Lihovarský sklep v Přibyslavi

Sklep lihovaru, který založil v Přibyslavi v roce 1854 Adolf Böhm, sloužil ke skladování brambor používaných na pálení lihu. Kamenný sklep stával naproti starému přibyslavskému nádraží, poblíž silnice, kde se dnes rozkládá čerpací stanice.

Pohled na romanticky vypadající vstup do lihovarského sklepa v Přibyslavi za nádražím dává tušit, že nadloží hloubeného tunelu je pouze několik desítek cm zeminy.

Historie

Adolf Böhm, rodák z Vysočiny, založil v roce 1854 v Přibyslavi u nádraží malý lihovar, jako rozšíření svého dosavadního podnikání spočívajícího v provozu vyženěného obchodu ve městě. Výroba lihovin z ovoce, které se na Vysočině odjakživa v hojné míře pšstovalo, stejně jako pěstování brambor, zajišťovaly za dobré ceny suroviny pro výrobu ovocných pálenek stejně jako čistého lihu, který pak sloužil k výrobě likérů. Ty nacházely odbyt v Rakousku-Uhersku i zahraničí.

Lihovar stál v těsné blízkosti později postaveného starého přibyslavského nádraží, přibližně na místě, kde se dnes nachází čerpací stanice pohonných hmot. Pro výrobu nápojů potřeboval přirozeně prostory pro skladování ovoce a brambor vykupovaných od sedláků před zpracováním. K tomu se výborně hodil mírně svažitý terén pod dnešní uměleckou školou, který nabízel možnost výstavby hloubeného sklepení. To se nakonec, po likvidaci lihovaru na konci 20. století, stalo jedinou jeho součástí, která přetravala až do současnosti.

Ve vlhčím období se před vraty tvoří kaluže vody, snad částečně vyvěrající z podzemního pramene obnaženého při hloubení sklepa.

Sklep občas navštěvují místní odvážně školačky, které obdivují rostodivné tvary plísňových květů na klenutém stropě.

Hlavní místnost sklepa dlážděná ve střední, pojížděné části, kamenem, podél stěn pak cihlami starými přes 160 let.

Popis

Sklepení se nachází při Husově ulici, naproti odbočce silnice do Polné, v místě pod kamennou zdí, která lemuje areál bývalého lihovaru. Vstup do sklepa je osazen kamenným portálem, za kterým následuje užší, kamennem vyzděná část sklepa, přešcházející po cca 5 m v širší sklep zaklenutý valenou cihlovou klenbou. Rozměry místnosti s obdélným půdorysem jsou zhruba 4 m na šířku, 20 m na délku a 3 m na výšku v nejvyšším bodě válcové klenby.

Sklep je po část roku využívaný, ve zbylém období prázdný a střídavě ve své vstupní části přístupný.

Zdroje

1. Omes, M.: Jarzębiak, "koňak" polské šlechty, v Přibyslavi pálil Adolf Böhm. Dostupné z http://www.pribyslav.cz/jarzebiak-quot-konak-quot-polske-slechty-v-pribyslavi-palil-adolf-bohm/d-71392.

Komentáře: