Jedlová zastávka (žzast)

Následující text byl převzat z tématu Nová Huť v Lužických horách (žzast):

Popis

Romantická osamělá zastávka v hlubokých horských lesích nesla do 13. prosince 2014 název Jedlová zastávka. Od platnosti nového jízdního řádu 2014 byla přejmenována na Novou Huť v Lužických horách.

Železniční zastávka Nová Huť v Lužických horách se nachází skutečně v horách. Na romantickém místě uprostřd lesů není kromě nástupiště a dřevěné boudy prakticky nic.

Zastávka stojí mimo zástavbu, ze všech stran obklopená vzrostlým lesem. Nejbližší civilizaci představuje asi 200 m vzdálený lesní penzion u silnice č. 9, v roce 2015 opuštěný, a sporadicky osídlený strážní domek u trati směrem ke stanici Jedlová. Jedná se tak o jednu z nejopuštěnějších zastávek na síti SŽDC.

Zastávka Nová Huť v Lužických horách je vybavena jedním nástupištěm a starobylou dřevěnou polootevřenou čekárnou z masivních fošen (patrně jedlových). Nachází se v mírném svahu, pod kterým se rozléhají zvuky vlaků projíždějícíh po trati Děčín – Rumburk (081), vzdálené od zastávky asi 0,5 km vzdušnou čarou.

Pohled na zastávku od západu. Nedaleko odtud padají vody nevelkého potoka přes sklály v Bukovském vodopádu.

Déšť k Lužickým horám patří. A snad právě v dešti, který bubnuje na prkna dřevěné čekárny, je to tady úplně nejhezčí. Až vysvitne večerní slunce, hory budou čisté a voňavé.

Kluci a holky z tábora Bobří stopy Abandonis určitě nebyli v létě 2015 první ani poslední, kdo se v čekárně schovával před provazci horského deště.

Kromě boudy byla v roce 2015 na zastávce ještě jedna zajímavá instituce - drážní telefon, ukrytý v typické bílé krabici s černým písmenem T.

Na své další cestě ke vzdálené stanici Svor prochází dráha malebnou horskou krajinou.

Zdroje

1. Číselník železničních stanic, dopravně zajímavých a tarifních míst SŽDC SR70.

Komentáře: