Plzenecká železnice

Jako Plzenecká železnice bývá označována úzkorozchodná muzejní dráha o rozchodu 600 mm a současně muzeum průmyslových drah na jihozápadním okraji Starého Plzence. Základy dráhy byly položeny v areálu dětského tábora nově v roce 1994, kolejová síť byla následně rozšiřována až dosáhla délky 550 m v roce 2015.

Přestože vznikla až v roce 1994, je Plzenecka železnice v současnosti pravděpodobně jedinou pionýrskou železnicí na území Česka. Typickým pionýrským drahám z 2. poloviny 20. století se však příliš nepodobá, nejen díky tomu, že provozuje sbírku průmyslových vozů a lokomotiv nejrůznějšího původu, včetně důlních.
Přestože vznikla až v roce 1994, je Plzenecka železnice v současnosti pravděpodobně jedinou pionýrskou železnicí na území Česka. Typickým pionýrským drahám z 2. poloviny 20. století se však příliš nepodobá, nejen díky tomu, že provozuje sbírku průmyslových vozů a lokomotiv nejrůznějšího původu, včetně důlních.

Historie

Výstavba úzkorozchodné trati a muzea započala v roce 1994 z iniciativy místních dobrovolníků z oddílu železničních modelářů při organizaci Pionýr. Základem vozového parku se stala lokomotiva z cihelny v Blovicích, následovala záchrana dalších devíti úzkorozchodných lokomotiv a sedmdesáti vagónů různých typů. Ve spolupráci s městem dochází také k postupnému rozšiřování předváděcí dráhy.

Popis

Úzkokolejná dráha se nachází na jihozápadním okraji Starého Plzence, v prostoru mezi fotbalovým hřištěm a ulicemi Andrejškami, Šípkovou a Na Hřišti. Kolejová síť o délce 550 m má tvar písmena J s rozměry cca 60 m × 60 m × 260 m a několika pobočných kolejí, z nichž nejdelší přímý úsek podél strany fotbalového hřiště dosahuje délky 130 m. V roce 2015 bylo na dráze celkem 9 ručně stavěných výhybek.

Úzkokolejná dráha je provozována příležitostně pří akcích pro děti, výletech a letních táborech nebo pro zájmové skupiny po předběžné domluvě.

Lokomotiva č. 2 typu BN30R zvaná Rozárka byla dovezena do Starého Plzence v roce 1994 z keramičky Hlubokodol v Jarošově nad Nežárkou.
Lokomotiva č. 2 typu BN30R zvaná Rozárka byla dovezena do Starého Plzence v roce 1994 z keramičky Hlubokodol v Jarošově nad Nežárkou.
Vlevo lokomotiva č. 9 - akumulátorová typu ALD2, která do Plzence přibyla v roce 2013 z Armaturky Dýšina. Vpravo lokomotiva č. 1 typu MD2b zvaná Šedivka pochází ze 30. až 40. let 20. století a její výrobu má na svědomí německá lokomotivka Orenstein & Koppel. Do plzence se dostala v roce 1994 z cihelny v Blovicích.
Vlevo lokomotiva č. 9 - akumulátorová typu ALD2, která do Plzence přibyla v roce 2013 z Armaturky Dýšina. Vpravo lokomotiva č. 1 typu MD2b zvaná Šedivka pochází ze 30. až 40. let 20. století a její výrobu má na svědomí německá lokomotivka Orenstein & Koppel. Do plzence se dostala v roce 1994 z cihelny v Blovicích.
Vlevo lokomotiva č. 8 typu BN15R, která do Plzence přijela v roce 2005 ze skanzenu Solvayovy lomy. Předtím působila v cihelně v Rosicích u Chrasti. Vpravo lokomotiva č. 2 (Rozárka) typu BN30.
Vlevo lokomotiva č. 8 typu BN15R, která do Plzence přijela v roce 2005 ze skanzenu Solvayovy lomy. Předtím působila v cihelně v Rosicích u Chrasti. Vpravo lokomotiva č. 2 (Rozárka) typu BN30.
Lokomotiva č. 6 (BND30) je původem důlní stroj, ve kterém je strojvedoucí schovaný tak, aby nepřečníval profil lokomotivy. Na Plzenecké železnici se často používá pro jízdy s osobními vlaky. Do Plzence se dostala v roce 2002 z Kladenských dolů, konkrétně z Dolu Tuchlovice.
Lokomotiva č. 6 (BND30) je původem důlní stroj, ve kterém je strojvedoucí schovaný tak, aby nepřečníval profil lokomotivy. Na Plzenecké železnici se často používá pro jízdy s osobními vlaky. Do Plzence se dostala v roce 2002 z Kladenských dolů, konkrétně z Dolu Tuchlovice.
V létě roku 2017 se oprava lokomotivy č. 3 typu BN30 zvané Rosnička přiblížila k úspěšnému závěru. Lokomotiva byla vyrobená v roce 1956 v závodě Stavoloko Radotín pod výrobním číslem 13027 a do Plzence byla převezena v roce 1999 z keramičky v Jarošově nad Nežárkou.
V létě roku 2017 se oprava lokomotivy č. 3 typu BN30 zvané Rosnička přiblížila k úspěšnému závěru. Lokomotiva byla vyrobená v roce 1956 v závodě Stavoloko Radotín pod výrobním číslem 13027 a do Plzence byla převezena v roce 1999 z keramičky v Jarošově nad Nežárkou.
Lokomotiva č. 4 typu MD2 přezdívaná Kája byla vyrobena v roce 1940 v lokomotivce Orenstein & Koppel pod jubilejním výrobním číslem 11000. Do Starého Plzence byla přivezena roku 1999 z cihelny v Blovicích.
Lokomotiva č. 4 typu MD2 přezdívaná Kája byla vyrobena v roce 1940 v lokomotivce Orenstein & Koppel pod jubilejním výrobním číslem 11000. Do Starého Plzence byla přivezena roku 1999 z cihelny v Blovicích.

Zdroje

  1. Plzenecká železnice, úzkorozchodná muzejní dráha. Dostupné z http://www.plzeneckazeleznice.cz/.
  2. Plzenecká železnice. Facebook. Dostupné z https://www.facebook.com/plzenecka.zeleznice.
 
Článek ze dne 18. 8. 2017 byl naposledy upraven dne 5. 9. 2017 a zobrazen celkem 16283×, naposledy dne 9. 12. 2024 v 1:45.
 
 

Články související s tématem Plzenecká železnice

Zpět | Nahoru

Starý Plzenec
Starý Plzenec
leží v v ORP v nadmořské výšce m. V roce zde žilo obyvatel. má katastrální území o rozloze ha.Seznam železničních zastávek a stanic na katastruStarý …
Databáze úzkokolejek
Databáze úzkokolejek
Následující seznam úzkokolejek obsahuje všechny dráhy o rozchodu menším než standardních 1435 mm, o jejichž existenci se podařilo získat spolehlivou informaci …
Starý Plzenec (žst)
Starý Plzenec (žst)
Název stanice: Starý Plzenec Číslo stanice: 739854 Zkratka: SPL Kilometrická poloha: 339,34 …
Vlečka Starý Plzenec - TSS
Vlečka Starý Plzenec - TSS
Faktografie Vystavěna:? Ukončení provozu:v provozu (2014) Číslo vlečky:2122 Délka:1,2 km (cca 10 km s rozvětvením) Popis …

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Horáková, D., Kuchař, J., Správným směrem [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2024-12-10]
Dostupné z: https://spravnym.smerem.cz/Tema/Plzeneck%C3%A1%20%C5%BEeleznice&typzarizeni=c.
 
Desktopová verze | Mobilní verze