Generátorová stanice sklárny v Janově

Generátorová stanice. V popředí potok Rábenka, v pozadí růžová hlavní budova sklárny Vitrium s komínem.
Generátorová stanice. V popředí potok Rábenka, v pozadí růžová hlavní budova sklárny Vitrium s komínem.

Generátorová stanice sklárny v Janově je nevyužívaný chátrající provoz sklárny Johann Schorm & Comp., později n. p. Jablonecké sklárny či Vitrum. Budova sloužila pro vývin generátorového plynu z uhlí pro vlastní provoz sklárny a od roku 2014 je společně s ní památkově chráněná.

Historie

Poměrně velkou sklárnu založil jižně od centra Janova v létech 1911 až 1912 na místě starší brusírny skla Johann Schorm. Brusírna v čísle 50 se pravděpodobně v témže roce stala základem/součástí železobetonové stavby generátorové stanice, jejímž účelem bylo dodávat generátorový plyn pro sklářské hořáky. Ačkoliv je tento plyn vytvářen v generátorech spalováním uhlí s omezeným přístuem vzduchu, umožňuje dosahovat vyšších teplot než uhlí samotné a po přečištěné též neznečišťuje výrobu skla nechtěnými emisemi (dehet, popel).

Obvyklou vsázkou generátorů je kvalitní uhlí nebo koks, který byl do Janova dopravován nákladními tramvajemi po 1000 mm úzkokolejné tramvajové trati údolím Bílé Nisy z železničního překladiště Brandl v Jablonci.

Pohled od soutoku Rábenky s Bálou Nisou. Generátorová stanice zřejmě nepotřebovala vlastní komín, protože zplodinou ze spalování uhlí byl současně i kýžený produkt - generátorový plyn pro sklářské hořáky.
Pohled od soutoku Rábenky s Bálou Nisou. Generátorová stanice zřejmě nepotřebovala vlastní komín, protože zplodinou ze spalování uhlí byl současně i kýžený produkt - generátorový plyn pro sklářské hořáky.

Trojice sklářských pecí využívala generátorový plyn do 60. let 20. století, změna na svítiplyn nastala pravděpodobněn v souvislosti s ukončením provozu úzkokolejných tramvají v roce 1965, kdy ztratila generátorová stanice svůj význam. Ačkoliv byla v roce 2014 společně s objektem sklárny prohlášena za nemovitou kulturní památku, v roce 2023 je stanice bez využití a chátrá.

Popis

Budova o výšce tří podlaží a půdorysu přibližně ve tvaru písmene L o stranách 13 m × 20 m je zasazena pod úroveň silnice a někdejší tramvajové trati do klína nad soutokem Bílé Nisy a potoka Rábenky (Rovného potoka). Na dvou betonových kruhových základech v přízemí byly postaveny dva generátory na plyn ve tvaru válce o výšce nejméně 5 m, které zasahovaly do prvního poschodí. Vzhledem k tomu, že vlečka z tramvajové trati vedla do hlavního objektu sklárny, musel být dovážený koks přepravován do stanice druhotně - na dobových leteckých snímcích je patrný dopravník vedoucí po vyvýšené konstrukci na břeh Nisy, který mohl sloužit buď pro dopravu koksu nebo odvoz popela z generátorů, případěn obou funkcí. Plyn z generátorů byl veden do objektu sklárny dvojicí masivního potrubí.

Pohled do generátorové stanice z úrovně ulice. Uhlí se do generátorů válcového tvaru zřejmě zaváželo shora, válce dosahovaly výšky několika metrů a procházely přes dvě poschodí skrze strop.
Pohled do generátorové stanice z úrovně ulice. Uhlí se do generátorů válcového tvaru zřejmě zaváželo shora, válce dosahovaly výšky několika metrů a procházely přes dvě poschodí skrze strop.
Kruhový betonový základ jednoho ze dvou generátorů.
Kruhový betonový základ jednoho ze dvou generátorů.
Pravděpodobně svrchní část plynového generátoru na generátorový plyn. Potrubím odcházel výsledný produkt - směs oxidu uhelnatého s dusíkem, vzdáleně podobná svítiplynu.
Pravděpodobně svrchní část plynového generátoru na generátorový plyn. Potrubím odcházel výsledný produkt - směs oxidu uhelnatého s dusíkem, vzdáleně podobná svítiplynu.
Účel krátké podzemní chodbičky nám není tak docela jasný.
Účel krátké podzemní chodbičky nám není tak docela jasný.
Na leteckém snímku z roku 1958 je modře vybarven samotný objekt sklárny a červeně generátorová stanice. Ze stanice vede do sklárny dvojice potrubí, přes potok k západu pak dopravník sloužící zřejmě k odvozu popela z výroby generátorového plynu. Žlutě je vyznačena předpokládaná trasa 1000 mm tramvajové trati, z níž odbočovala do závodu vlečka pro dovoz uhlí/koksu pro výrobu plynu. Jak přesně se uhlí z hlavního objektu sklárny dostávalo do generátorové stanice není z fotografií zcela jasné.
Na leteckém snímku z roku 1958 je modře vybarven samotný objekt sklárny a červeně generátorová stanice. Ze stanice vede do sklárny dvojice potrubí, přes potok k západu pak dopravník sloužící zřejmě k odvozu popela z výroby generátorového plynu. Žlutě je vyznačena předpokládaná trasa 1000 mm tramvajové trati, z níž odbočovala do závodu vlečka pro dovoz uhlí/koksu pro výrobu plynu. Jak přesně se uhlí z hlavního objektu sklárny dostávalo do generátorové stanice není z fotografií zcela jasné.

Zdroje

  1. Národní památkový ústav: sklárna Johann Schorm & Comp.. Dostupné z https://pamatkovykatalog.cz/sklarna-johann-schorm-comp-13048281.
  2. Hofman, M.: Vývoj brusíren a mačkáren skla na Jablonecku. Diplomová práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, Praha 2020.
  3. Janků, T: Historie tramvajové dopravy v Jablonci nad Nisou. Dostupné z https://www.okoliliberce.cz/l/kopie-z-jablonec-nad-nisou-3-cast-jablonecke-paseky-novoveske-koupaliste-mseno-a-prehrada-historie-tramvajove-dopravy-v-jablonci/.
 
Článek ze dne 29. 7. 2023 byl naposledy upraven dne 29. 7. 2023 a zobrazen celkem 14767×, naposledy dne 25. 7. 2024 v 0:05.
 
 

Články související s tématem Generátorová stanice sklárny v Janově

Zpět | Nahoru

Janov nad Nisou
Janov nad Nisou
leží v v ORP v nadmořské výšce m. V roce zde žilo obyvatel. má katastrální území o rozloze ha.Prameny: Regionální informační servis, dostupné z …

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Horáková, D., Kuchař, J., Správným směrem [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2024-07-25]
Dostupné z: https://spravnym.smerem.cz/Tema/Gener%C3%A1torov%C3%A1%20stanice%20skl%C3%A1rny%20v%20Janov%C4%9B.
 
Desktopová verze | Mobilní verze