Vlečka Zlín střed - průmyslový areál

Pozor! Pohybujete se v kolejišti.

Ačkoliv je rozsáhlý systém vleček v původní Baťově továrně i jejím rozšíření v období národního podniku Svit velmi členitý, jde formálně o jedinou vlečku zaústěnou do staničních kolejí č. a stanice Zlín střed.

Historie

Ačkoliv doklad o samotné stavbě vlečky do Baťováých závodů nemáme k dispozici, je poměrně pravděpodobné (mj. vzhledem ke tvaru železniční stanice Zlín střed, že napojení na železnici měla již první Baťova továrna postavená v roce 1905 a s dalším rozvojem závodu pak již docházelo pouze k rozsáhlému procesu rozšiřování a propojování vlečkové sítě. Nejstarší dohledané snímky zachycující vlečku v závodě jsou z roku 1920, není však zcela jisté, zda jde o normálněrozchodnou vlečku nebo pouze starší úzkokolejnou drážku do cihelny Pod Růmy (dnes Stadion mládeže).

Na plánu moderně pojatého závodu z roku 1924 je již zachycena velmi složitá vlečková síť s kolejemi propletenými mezi všemi budovami a s kolejovým okruhem, který by umožňoval vlakům objet celý závod dokola. Větší část systému byla skutečně realizována, jak lze vyčíst z katastrálních map ze 30. let 20. století a navíc docházelo k neustálému rozšiřování. Zajímavou zmínku máme k dispozici z roku 1933, kdy byla údajně narychlo postavena vlečka (pravděpodobně šlo spíše o krátké propojení existující vlečky s železniční tratí) z Prštného do závodu, aby mohli na oslavu 1. máje přijíždět hosté vlaky z Prahy, Brna a Bratislavy přímo do továrny.

Podoba vlečky v závodě se neustále proměňovala, komplikovaná situace byla umocněna faktem, že vlečka postupně vycházela ze stanice na čtyřech různých místech a na některé koleje tak bylo možné v různých obdobích přijet z opačných stran. Vysledovat všechny, často detailní změny uspořádání kolejí je prakticky nemožné. Mezi zásadní změny v pozdějším období patří překonání řeky Dřevnice vlečkovým mostem (dnes za hypermarketem, severně od Přímé ulice) z roku 1948.

Během socializmu se jinak vlečková síť spíše zjednodušovala a zmenšovala a přesto, že i v roce 2026 patří vlečky ve Zlíně k těm více využívaným a koleje se dodnes vinou takřka celým areálem původního Baťova závodu, kolejí zarůstajících, zastavěných a odpojených od sítě stále přibývá. Z majetku n. p. Svit přešla vlečka do vlastnictví firmy S - BBS s.r.o., založené v roce 1993 a po roce 2009 došlo k rozdělení do té doby jednotné vlečky na severní a jižní část. Severní vlečkový systém tak převzala společnost Teplárna Zlín s.r.o. a jižní společnost SPV 2008 a.s. Zlín (provozuje ji ovšem Olsped Olomouc). V roce 2026 byly obě nově vzniklé vlečky v provozu.

Na mapce stavu z roku 2026 je fialově vyznačena železniční trať procházející stanicí Zlín střed. Plnou růžovou jsou vyznačeny koleje vlečky v roce 2026, mírně transparentní růžovou stav z roku 1964 a velmi průsvitnou růžovou stav z roku 1951.

Výhybka č. 13 ze 3. staniční koleje napojuje celou jižní část vlečkového komplexu na železnici. Historické prameny nicméně naznačují, že nebyla vždy jediným místem spojení jižní části vlečky se světem, v roce 1933 pravděpodobně existovalo také napojení od zastávky Zlín-Prštné, které umožňovalo přímý vjezd vlaků do továrny bez úvrati ve ve stanici Zlín střed

Popis

Současná vlečka, resp. dvě vlečky vzniklé jejím rozdělením na severní a jižní část odbočují z koleje č. 3 výhybkou č. 13 v km 9,756 (jižní vlečka SPV 2008 a.s. Zlín), resp. neobvykle dvěma samostatnými výhybkami č. 11 z koleje č. 4 a č. 8 z koleje č. 6 v km 9,795. Toto uspořádání vzniklo historicky, protože severní část vlečky plnila funkci vlečky do teplárny (vykládka uhlí na skládku) a současně do výrobní části areálu, tedy bylo vhodné, aby byly obě koleje obsluhovány samostatně. V minulosti byla část vlečky do teplárny napojena také dnes již neexistující výhybkou z koleje č. 6 a spojovací kolejí procházející mezi budovami 17 a 28 závodu.

Severní část - vlečka teplárny Zlín

Výhybka S5 se nachází severně od budovy 92, bezprostředně za mostkem přes dnešní Devadesátou ulici.

Pohled na severovýchod, zpátky ke stanici Zlín střed přes mostek nad Devadesátou ulicí. Aktuálně jde o jedno z nejhezčích průmyslových zákoutí ve Zlíně.

Pohled na mohutnou budovu č. 34 mezi budovami č. 45 a č. 46 (poněkud nelogické protažení Sedmdesáté ulice ve směru rovnoběžně s železnicí). I v této nejhustěji zastavěné části závodu vedly koleje mezi všemi výrobními budovami.

Vracíme se na východ, konkrétně severovýchod areálu. V tomto místě se stýká Šedesátá ulice s Hlavníčkovým nábřežím Dřevnice. Hledíme na kolej z teplárny, přimykající se k pobřežní dráze.

První most vlečky přes Dřevnici pocházel z roku 1948 a koleje dovedl do lokality Rybníky, kde se tehdy ještě nacházel pracovní tábor, ve kterém byli po válce internováni zlínští němci a později političtí vězni. Z pracovního tábora se během 50. let 20. století areál Rybníky proměnil na skladové zázemí podniku Svit. Vlečka v této části pozbyla významu po roce 2000 a v roce 2026 je v plánu snesení mostu a na jeho výstavbě vznikne nové silniční přemostění a mimoúrovňová křižovatka s pravobřežním silničním průtahem.

Zdroje

1. Staša, E.: Cihelny panská a Baťova. Dostupné z https://zlin.estranky.cz/clanky/stary-zlin/cihelny-ve-zline.html.
2. Glabazňová, J.: Proměny prvomájových oslav ve Zlíně v období první Československé republiky. Diplomová práce na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, Brno 2014.

Komentáře: