Kyslinka v provozu od roku 1906 (stavba 1905) do roku 1975. Ve Vígľaši se nachází lokomotivní pomník.
	Gelnica - Smolnická Huta		1000 mm	25 km	Provoz ukončen 1965.
	Smolník - Velká Kotlina		760 mm	10 km	Provoz zahájen 1909, ukončen 1959.
	Nálepkovo - Tichá Voda	lesní železnice mimo provoz	760 mm	10 km	Provoz zahájen 1906, ukončen 1960.
	Lesní dráha Kapušany–Okružná	zrušená lesní drážka	700 mm	10 km	Od roku 1919 byla v provozu lesní dráha mezi Kapušany a Okružnou na východním Slovensku.
	Makov - Kopanice	lesní drážka mimo provoz	760 mm	6 km	Provoz zahájen v roce 1920.
	Trenčianské Teplice - Trenčianská Teplá	regionální dráha v provozu	760 mm	5,4 km	Od 27. 6. 1909 je v provozu úzkokolejná trať na pomezí tramvaje a vlaku od hlavní dráhy z Trenčianské Teplé do koncové stanice Trenčianské Teplice v podhůří Strážovských vrchů. Důvodem pro vybudování dráhy, který trvá dodnes, byla osobní doprava lázeňských hostů a turistů.
	Úzkokolejka Čierne pri Čadci – Hrčava	zrušená lesní drážka	760 mm	slovenská část 2,75 km	Východnější ze dvou úzkokolejek vycházejících z nádraží v Čierném pri Čadci pokračovala ze Slovenska proti proudu potoka Markova až na Moravu.
	Nitranská polní železnice	provozní muzejní železnice	760 mm	2,6 km	Úzkokolejka na výstavišti Agrokomplex v Nitře byla vybudována na zelené louce jako ukázka využití úzkorozchodných drah ve slovenském zemědělství. Při její výstavbě byl využit materiál ze zrušené cukrovarské železnice v Želiezovcích.
	Úzkokolejka Čierne pri Čadci – Markov	zrušená lesní drážka	760 mm	slovenská část 2,6 km	Západnější z dvojice úzkokolejek vedoucích z Čierného pri Čadci na Moravu posloužila pro odvoz kalamitního dřeva z úbočí hory Gírové.
	Tramvajová síť v Bratislavě	tramvajová síť v provozu	1000 mm	?
	Suchá Hora - Liesek		600 mm	?
	Smolenice - Dobrá Voda		600 mm	?	Provoz zahájen 1901, ukončen 1960.
	Katarínka	muzejní lesní železnice	600 mm	?	Od roku 1998 budují za využití původního matriálu ze zrušené drážky Smolenice - Dobrá Voda dobrovolníci muzejní dráhu připomínající někdejší lesní železnici v podhůří Malých Karpat. Odkaz: www.zeleznicka.sk
	Úzkokolejky trnavského cukrovaru	zrušené průmyslové drážky	?	?

Srbsko

	Tramvajová síť v Bělehradě	provozní tramvajová síť	1000 mm	47 km	Od roku 1892 do současnosti si bělehradské tramvaje udržují rozchod 1000 mm. Síť se v průběhu času měnila, v roce 2023 dosahuje délka provozních tratí asi 41,3 km.
	Šarganska Osmica	část bývalé celostátní dráhy s muzejním provozem	760 mm	?	Malebná úzkokolejka jako část zrušené dráhy Beograd - Sarajevo na srbsko-bosenském pomezí patří k nejkrásnějším drahám svého druhu na světě.

