Tunely do lomu v Bohdíkově

První krátký hloubený tunel vede od cesty (trasy úzkokolejky) do malého lomu, v němž ústí hlavní štola, nazývaná Mařka. První tunel je dlouhý jen asi 50 m a záhy ústí na povrch.

Na opačné straně malého lomu, kam první štola ústí, je zamřížovaný vchod do druhého tunelu. Mříž chrání netopýry, kteří v tunelu žijí. Na požádání však lze domluvit prohlídku. Tunel úzkokolejky je ražen ve složitých geologických podmínkách šikmo uložených vrstev nekvalitního vápence. Uvnitř tunelu je hustá mlha, která dodává místu hrozivou atmosféru. Menší závaly vysypané z kapes ve stěnách štoly dávají tušit strašlivý konec… Některá zvířata chodí do štoly zemřít, podobně jako ve španělském Batallones. Netopýři jistě nepohrdnou… Záhadná skříň ve stěně štoly. Sloužila jako rozvaděč nebo k uložení nouzového nářadí? Za opěrnou zdí přichází hrůzný objev. Co (kdo) všechno zůstalo pod závalem, který se nikdo nepokoušel odkopat, se dnes už nedozvíme.

Přes 300 m dlouhá štola ze západního ze dvojice vápencových lomů na katasrtu obce Bohdíkov byla vyražena v průběhu 2. světové války mezi roky 1941-1944 českými dělníky společně s britskými, australskými a novozélandskými zajatci z nedalekého tábora Lamsdorf. Účelem štoly o profilu cca 3 m × 4 m bylo zkrácení cesty nákladních vlaků na místní úzkokolejné drážce spojující lom s bývalou vápenkou nedaleko železniční stanice. Původně bylo nutné kámen z lomu vyzdvihovat nad jeho okraj a poté železnicí vedenou zárubem ve svahu svážet z kopce k řece Moravě, kterou překonávaly vlaky po mostě do vápenky; štola tak měla překonat výškovou baiéru neboť vedla ze dna lomu zhruba do poloviny výšky jeho okraje nad řekou. Při cestě z lomu ústila štola ražená šikmo uloženými vrstvami vápence do menšího lomu, který byl přístupný kratším hloubeným tunelem o délce asi 40 m, odbočujícím přímo na rovném úseku drážky. Tento menší tunel je v současnosti (2014) průchozí, zatímco samotná štola Mařka byla krátce po svém dokončení v roce 1945 zavalena a dnes ji trojice závalů činí neprostupnou. Přístup je pouze od severu, přičemž cca po 140 m se nachází první průlezný zával, za nímž se zachovaly koleje, a posléze druhý průlezný zával s koncovým úsekem štoly. Obě štoly jsou uzavřeny mříží, která před nevítanými návštěvníky chrání až 12 druhů zimujících netopýrů a vrápenců, přístupné jsou na požádání.

Své jméno získala štola Mařka podle mladé Polky Marianny Pliszkowiczové, která byla v místním pracovním táboře vežněna v období války a patrně se stala objektem obdivu stavitelů tohoto zajímavého technického díla.

Zdroje

1. Majovyhonzik – obyčejné neobyčejným pohledem. Dostupné z: http://majovyhonzik. wordpress.com

Komentáře: