|
Dvojkolejná tramvajová vlečka do zrušeného pivovaru v Jablonci nad Nisou - Vrchoslavicích je zřejmě posledním autentickým pozůstatkem po kdysi rozsáhlé síti 1000 mm nákladních a osobních tramvají v Jablonci a okolí. Vlečka dávno odpojená od tramvajové sítě není využívána a zarostlá v trávě chátrá (2023).
Historie
Od roku 1865, kdy do jabloneckého pivovaru masivně zainvestovali vídenští průmyslníci v čele s Johannem Medingerem a svobodným pánem baronem Adolfem von Bachofen, překročil pivovar svým významem region Jablonecka a pivo z něj bylo třeba vyvážet po železnici. Protože pivovar sám se nacházel daleko od dráhy (do Jablonce samotného dospěly koleje z Liberce až v roce 1888, v době prudkého rozvoje pivovaru byl nejblížší stanicí Rychnov u Jablonce nad Nisou), bylo nutné dostat pivo z pivovaru k vlakům. Ponejprv se přepravy odehrávaly pomocí koňských povozů, v roce 1900 pak byla postavena první tramvajová trať jabloneckého systému z Rychnova do Janova a (také vzhledem k tomu, že účelem výstavby tramvaje byla od počátku kromě cestujících i přeprava nákladů) lze předpokládat, že napojení pivovaru na tramvajový systém proběhlo ve stejném roce nebo krátce poté.
Zřejmě z důvodu poměrně stísněných prostorových podmínek v pivovaru nevedla vlečka přímo do jeho areálu, ale z jednokolejné dráhy procházející Pražskou ulicí odbočovala na opačnou stranu, kde byla doslova ve skále vylámána malá plošinka s dvojicí nebo trojicí kolejí pro manipulaci s vozy. Podle vročení nad vraty byla pak v roce 1929 přistavěna malá dvoj- nebo trojkolejná remíza pro odstavování a snad i drobné opravy vozů. Vzhledem k tomu, že tramvajový provoz měl rozchod 1000 mm, bylo nutné na nádraží v Rychnově s vozy znovu manipulovat, proto je pravděpodobné, že pivo nebylo do vozů na vlečce čerpáno, ale spíš přepravováno v sudech, které pak bylo snadnější znovu přeložit na „velkou dráhu“.
Zánik většiny tramvajového systému nastal v roce 1965, nákladní doprava však prakticky ustala již v roce 1950. Je tak pravděpodobné, že přeprava piva po kolejích ustala krátce po 2. světové válce, tak jak tomu bylo i na dalších místech v ČSR. Poslední obsluha vlečky byla zdokumentována v roce 1949, některé prameny však uvádějí sporadické využitíé vlečky i po roce 1950.
Popis
Zdroje
- Freiwillig, P.: Tramvajová doprava na Jablonecku 1900 – 1969 Diplomová práce na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, Brno, 2008. Dostupné z https://is.muni.cz/th/bawdw/Tramvajova_doprava_na_Jablonecku.pdf.
|
