Krste Petkov Misirkov

Následující text byl převzat z tématu Крсте Петков Мисирков:

Krste Petrov Misirkov (makedonsky Крсте Петков Мисирков) byl jednou z nejvýraznějších osobností makedonského národního obrození - filolog, folklorista, publicista, historik, politik, diplomat a překladatel, který se významně zasazoval za osamostatnění Makedonie.

Narodil se 18. ledna 1874 v obci Postol (Pela) v Řecku a ve svých 15 letech odešel studovat do Šabce a Bělehradu v Srbsku a následně v roce 1894 do Sofie v Bulharsku. V Petrohradě v Rusku vystudoval historicko-filologickou fakultu a od roku 1897 se intenzivně zabýval makedonským separatizmem. Působil jako profesor na středních školýách v Bitole (dnes Makedonie), Oděse (dnes Ukrajina), Kišiněvě (dnes Moldavsko), Karlovu a Kopřivštici, dějišti Dubnového povstání Bulharů proti Osmanské říši roku 1876 (obojí dnes Bulharsko).

Misirkov získal značné vědomosti o etnografii, historii a folkloru především slovanských oblastí Blakánu, díky svému různorodému studiu postupně na řeckých, srbských, bulharských a ruských školách. Jeho učiteli byli mj. Б. М. Ляпунов a П. А. Лавров, komunikoval také s J. Badouinem de Courtenay či V. Jagićem.

Již jako student prvního ročníku napsal práci O značenii Moravskogo ili Resavskogo narečija dlja sovremennoj istoričeskoj etnografii Balkanskogo poloostrova. V Petrohradě založil spolek makedonských studentů, později přešedší v Učenou a literární společnost sv. Klimenta (1902-1905), v Oděse vydal jediné číslo časopisu Vardar (1905). Svbíé texty zapisoval vlastní navrženou verzí spisovné makedonštiny, založenou na centrálních nářečích oblastí okolo měst Veles, Prilep, Bitola a Ochrid. Výběr nářečí byl mj. určen co největší odlišností od srbštiny a bulharštiny a jejich nedotčeností od okolních jazyků. Tento navržený princip byl přejat v roce 1945 (mimo podíl ochridského nářečí) při vzniku prvního makedonského státu jako součásti federativní Jugoslávie.

Jedním z nejvýznamnějších Misirkovových děl je neobsáhlá kniha O makedonských záležitostech, která vyšla v Sofii a jako projev makedonského separatizmu byla po vydání zkonfiskována bulharskými úřady a až na několik dochovaných výtisků kompletně zničena. Český překlad knihy vyšel péčí Ivana Dorovského v roce 2012 v Brně.

Zdroje

1. Krste M.: O makedonských záležitostech, přeložil Dorovský I., Tribun EU, Brno 2012. ISBN 978-80-263-0217-9.

Komentáře: