Faktografie
| Vystavěna: | 1901 |
| Ukončení provozu: | v provozu |
Číslo vlečky: | 5005 |
Délka: | 3,5 km, s rozvětvením 5,5 km |
Historie
Podobně jako v Adamově, také v Blansku někdejší železárny změnily na konci 19. století charakter výroby a postupně se od výroby železa přesunuly k jeho dalšímu zpracování a staly se tak strojírnami. Také zde stísněný charakter údolí řeky Svitavy a do ní se vlévající říčky Punkvy nedovolil vystavět strojírny kompaktního tvaru a tak se postupně přistavované stavby roztahovaly po dně Arnoštova údolí postupně proti proudu Punkvy až k obci Lažánky. Současná strojírna tak proniká z rušného páteřního údolí až do tichého lůna lesů v hloubce Moravského krasu a nejzazší konec vlečky končí v bezprostřední blízkosti prvních vápencových jeskyní. I proto se v historii opakovaně objevil návrh na využití vlečky pro dopravu turistů ke Skalnímu mlýnu a propasti Macoše, od níž je poslední šturc vzdálen vzdušnou čarou necelé 4 km. Vlečka do blanenských strojíren byla vystavěna v roce 1901 a na své trase musela překonat nejen řeku Svitavu, ale také řadu již existujících staveb, aby se do omezeného prostoru na dně údolí vměstnala. To jí, společně s nádhernou přírodou na krasových svazích okolo a omšelou krásou majestátních strojíren, dodává velký kus romantiky, díky němu bezesporu patří k nejkouzelnějším vlečkám v českých zemích.
 | |
Trasa
Vlečka vychází ze stanice Blansko na pravém břehu Svitavy a ostrým obloukem naproti zatopenému lomu v Blansku uhýbá od železniční trati č. 260 a přechází přes přejezd původní silnice Blansko - Lažánky. V tomto místě od vlečky odbočovala úzkokolejná železnice k huti Klamovce. Záhy přechází přes řeku a po pravém břehu Punkvy okolo ředitelství někdejšího ČKD, nyní Тяжмаш ČKD Blansko holding, a. s. Přes přejezd nové silnice Blansko - Lažánky vede vlečka k delšímu rovnému úseku okolo lomu a dále do centrální části Arnoštova údolí. U spisovny ČKD přkonává vlečka poprvé říčku Punkvu, následuje brána do areálu, kam se dříve nyblo možné dostat, nyní je ovšem tato část areálu zpřístupněna a hlídána kamerami. Před spisovnou a archivem následuje výkolejka a první rozvětvení vlečky, kde momentálně přebývá lokomotiva řady 703 používaná pro vnitropodnikové přeprav výrobků a materiálu. Vlečka dále vchází do uzavřené části areálu a vede podle výrobních hal, podruhé překonává Punkvu a přes rozlehlé nepravidelné pětikolejné rozvětvení přichází až k přejezdu přes silnici č. 379 do Lažánek, který je unikátní tím, že do něj zasahuje anglická výhybka, pro kterou je navíc vyříznut elegantní otvor v křídle zavíracích vrat.
Zde vlečka opouští areál ČKS Blansko holding, a. s., stáčí se do pravého úhlu k severu a vchází do areálu tzv. Starohraběcí huti, tj. především slévárny, v současnosti společnosti Slévárna DSB EURO s.r.o.. Ihned za přejezdem a vrátnicí se vlečka znovu rozvětvuje a souběžně několik kolejí prochází celým areálem až po hlavní halu slévárny a za ni ke skládce strusky, kde v Punkevním údolí končí v sevřeném skalním úseku téměř na nejsevernějším bodě celého čtyřkilometrového areálu.
Současnost a provoz
2018
Přestože je vlečka v současnosti formálně provozní, od spisovny přes první punkevní most okolo ředitelství a k násraží je úsek již několik let (cca od roku 2011) mimo provoz. Vlečka je nicméně používána pro vnitro- a mezi-podnikovou dopravu v Arnoštově údolí, kde jsou na vlastních vozech a vlastní lokomotivou převáženy polotovary mezi jednotlivými halami ČKD Blansko holding, a. s., ale také pro přepravu výrobků ze slévárny, neboť oba podniky vlastněné různými majiteli pokračují v historické spolupráci. Provoz na březích Punkvy je tak nepříliš častý, nicméně pravidelný několikrát měsíčně.
2023
6. června 2023 začalo vytrhávání kolejí od přejezdu se silnicí 379 pod Lažánkami.
|
