Mášova (ulice v Brně)

Mášova ulice se nachází v městské části Brno-střed, severně od Moravského náměstí a kolmo k ulici Mezírka (bývalé kolonii Šmálka) a Antonínské, kde křižovatkou ve tvaru T končí.

Pohled na Mášovu ulici ve vrcholícím létě roku 1996. Od svého počátku byla ulice koncipována se středovým zeleným pásem, který měl alespoň částečně rozvolnit v době dokončení nejhustěji osídlenou ulici v Brně (v počtu obyvatel na m2 plochy).
Pohled na Mášovu ulici ve vrcholícím létě roku 1996. Od svého počátku byla ulice koncipována se středovým zeleným pásem, který měl alespoň částečně rozvolnit v době dokončení nejhustěji osídlenou ulici v Brně (v počtu obyvatel na m2 plochy).

Historie

Ulice je poměrně mladá, zárodky jejího severního konce lze v oblasti vysledovat od roku 1907, v roce 1909 se na městských plánech poprvé objevuje v celé délce, ale pouze jako plánovaná ulice, která rozdělí rozlehlý blok mezi dnešní Lidickou, Kounicovou a Antonínskou ulicí. V té době zaujímala prostor dnešní široké ulice Mezírky stále ještě dělnická kolonie Šmálka (Červená kolonie, Mezírka). Vznik Mášovy ulice je tak doslova spjat s demolicí kolonie (současně dochází v roce 1928 k otevření nového hotelu Passage, později Slovan, který průchodem propojil Mezírku a Lidickou ulici).

Ulice se pod názvem Jana Máši začíná stavět v roce 1933, do začátku 2. světové války ve dvorech a zahradách historických pavlačových domů vyrůstá většina jejích moderních činžovních domů a do Moravského náměstí vede majestátní průjezd (později pouze průchod) skrze Dům Falkensteinerovy nadace z roku 1934. Za války nese ulice názvy Johann Mášagasse (od roku 1939) a Georg von Schönerer Strasse (od roku 1942, nicméně oba názvy se nadále objevují současně). V roce 1945 se ulice vrátila k původnímu názvu Jana Máši a zjednodušený název Mášova pak nese od roku 1946 doposud.

Ulice je pojmenována po Janu Mášovi (1867–1933), vrchním zemském zemědělském radovi a náměstku starosty města Brna ve 20. létech 20. století. Jan Máša byl rovněž majitel a redaktor Jihlavských listů a Rolnického obzoru a bojovník proti masové germanizaci obyvatel Moravy. Prosadil výstavbu letiště v Brně-Černovicích a zasadil se o vznik Brněnského radiožurnálu a výstaviště v Pisárkách.

Zdroje

  1. Šibíčková, J., Menšíková, M.: Jan Máša. Dostupné z https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=2513.
 
Článek ze dne 11. 12. 2023 byl naposledy upraven dne 11. 12. 2023 a zobrazen celkem 15936×, naposledy dne 10. 10. 2024 v 14:52.
 
 

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Horáková, D., Kuchař, J., Správným směrem [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2024-10-10]
Dostupné z: https://spravnym.smerem.cz/Tema/M%C3%A1%C5%A1ova%20(ulice%20v%20Brn%C4%9B)&typzarizeni=c.
 
Desktopová verze | Mobilní verze