Kryt č. 8 za strojírnou v Kuřimi

Protiletecký kryt č. 8 severně od Kuřimi disponuje dvěma přímými chodbami vejčitého profilu z betonové skořepiny, stejně jako stovky obdobných krytů po celém území bývalé Třetí říše a jejích protektorátů.

Kryt č. 8 severně od areálu bývalé Zbrojovky, později Klöckner-Flugmotorenbau a ještě později TOS je jediným ze soustavy dvanácti krytů proti vzdušným náletům vystavěných pravděpodobně v roce 1944 v Kuřimi.

Kryt ukrytý v remízku v poli disponuje dvojicí schodišť do hloubky cca 4 m pod úrovní terénu, na která navazují symetricky krátké přímé a následně v pravém úhlu zalomené chodbičky, které byly vybaveny dvojicí masivních dřevěných dveří. Vchodové chodby mají vejčiý profil o výšce cca 2 m a šířce cca 1,5 m, stejně jako navazující dlouhé přímé chodby (každá cca 13 m), které sloužily k ukrytí osob. Celková kapacita sedících byla odhadem 80 osob. Oba přímé úseky jsou spojeny další, v pravých úhlech zalomenou, spojovací chodbičkou se dřevěnými dveřmi a na odvrácených koncích vybaveny dvojicí suchých toalet.

V roce 2017 byl kryt volně přístupný, zejména ve vstupních částech silně zanesený vrstvami nerozkládajících se odpadků (plastové fólie, oblečení, obuv, lahve, elektronika aj.), nicméně v celé délce dobře průchozí. Jeden ze dvojice suchých záchodů byl zachován v takřka neporušené formě, která i 72 let po skončení války umožňuje jeho plnohodnotné využití.

Vstup do krytu je skutečně ukrytý. Nehledá se dobře ani za plného denního světla, natož pak za soumraku.

Severní schodiště je odpady zaneseno jen částečně, průchod skrze to jižní však znamená brodění se odpadem.

Masivní dřevěné vstupní dveře jsou pryč, zbývá z nich jen cihlová obezdívka veřejí a pocit tajemna po překročení prahu.

Spojovací chodba mezi dvěma rovnými úseky má délku cca 3 m. Několikeré zalomení krytu sloužilo jako ochrana před tlakovou vlnou v případě výbuchu munice přímo před vstupem do krytu.

Kryt byl původně vybaven elektrickým osvětlením. V případě poškození vedení by však nastala tma a ticho přerušované pouze duněním výbuchů na povrchu.

Nejzajímavější částí krytu jsou zjevně záchody, tvořené dřevěnou bednou s pokličkou a naplněné bílým sorbentem (možná původně chlórovým vápnem).

Jejich použitelnost nijak neutrpěla ani skončením 2. světové války. Ve stavu téměř bezvadném trpělivě čekají, zda jich nebude zapotřebí při dalším boji o vládu nad Evropou.

Zdroje

1. Badin, J.: Protiletecké kryty v Kuřimi, základní popi. Dostupné z http://www.zlobicari.estranky.cz/clanky/protiletecke-ukryty-v-kurimi/zakladni-popis.html.
2. Hladík, L.: Pozorovatelny v Kuřimi. V Boing 14. Dostupné z http://khvbrno.sweb.cz/frames/poz.html.
3. Varner, D.: Kryty v Kuřimi. Dostupné z http://davar.cz/badatelna/xref/kryty_kurim.htm.
4. Kunc, P.: Pozorovatelna Luftschutz - Splitterschutzzelle (tzv. "Einmannbunker") v Kuřimi - V poli za areálem TOS Kuřim. Dostupné z http://www.fortifikace.net/ii_sv_v_luftschutz_kurim_4.html.
5. Novotná, D.: Průmyslové dědictví Kuřimi. Dostupné z https://www.uur.cz/images/5-publikacni-cinnost-a-knihovna/casopis/2010/2010-01/05_prumyslove.pdf.

Komentáře: