Malá vodní elektrárna Dolní Lhota

Celkový pohled na elektrárnu z nátokové strany.

Historie

Malá vodní elektrárna na náhonu na řece Svitavě v Dolní Lhotě byla vystavěna v roce 1908 v těsném sousedství původního Bělkova mlýna. Nejstarší doložený mlýn stál na místě dnešní restaurace a penzionu od roku 1597, kdy nesla osada jméno Zářečná Lhota. V době vybudování elektrárny o tři století později byl majitelem tehdy již válcového mlýna podnikatel Eduard Jabůrek, který stavbou elektrárny rozšířil své podnikání a vyrobenou elektřinou zásoboval nejen vlastní mlýn, ale předával proud také Elektrickým podnikům knížete Salma – Reifferscheidta, jež napájely zdejší (převážně knížecí) průmyslové podniky.

O původní turbíně nejsou známy podrobnější informace, před 2. světovou válkou byla nicméně instalována nová Kaplanova horizontální kašnová turbína z roku 1938 s výkonem 40 kW, která byla jedním ze tří prvních kusů Kaplanových turbín vyrobených v ČKD Blansko. Již v 50. letech 20. století ovšem elektrárna v souvislosti se znárodňováním průmyslu a stavbou větších energetických zdrojů ukončuje na třicet let svoji činnost.

S rozšířením možností soukromého podnikání v rámci socialistické přestavby v 80. letech 20. století se objevují naděje na znovuuvedení elektrárny do provozu. Tohoto úkolu se ujímá nečekaná postava - konstruktér legendární tříkolky Velorex známé po celém světě, rodák z Parníka u České Třebové, Ing. Mojmír Stránský, který od roku 1984 elektrárnu rekonstruuje tak, že mohla být v roce 1988 opět uvedena do provozu. V roce 2014 tak na budově MVE lze spatřit jak oba letopočty spuštění, tj. 1908 a posléze 1988, tak iniciály obou mužů s elektrárnou spojených - Eduarda Jabůrka (E. J.) a Mojmíra Stránského (M. S.).

Elektrárna ve směru od železniční zastávky s původní budovou Bělkova mlýna dnes přestavěnou na restauraci a penzion.

Stavidlo obtoku turbíny s ozubenými koly, která dominují vzhledu elektrárny z ulice.

Elektricky zdvíhané česle v nátokovém korytě nad turbínou.

Popis

Secesní jednopatrová průmyslová budova elektrárny je umístěna v těsném sousedství bývalého mlýna přestavěného na restauraci, č. p. 123 stojícího na rohu hlavní silnice a cesty vedoucí k železniční zastávce okolo jezu napájejícího náhon do Ráječka. Směrem do ulice dominují budově mohutné česle a mechanická stavidla obtoku a přítoku k turbíně. Na budově lze nalézt původní nápis „Elektrárna“ s iniciály stavitele (E. J.), stejně jako výškovou nivelační značku s udanou nadmořskou výškou 283 m, iniciály E. J. a M. S. a letopočty 1910 a 1988. Další drobné prvky fasády a kovových zařízení svědčí o dvou intenzivních obdobích zbudování a rekonstrukce elektrárny - z roxorů svařené futuristické plůtky s letopočtem 1988 a nápisem „MVE“, vývěsní tabule z raných 90. let 20. století s fotografií Velorexu a tabulková okna s pohledovými klenbami jsou jen některými z řady typických detailů.

Nad turbínou se nachází dílna, ve které Mojmír Stránský v 80. a 90. letech 20. století konstruoval své další vynálezy, mj. samohybné vozíky pro invalidy.

Podle neověřených informací není v roce 2014 elektrárna v provozu, podle ověřených informací v katastru nemovitostí je v majetku Mojmíra Stránského, nicméně na všechny budovy je uvalena exekuce s příkazem k prodeji. Nového vlastníka však elektrárna dosud nenašla.

Nivelační značka s iniciálami majitelů kdysi a dnes.

Užité umění neboli plot z roxorů s futuristickým nádechem.

Stylová firma z počátku 90. let 20. století odkazuje na konstruktéra Velorexů a chéfa Mojmíra Stránského. Ještě nedávno svítila novotou a dnes je již součástí historie.

Pohled do zapomenuté dílny konstruktéra a vynálezce. její další osud se zdá nejasný.

Prameny

1. Penzion Mlýn, dostupné z http://www.penzionmlyn.cz/.
2. Mojmír Stránský - konstruktér populární tříkolky Velorex, dostupné z http://velorexberoun.sweb.cz/stransky.htm.
3. MVE Dolní Lhota, dostupné z http://www.geocaching.com/geocache/GC28KF5_mve-dolni-lhota

Komentáře: