Tunel Časnýře

Při pohledu proti proudu začíná tunel potoka Časnýře v Bílovicích nad Svitavou bezprostředně za akvaduktem, kterým překonává potok mlýnský náhon na řece Svitavě. Tunel o délce přibližně 250 m pokačuje zadním traktem domů na Havlíčkově ulici, prochází pod vozovkou a končí mezi zahradami domů na dně údolí. Na toku Časnýře následuje ještě několik menších skrytých tunelů a můstků mezi zahradami.

Tunel Časnýře ústí na neobvyklý cihelný akvadukt nad mlýnským náhonem. Po mostě vede i přístup pro pěší na ostrov. Pohled z tunelu potoka Časnýře na akvadukt vedoucí na ostrov a druhý břeh řeky Svitavy. Tunel je vysoký asi dva metry a má tlamový profil s mělčím dnem a přibližně parabolickým vrškem. Za normálního stavu vody je tunel Časnýře po celé délce snadno průchozí. Pohled jak z holywoodského horroru nás docela slušně vyděsil. Šedesáticentimetrový pavouk na místě, kam lidská noha moc často nevkročí vyvolá u nepřipraveného pátrače chuť opustit tunel pokud možno co nejvyšší rychlostí.

Popis

Předtím, než vody potoka Časnýře v Bílovicích splynou s vodami řeky Svitavy, prochází potok sérií menších a závěrečným 250 m dlouhým podzemním tunelem a dále přes unikátní akvadukt nad mlýnským náhonem, díky kterému se potok vlévá nikoliv do pomalého náhonu, ale přímo do rychleji proudící řeky. Netradiční napojení především omezuje riziko zanesení náhonu naplaveným pískem a kamením, které při zvýšeném průtoku potok strhává a přináší dolů k řece.

Tunel o výšce asi 2 m vedený od roku 1959 (přípravy od roku 1947) v betonových rourách s tlamovým profilem (místy s dnem vydlážděným odolnějšími kamennými bloky) začíná na svém spodním konci bezprostředně pod křižovatkou Fügnerova nábřeží a Havlíčkovy ulice, pod kterou prochází do zadního traktu nízkých rodinných domků levotočivým obloukem. Po projití pod nábřežím se sklon tunelu mírně zvyšuje, pročež dochází k rychlejšímu proudění vody potoka a potřebě zpevnění dna kamennými kostkami. Bez změny profilu tunel prochází asi 200 m pod Havlíčkovou ulicí, aniž by do něj ústily významnější stoky nebo roury. Díky tomu je voda potoka v tunelu čistá a bez překážek lze dojít až k závěrečné dvojzatáčce ve tvaru písmene S, za kterou tunel ústí na levé (při pohledu odspodu) straně silnice vedené Havlíčkovou ulicí.

Následující tok Časnýře je veden mezi zahradami a skalkami, pod plůtky a občasnými mosty přes několik menších tunelů pod předzahráskami i celými domy až na hranici obcí Bílovice a Řícmanice.

Jeho pravý účel je ale úplně jiný. Nebudeme ovšem prozrazovat víc, než je nutné.

Nánosy vytváří místy v tunelu hrázky, za kterými stojí klidná hladina nadržené vody.

Tam, kde dochází na vyšším spádu k bystřinnému proudění, je dno vydlážděné odolnými čedičovými kostkami.

Za posledními dvěma zatáčkami ve tvaru písmene S už prosvítá světlo z povrchu zemského.

Poté, co potok zmizel v tunelu, přišly zahrádky na povrchu o zdroj vody k zavlažování. Místní se rozhodli problém vyřešit elegantně.

Radost z dosažení horního konce tunelu je nemalá. Teď jen zjistit, kde to vlastně jsme.

Potok se tu prodírá mezi skalkami ve dvorcích a pod chatrnými mostky, které připomínají Benátky.

Horní konec tunelu potoka Časnýře pod Havlíčkovou ulicí v Bílovicích.

Kdo neví, kudy Časnýř teče, v údolí ho nenajde. Potok se prodírá mezi plůtky ve dvorcích a pod zídkami za humny okolních domů.

Zdroje

Komentáře: