 | | Opuštěný pasilský železniční tunel je dlouhý 580 m a víceméně přímy kromě pozvolného oblouku hned za jihozápadním portálem poblíž železniční stanice Pasila a bývalých drážních dílen. |
Jako Pasilský tunel bývá označován tunel na zrušené vlečce do přístavu v Helsinkách, která odbočovala ze stanice Pasila. Přibližně 580 m dlouhý tunel začínající pod ulicí Kumpulantie ústí do skalního zářezu v parku Vallilanlaaksonkenttä a od roku 2017 je opuštěný bez pravidelné dopravy i bez kolejí.
Historie
Původní železniční napojení přístavů v Hermanninrantě a Kalasatamě z 19. století vedlo dlouhou přímou tratí vedenou podél pozdějších ulic Teollisuuskatu a Junatie, po jejichž délce a zejména na konci se vlečka větvila do desítek kolejí vedoucích do dílen, ke skladištím, do továren a na mola mnoho kilometrů na sever a na jih až téměř zpět k městskému centru. Celkem se tehdy industriálními čtvrtěmi severovýchodníh Helsinek vinuly desítky kilometrů železničních kolejí. S rozvojem města, omezeného ve svém růstu zejména mořským pobřežím, však docházelo k postupné změně přístavních a továrních areálů na obytnou zástavbu, vlečky byly stále více obklopeny bytovými domy a proplétaly se mezi tratěmi tramvají a metra (městské dráhy). Po 2. světové válce se ve městě staly jistým anachronizmem, který překážel jeho hladkému fungování.
 | | Pohled na jihozápadní portál tunelu z ulice Teollisuuskatu. Trasu staré i nové přístavní vlečky lze dodnes na mapě města dobře vystopovat podle tvaru ulic, které kdysi lemovaly koleje. |
|
 | | Vjezd do tunelu byl zahrnut zeminou, tunel samotný však zůstává nedotčen, jen místy zavezen do výšky cca 2 m sutí. |
|
 | | Počáteční úsek tunelu pod ulicí Kumpulantie a tramvajovou tratí je vyztužen betonovým ostěním, které dále mizí a tunel vede přímo rostlou skálou. |
|
 | | V zimě tunelem mírně profukuje, což stačí k tomu, aby i hluboko pod zemí teplota klesla do záporných hodnot. Stěny pak zdobí působivé ledopády. |
|
Na počátku 60. let 20. století tak došlo k vybudování nové železniční spojky, která propojila rozlehlé nádraží v Pasile s pobřežními vlečkovými tratěmi oklikou vedenou ze současné trati podél ulice Teollisuuskatu od křížení s ulicí Kumpulantie skrz 580 m dlouhý tunel pod ulicí Vislauskuja a železničářským sídlištěm. Spojka se nově objevila na světle světa až v parku Vallilanlaaksonkenttä, odkud vedla příhodným mělkým údolím potoka ve čtvrti Toukola až k pobřeží, kde se nově napojila na zmenšující se síť přístavních drah.
V následujícím půlstoletí se rozsah vleček soustavně zmenšoval až byl jeho osud definitivně zpečetěn v roce 1992 schválením nového územního plánu Helsinek. Ten počítal kvůli nedostatku místa pro rozvoj města, ze tří stran ohraničeného mořem, s úplným zrušením nákladních přístavů na severní straně Helsinek a vybudováním zcela nového přístavního areálu Vuosaari na místě bývalých loděnic asi 15 km severovýchodně od centra města.
Přístav Vuosaari byl do provozu uveden v roce 2008 a na železnici byl napojen ze stanice Savio novou tratí o délce necelých 20 km, takřka kompletně vedenou v tunelu pod zemí. Od roku 2008 byl rovněž postupně omezován provoz v přístavech Hermanninranta a Kalasatama. V roce 2012 došlo ke zrušení a následně vytrhání kolejí vlečky, pročež tunel osiřel. Následná přestavba železničního uzlu v Pasile a výstavba nových silničních průtahů změnily prostor u jihozápadního portálu tunelu, takže se před portálem objevila vysoká hradba zeminy, která částečně kryje výhled na tunel. Tunel byl částečně zavezen sutí a jeho další osud je nejasný.
Popis
580 m dlouhý převážně přímý tunel vede z místa bývalého křížení ulic dnes nesoucích jména Teollisuuskatu a Kumpulantie do parku Vallilanlaaksonkenttä. Na své trase překonává pod zemí železničářské sídliště s pomníkem drezíny (resiina) a dvě tramvajové tratě. Tunel je vyražen v pevné skále, na několika místech podpořené betonovým ostěním, ve většině své délky však bez ostění. Od roku 2012 je tunel bez kolejí a volně přístupný.
 | | Podstatná část tunelu vede přímo rostlou skálou, místy vyztuženou betonovými zídkami. |
|
 | | Led vydrží v pasilském tunelu až do května. Na jaře funguje podzemí jako účinná lednička. |
|
 | | Helsinky jsou poměrně vlhkým městem. Průsaků, kterých si v létě člověk prakticky nevšimne, protože z nich jen občas odkapne kapka, je v tunelu přehršel. |
|
 | | Pokud je prokapávající voda zabarvená, třeba oxidy železa, může led vypadat jako vosk kanoucí ze svíčky. |
|
 | | Další osud tunelu je nejasný. Při osvětlení by mohl sloužit jako cyklostezka nebo dokonce jednosměrná silnice, ale napojení na ulici Kumpulantie by bylo terénních úpravách obtížné. |
|
 | | Severovýchodní portál tunelu je ve skalnatém zářezu, kam téměř nesvítí slunce. V tuhé finské zimě se tu hromadí sníh. |
|
 | | Od roku 2012 nevedou koleje ani parkem za tunelem. Náspu bývalé vlečky, která sloužila jen půlstoletí, využívají běžci a cyklisté. |
|
 | | Kde jsou ty časy, kdy po okraji parku Vallilanlaaksonkenttä duněly stovky nákladních vagónů denně. Bez přílišné nadsázky lze říct, že tudy bylo zásobováno zbožím celé Finsko. |
|
Zdroje
- Klein, J.: Pasila Tunnel. Dostupné z https://locatinghelsinki.wordpress.com/2009/11/08/pasila-tunnel/.
- The City of Helsinki: Helsinki Eastern Harbour Sörnäistenranta and Hermanninranta Invited Architectural Ideas Competition 22. 10. 2004 – 22. 4. 2005 Evaluation report. Dostupné z https://www.safa.fi/document.php?DOC_ID=534&SEC=9d820f4a6f92a63edb3bde3fefded7f8&SID=1.
- Maps manie: The Historical Maps of Helsinki. Dostupné z http://googlemapsmania.blogspot.com/2015/07/the-historical-maps-of-helsinki.html.
- Helsingin kaupunki: Helsingin Yleiskaava. Dostupné z http://www.yleiskaava.fi/en/city-plan/.
|
