 | Nejstarší z adamovských protileteckých krytů již roky zeje prázdnotou a opuštěností. |
Protiletecký kryt ve svahu přes kolejiště od výpravní budovy železniční stanice Adamov z roku 1939 je pravděpodobně nejstarším z řady podzemních krytů ve městě. Nevelký kryt sloužil později jako sklad nádražní restaurace a v současnoti (2021) je prázdný a nevyužívaný.
Historie
Z letopočtu nad vchodem, vročujícího kryt do roku 1939, lze usuzovat, že stavba byla provedena na začátku 2. světové války, tedy poměrně dlouho před prvními nálety na Protektorát Čechy a Morava. Z toho lze usuzovat, že kryt byl od samého začátku zamýšlen nejen jako útočiště pro zaměstnance a případně cestující stanice Adamov, ale také jako potřebný sklad potravin a možná také ledu pro adamovskou nádražní restauraci (ta byla uzavřena v roce 2014 jako místní proslulá restaurace Na Vyhybce). Nejpozději od roku 2014, zřejmě ale již podstatně dříve, ztratil kryt oba své významy a od té doby utěšeně chátrá.
Popis
Kryt se skládá z pouhých dvou místností z cihelného, resp. smíšeného zdiva a zaklenutý je cihelnými klenbami. První místnost následuje bezprostředně za vstupními dveřmi z prostoru za 3. staniční kolejí, půdorysně má rozměry cca 6 m kolmo × 3 m podél kolejí a největší výšku okolo 3 m. Na ni navazuje za nízkými dřevěnými veřejemi druhá, zadní, místnost, o přibližně stejném půdorysu, ale nejméně o 1 m hlubší. Tato zadní místnost mohla v mionulosti sloužit jako ledárna pro nádražní restauraci.
 | Cestující ze železniční stanice Adamov si nenápadného vstupu do krytu obvykle ani nevšimnou. Zejména v letních měsících, kdy je vchod ukryt za bující vegetací. |
|  | Přes odvodňovací strouhu za třetí staniční kolejí vede od kolejiště ke krytu betonová lávka zapadaná silnou vrstvou listí a zeminy. |
|
 | Dvojice opěrných zdí otevírá přístup ke kamennému portálu s dobře zabezpečenými masivními vraty. |
|  | Letopočet nad vraty nenechává nikoho na pochybách: tudy se utíkali do krytu schovávat před nálety zaměstnanci stanice od roku 1939. |
|
 | Kryt sám o sobě je stavěbně v relativně dobrém stavu. Zubem času utrpělo během 82 let pouze vnitřní vybavení. |
|  | Rez prožrala zámek i mříž zamezující průniku do nouzového východu ve stropě první místnosti. Ta teď zoufale visí od stropu krytu. |
|
 | Háky ve stropě dávají tušit, že se zde počítalo se zavěšením zásob od stropu. Buď v době války, spíš ale až později, kdy kryt sloužil jako sklad nádražní restaurace. |
|  | Při pohledu na krásně nasvětlené fotky lze sandno zapomenout, že kryt tone dlouhé roky v takřka dokonalé tmě. Následujme nyní záři do zadní místnosti. |
|
 | Z hlavní místnosti vedou hlouběji do nitra kopce dveře, které ústí do poloviny výšky zadní místnosti. |
|  | Převážně z kamene vyzděná zadní místnost se nachází poměrně hluboko pod zemí a z nejasných důvodů je její podlaha rovněž pod úrovní zbytku krytu. |
|
 | Jedním z možných vysvětlení je, že zadní místnost sloužila restauraci jako ledárna pro skladování ledu nasekaného v zimě z hladiny Svitavy. Tomu však spíš odporují ve stěnách zapuštěné dřevěné trámy, které zřejmě nesly podélné police. |
|  | Jedinými obyvateli krytu jsou dnes malí osminozí tvorové, číhající na příležitostnou kořist ve skulinách zteřelých trámů. |
|
 | Jako podivná vzpomínka na lepší časy pak působí náhodně se povalující historická nádobka na med, kterou sem snad před desetiletími někdo vhodil nouzovým východem. Nepohla se od té doby ani o píď. |
|  | Zlváštní dřevěná „střecha“ v zadní místnosti krytu sloužila jako ochrana před prosakující vodou, stékající po dešti z cihlové klenby krytu. Dokonce je po stranách vybavena podzemními zinkovými okapy. |
|
|
|
Články související s tématem Kryt v Adamově za nádražím
|
Zpět | Nahoru |
|
|
Druhý Adamov
Loader.load()
Nikdo nepochybuje o tom, že Adamov je zvláštní místo k životu. Ale jako by nebylo dost jednoho města s jeho oprýskanými zdmi, bizarními … |
|
Adamov (žst)
Název stanice:
Adamov
Číslo stanice:
330159
Zkratka:
ADV
Kilometrická poloha:
171,191
… |
|
Adamov
Nenapodobitelné město, formované průmyslovým závodem ve stísněných podmínkách člnitého terénu na západním okaji Moravského krasu. Ze dna hlubokého údolí se… |
|
Podzemí
Podzemí přirozené i lidmi vyhloubené. Jeskyně, štoly, sklepy, chodby, bunkry, tunely a nádrže.
Nejvíce článků je zatím na stránce Brněnské podzemí, al… |
|
|