Španělsko

	Systém úzkokolejek Barcelona–Anoia	provozní regionální dráha	1000 mm	138 km	Systém úzkokolejek v regionu Anoia spojuje Barcelonu (kde prochází drážka pod zemí a slouží jako metro) s koncovými stanicemi Igualada, Manresa Baixador (a dalšími stanicemi bez osobní dopravy jako je Súria) a ozubnicovou drahou stejného rozchodu 1000 mm ke klášteru Montserrat.
	Původní tramvaj v Granadě	zaniklá tramvajová síť	1000 mm	98,6 km	Po několika neúspěšných pokusech započalo v Granadě a okolí budování sítě příměstských tramvají, která sloužila i nákladní dopravě. Do roku 1941 bylo vybudováno téměř 100 km drah včetně ozubnicové odbočky k paláci Alhambra. Provoz byl ukončen v roce 1974 a od roku 2017 nahrazen provozem normálněrozchodné podzemní tramvaje zvané nadneseně metro.
	Guadarramská elektrická dráha	existující regionální dráha	1000 mm	18,2 km	Příměstská elektrifikovaná regionální dráha mezi stanicemi Cercedilla a Cotos stoupá od hlavní železnice v údolí až těsně pod sedlo Puerto de Cotos do výšky 1819 m. Dráha užívaná především lyžaři a turisty je zařazena do integrovaného dopravního systému Madridu jako linka C-9.
	Núrijská ozubnicová železnice	provozní regionální dráha	1000 mm	12,5 km	Ozubnicová železnice v údolí řeky Núria je nejvyšší evropskou železnicí mimo Alpy a celkově čtrnáctou nejvyšší železnicí v Evropě. Zajišťuje základní dostupnost horského centra Núria, do kterého nevede silnice ale pouze dráha.
	Montserratská ozubnicová dráha	provozní regionální dráha	1000 mm	5 km	Částečně ozubnicová dráha stoupá ze stanice Monistrol de Montserrat, kde navazuje na lokální dráhu stejného rozchodu na délce 5 km o 550 m do koncové stanice Montserrat u stejnojmenného kláštera. Trať byla v provozu mezi roky 1892 a 1957, kdy byla zrušena. Opětovne byla otevřena v roce 2003.
	Pozemní lanovka na Montjuïc	existující pozemní lanová dráha	1200 mm	původně 1,184 km	Pozemní lanová dráha Funicular de Montjuïc ze stanice Paral·lel, zapojené do systému metra, vedla od roku 1928 až k hradu na hoře Montjuïc nad Barcelonou. Po rekonstrukci z roku 1981 končí v polovině cesty ve stanici Parc de Montjuïc.

Švédsko

	Železniční trať Växjö–Hultsfred	částečně zrušená regionální dráha	891 mm	cca 117 km	Úzkokolejná železniční trať Växjö–Hultsfred byla stavěna ve čtyřech etapách z výchozí stanice Växjö do Klavreströmu (1895), Åsedy (1902), Virserumu (1911) a Hultsfredu (1922).
	Železniční trať Västervik–Hultsfred	provozní regionální dráha	891 mm	69,4 km	Regionální dráha Hultsfred–Västervik od roku 1879 spojuje pobřežní stanici Västervik se stanicí Hultsfred, kde byla v roce 1922 propojena s dráhou stejného rozchodu do Växjö.Obě koncové stanice úzkokolejky mimo to leží na tratích normálního rozchodu.
	Lesní železnice v Bödě	lesní železnice s muzejním provozem	600 mm	27 km	Síť lesních železniček okolo města Böda na ostrově Öland byla v provozu od roku 1909 do roku 1959. Od roku 1974 slouží zbytky železničky muzejnímu provozu.

Turecko

Historická tramvaj v Istanbulu (evropská část)

tramvajová trať s muzejním provozem

1000 mm

1,6 km

Od roku 1872 budovaná tramvajová síť v Istanbulu byla rozdělena Marmarským mořem na evropskou a asijskou část. Z kdysi rozsáhlé sítě dodnes zůstaly dvě 1000 mm linky a páteřní trať byla přestavěna na rozchod 1435 mm.

