 | | Pozůstatky dráhy lze nejlépe sledovat v původně nejzazším úseku, který jako jediný nebyl zastavěn ani dotčen přestavbou na normálněrozchodnou železnici. Na snímku je násep přes rokli na úbočí kopce Píně. |
Koněspřežná úzkorozchodná železnice z Prahy do Lán byla historicky druhou železnicí na území Českého království (prní úsek byl do provozu uveden v roce 1828) a stala tak se průkopnickou stavbou, která umožnila načerpání zkušeností nejstarší generaci čských a rakouských železničních stavitelů. Dráhy byla později z větší části přestavěna na normálněrozchodnou Buštěhradskou dráhu.
Historie
Výstavba úzkorozchodné železnice s animálním pohonem započala v roce 1827 z popudu Pražské železniční společnosti několika šlechticů a měšťanů, zejména hraběte Kašpara Šternberka a hraběte Eugena z Vrbna. Ti se rozhodli pro dovoz dřeva z lesů na Křivoklátsku do Prahy využít tehdy jen málo známé a nedostatečně vyzkoušené technologie přepravy po kolejích na vozech tažených koňmi. Pražsko-lánská koněspřežka tak byla jen o několik měsíců mladší než podobná, avšak dvakrít delší koňka z Českých Budějovic do Lince. Navíc u zrodu obou drah stál nejstarší český projektant železnic František Josef Gerstner.
Popis
Zdroje
- Pražsko - lánská koněspřežní dráha. Dostupné z https://www.obec-lany.cz/cz/tip/50.prazsko-lanska-konesprezni-draha.
| 
