 | Na nočním snímku severovýchodní ze dvou budov Langovy tkalcovny je dobře vidět rozdíl mezi původními okny v jihozápadním a upravenými okny v severovýchodním křídle budovy. V pozadí je vidět druhá část tkalcovny, nasvětlená budova čp. 139. |
Tovární budova na adrese Legionářská 140 v Bučovicích byla součástí nové tkalcovny místního židovského podnikatele Hermanna Langa. Budova sloužila zřejmě převážně jako sklad materiálu a zboží pro výrobu ve vedlejším objektu Legionářská 139.
Historie
Textilní průmysl se stal hlavním motorem rozvoje Bučovic ve 2. polovině 19. století, mj. v souvislosti se zrovnoprávněním Židů, z jejichž komunity se během několika desetiletí vypracovalo hned několik podnikatelů mezi nejbohatší bučovické továrníky. Úspěšnou průmyslnickou rodinnou se stala též rodina Langova, reprezentovaná tkalcem Simonem Langem a zejména jeho synem Hermannem (Heřmanem) Langem (1864–1942). Ten se z tkalcovského faktora postupně stal majitelem dvou textilních továren v Bučovicích - původně menší tkalcovny ve dvoře svého honosného domu na dnešní adrese Legionářská 130, později dvojice továrních budov poblíž židovské čtvrti na adrese Legionářská 139 a 140.
Jako první zakoupil Hermann Lang budovu s čp. 139, a to v roce 1901 od jiné úspěšné židovské textilnické rodiny z Bučovic - Stiassnych. O tři roky později přikoupil budovu čp. 140 a do takto vzniklého areálu postupně přestěhoval výrobu ze dvorního traktu svého domu (který spoluvlastnil s dalším židovským textilníkem Rudolfem Strakoschem) čp. 130, který prodal. Výroba v areálu zřejmě probíhala i po dobu 1. světové války a (pravděpodobně?) i po arizaci židovského majetku v roce 1939, kdy byla rodině Langů továrna zabavena.
Pravděpodobně po 2. světové válce textilní výroba v Bučovicích zaniká a budova tkalcovny je nadále využívána jako sklad až do 90. let 20. století. V roce 2021 je budova v majetku manželů Berčákových ve středně zachovalém stavu a bez využití, protože prochází pozvolnou rekonstrukcí.
Popis
Protáhlá budova obdélníkového půdorysu 12 m × 43 m se nachází podél ulice Sovětské na adrese Legionářská čp. 140 v Bučovicích. Trojpodlažní budově ve tvaru kvádru s nízkou sedlovou střechou dominuje centrálně umístěná výtahová šachta orientovaná do dvora při Sovětské ulici. Celkem 15 okenních os je osazeno v jihozápadní části vysokými okny odpovídajícími zřejmě původním oknům výrobních prostor, naproti tomu v severovýchodním křídle byla okna druhotně nahrazena menšími vodorovnými okny, odpovídajícími skladovým účelům prostor.
K budove tkalcovny přiléhá nevelký dvůr, do kterého ústí z přízemí budovy dvojice vrat a nákladová rampa, krytá nevelkou ochrannou stříškou. Budova je v roce 2021 prázdná a bez využití z důvodu postupné rekonstrukce.
 | Na katastrální mapě z roku 1879 je v tehdejší Dvorské ulici vidět jen několik menších domků. Je proto oprávněné předpokládat, že budova nové tkalcovny byla vystavěna nejdříve v 80. letech 19. století. Je ovšem také možné, že současná budova odpovídá až přestavbě pod vedením Hermanna Langa, což by znamenalo, že pochází až z počátku 20. století. |
|
 | Na přelomu 50. a 60. let 20. století je budova již ve vojenských mapách označena jako sklad. |
|
 | Podlahy a stropy tkalcovny jsou neseny masivními dřevěnými trámy, jak bylo u továrních hal na sklonku 19. století bežné. |
|  | Konstrukce střechy svým charakterem odpovídá modernějšímu pojetí, je proto pravděpodobné, že mělká sedlová střecha byla rekonstruována přibližně v polovině 20. století. |
|
 | Z hloubi bučovického industriálu se loučí průzkumníci Druhého Brna a Správného směru. |
|
Zdroje
- Růžička, J.: Obecní reprezentace Bučovic a Slavkova (1850–1914), disertační práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, katedra historie. Dostupné z https://theses.cz/id/vuh9hb/disertace_final.pdf.
- Šromová, K.: Židé na Vyškovsku s přihlédnutím na židovskou osadu Ivanovic na Hané, magisterská diplomová práce, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav pomocných věd historických a archivnictví. Dostupné z https://is.muni.cz/th/t3d9c/Magisterska_diplomova_prace.pdf.
|