Ukrajina

	Boržavská (Iršavská) drážka	regionální a lesní trať v provozu	750 mm	106 km	Původně především lesní železnice, která pokračuje dvěma větvemi nížinou až k hlavní dráze na břehu řeky Tisy v roce 2017 slouží pouze k osobní dopravě na zlomku původní dráhy v režii ukrajinských drah.
	Lesní trať Perečín - polonina Rovná	zrušená lesní drážka	760 mm	64,2 km	Původní dráha položená v povrchu silnice Perečín - Svaljava byla v roce 1931 přeložena mimo silnici. Na trati jezdily dvě parní lokomotivy vyrobené v Adamově.
	Nová lesní dráha v údolí Vulšavy	zrušená lesní drážka	760 mm	31,1 km	Společná dráha pro dopravu dřeva a materiálu do chemičky Bantlin v Perečíně.
	Užhorod - Petrovce - pod Papričný	zrušená lesní železnice	760 mm	17,9 km	Lesní drážka na svážení dřeva z okolí Užhorodu.
	Lesní trať Tuří Bystrý - Obavský kámen	zrušená lesní drážka	760 mm	14 km	Dráha stoupající strmě (cca 500 m na 14 km) od trati Perečín - polonina Rovná (není doloženo propojení tratí).
	Lesní dráha u Voročova	zrušená lesní drážka	760 mm	8,5 km	Čátečně parní a částečně animální provoz drážky v údolí Vyšního potoka.
	Původní lesní dráha v údolí Vulšavy	zrušená lesní drážka	700 mm	7 km	Původní lesní drážka údolím Vulšavy u Perečína počátkem 20. století splynula s průmysloviou a lesní drahou továrny Bantlin.
	Nová drážka Kamenica nad Uhem - Suchá Huta - pod horou Balova	zrušená lesní železnice	760 mm	4,55 km	Lesní dráha pod správou ředitelství lesů v Užhorodě, později převedena pod ČSD.
	Původní drážka Kamenica nad Uhem - Suchá Huta - pod horou Balova	zrušená lesní železnice	700 mm	1,8 km	Původní lesní drážka údolím Suchého potoka z 90. let 19. století byla v roce 1928 nahrazena novou tratí.
	Dětská (pionýrská) železnice v Užhorodě	regionální a lesní trať v provozu	750 mm	1 km	Pionýrská železnice z roku 1947 byla vystavěna z materiálu ostatních zakarpatských úzkokolejek. Po několika přerušeních provozu vozí v roce 2017 stále děti po břehu řeky Uže v Užhorodě.
	Koločavská úzkokolejka	nově vybudovaná muzejní dráha	750 mm	zatím 0,25 km	Úzkokolejka ve skanzenu Staré selo v Koločavě demonstruje využití dřevařských drážek na Zakarpatí v průběhu 20. století.
	Drážka kamenolomu v Kamenici nad Uhem	zrušená důlní drážka	600 mm	0,1 km	Úzkorozchodná dráha ze stanice Kamenica nad Uhem do lomu a síť drážek v lomu.
	Předválečné lesní dráhy u Вигоди		800 mm	?
	Poválečné lesní dráhy u Вигоди	lesní drážka v provozu	750 mm	?	Vyhodská železnice jako pozůstatek rozsáhlé sítě lesních drážek na severní straně ukrajinských Karpat je typickým zástupcem desítek podobných železnic v minulosti a živoucí historií dřevařství střední Evropy.
	Drážka kamenolomu v Užhorodě	zrušená důlní drážka	?	?	Systém úzkorozchodných drážek v užhorodském kamenolomu, bližší podrobnosti nejsou známy.
	Stavební drážka v Onokovcích	zrušená stavební drážka	600 mm	?	Stavební drážka v Onokovcích severně od Užhorodu byla využita při stavbách jezů a náhonů pro vodní elektrárny.
	Úzkokolejka solných dolů v Solotvinu	zaniklá důlní drážka	600 mm	?	Úzkokolejka dolů v Solotvinu sloužila pro přepravu soli z šachty k překladišti na širokorozchodnou trať.

Asie

Arménie

Dětská železnice v Jerevanu

dětská železnice v provozu

750 mm

2,1 km

Dětská železnice (dříve pionýrská železnice) v Jerevanu je v provozu od roku 1937 a patří tak k nejstarším dětským železnicím sovětského typu na světě. Ze stanice Հայրենիք (Ajrenik) vede do koncové stanice Պիոներական (Pioněrakan). Železnice vede v prudkém svahu západně od města nad řekou Հրազդան (Hrazdan) a pod kanálem, který z řeky odbočuje a přivádí vodu blíže k centru.

Indie

Úzkokolejka Kalka–Šimla

provozní regionální dráha

762 mm

96,6 km

Stokilometrová úzkorozchodná železnice propojuje horské regionální centrum Šimlu s širokorozchodnou dráhou v Kalce náročnou horskou krajinou Himálaje přes 102 tunelů a 988 mostů.

Írán

Kambodža

Kypr

Kyrgyzstán

Úzkokolejka na nádraží v Balykči

provozní průmyslová drážka

750 mm

?

V kolejišti nádraží Balykči (Rybače) na břehu jezera Issyk-Kul v Kyrgyzstánu se nachází manipulační drážka o rozchodu zřejmě 750 mm.

Laos

Železniční síť v Laosu

celostátní síť drah v provozu

1000 mm

?

Původní síť drah v Laosu (do roku 2021) byla tvořena jedinou dráhou od mostu přes řeku Mekong (dráha přichází z Thajska) po stanici ທ່ານາແລ້ງ (Thanaleng) poblíž hlavního města ວຽງຈັນ (Vientianne) o délce 3,52 km a rozchodu 1000 mm.

Thajsko

Turecko

Vietnam

Severní Amerika

Dánsko

Kanada

Dětská železnice v Torontu

provozní dětská železnice

?

?

Dětská železnice v Torontu funguje jako součást zábavního parku Centreville od roku 1967. Drážka je složena z jednoho okruhu, ojedné odbočné koleje a dvakrát překonává vodní kanál vedoucí z jezera Ontaria.

Salvador

	Dráha Cutuco – San Salvador	zrušená celostátní dráha	914 mm	252 km	Nejstarší dráha v El Salvadoru vedla od roku 1893 z přístavu La Union u města Cutuco do města San Miguel, vzdáleného 42 mil (67,6 km). Dalšího prodloužení se dráha dočkala až v roce 1912 a do hlavního města San Slavadrou dospěla na sklonku roku 1921.
	Salvádorská dráha	převážně zrušená regionální dráha	914 mm	143 km	Od roku 1881 byla z přístavu v Acajutle budována tři stopy široká železniční dráha nejprve pod názvem Acajutla & Sonsonate R. R., později rozšířená dál do centrální stanice Sitio Del Nino, kde se připojila na dráhu z města Santa Ana (větev délky 40 km) do hlavního města San Salvadoru (větev délky 36 km). Železnice byla později zakoupena britskou společností Salvador Central Ry. Ltd. a známa také pod názvy Salvador Railway Co. Ltd. nebo Ferrocarril de el Salvador.

Spojené státy

Jižní Amerika

Argentina

Železniční trať Salta–Socompa

provozní hlavní dráha

1000 mm

571 km

Argentinská část železniční trati Salta–Antofagasta překonává hlavní hřeben And v sedle La Polvorilla (4220 m) a je tak pátou nejvyšší železnicí světa.

Chile

	Železniční trať Antofagasta–Socompa	provozní hlavní dráha	1000 mm	370 km	Chilská část horské železnice Salta–Antofagasta od roku 1948 spojuje pobřežní město Antofagasta s pustým horským průsmykem Socompa (3876 m), kde na ni navazuje vnitrozemská argentinská část dráhy vedoucí dalších 571 přes Andy do vnitrozemského města Salta.
	Železniční trať Caldera–Copiapó	provozní hlavní dráha	1000 mm	81 km	Nedlouhá dráha Caldera–Copiapó je nejstarší železniční tratí na jihomamerickém kontinentu. Její první část byla otevřena již v 4. června 1850.

Austrálie a Oceánie

Nauru

Nový Zéland

Zdroje

1. Liebich, R.: Úzkokolejky, Schmalspurbahn, Narrow Gauge Railway. Dostupné z http://www.uzkokolejky.estranky.cz/.
2. Beneš, K.: Železnice na Podkarpatské Rusi. Nadatur, 1995. Vydání první. ISBN 80-85884-32-1.
3. Bauer, Z.: Úzkorozchodné železnice v průmyslu a zemědělství. Corona, 2003. Vydání první. ISBN 80-86116-22-0.
4. Řihánek, M.: Úzkokolejka z Bzence – Mor. Písku do Veselí nad Moravou a Tasova. Dostupné z http://www.starybzenec.cz/zeleznice/.
5. Hájek, R., Suchomel, J.: Jáma Jaroslav, též Tuchlovice či Nosek. Dostupné z http://hornictvi.kladnominule.cz/jaacutema-jaroslav.html.
6. Hájek, R.: Železárny - Kladno minulé. Dostupné z http://www.kladnominule.cz/fotografie/zelezarny.
7. Badber.blog.cz: 700 mm v Komňátce. Dostupné z http://badber.blog.cz/1101/700-mm-v-komnatce.
8. Malmborg, B.: Narrow gauge railway on Greenland. Dostupné z http://okj.malmborg.info/travelreports/Qoornoq_X-press/Qoornoq_X-press.htm.

Komentáře: