| Továrna se přimyká k levému břehu řeky Bělé od roku 1845. |
|
|
| Nábřežní část továrny navazuje na nejdelší nezregulovaný úsek řeky (pohled proti proudu). |
| | Věžovitý charakter některých staveb, vyvolaný nedostatečnou rozlohou areálu, byl obtíží při změně typu výroby. |
|
| Výroba v areálu v omezené míře pokračuje i v roce 2015. |
| | V roce 2014 působil v areálu bývalé papírny a celulózky v Písečné také autoservis. |
|
| Stísněný pocit uvnitř areálu, kde jsou budovy na sebe namačkány co nejtěsněji, provoz umožňoval. |
| | Některé budovy v areálu vyrůstají přímo ze skály. |
|
| Jesenická strojírna JaS působila v areálu od svého vzniku v roce 1993 až do vyhlášení konkurzu a likvidace v roce 2005. Od té doby vchodem do budovy řediteltví nejspíš nikdo nevešel. |
| | Elegantní šamotový komín je omšelou chloubou papírny na břehu řeky Bělé. |
|
| Poslepované a na sebe nakupené budovy a přístavby jsou nejlepším dokladem nedostatku prostoru na dně stísněného údolí. |
| | Chřadnoucí firma uchřadlé firmy. |
|
| Oblouková budova ředitelství papírny při pohledu od západu v roce 2015… |
| | …a při pohledu od východu o sto let dříve. |
|
|
Původní papírna, později celulózka a následně továrna na výrobu zemědělských strojů se nachází na východním okraji obce Písečná, v místní části Studený Zejf na levém břehu řeky Bělé.
Historie
Papírna v Písečné byla založena v roce 1845 na dně těsného údolí naproti osadě Studený Zejf. Místo poskytovalo dostatek potřebné technologické vody a papírna se v prvních desetiletích svého provozu utěšeně rozvíjela. Později přibyla k vlastnímu papírenskému provozu také malá vodní elektrárna. Příležitostí k dalšímu rozvoji průmyslového podniku byla předpokládaná stavba železnice z Hanušovic do Głuchołaz, a proto se v roce 1881, přestože nikdy nebyla spojena vlečkou s železniční sítí, stala papírna jedním z investorů výstavby dráhy s vkladem 2333 zlatých.
V dosud nezjištěné době byla výroba papíru rozšířena o výrobu celulózy sulfitovým způsobem, což znamenalo podstatnou zátěž řeky znečištěním z provozů. V této podobě výroba v papírně přetrvala přes obě světové války i znárodnění v roce 1945. Za druhé světové války se v bezprostřední blízkosti papírny (směrem k Písečné) nacházel zajatecký tábor, ve kterém byli držení ruští a britští váleční zajatci (celkem asi 90 osob) na práci v blízkých kamenických provozech.
Po převzetí papírny do státní správy po odsunu Němců v roce 1945 a začlenění papírny do koncernu Olšanských papíren pokračovala výroba celulózy až do roku 1968, kdy byla na základě rozhodnutí vlády v souladu s mezinárodní dohodou s Polskem definitivně zastavena. Uvolněný areál papírny se stal součástí koncernu n. p. Brandýské strojírny a nově se zde od roku 1970 rozjela výroba různých druhů zemědělských a automobilových pívěsů, návěsů a nástaveb. Pravděpodobně v tomto období klesla jak technologická poteba vody, tak požadavek na provoz elektrárny a byl zrušen jez, který stával na řece Bělé poblíž západního okraje areálu a s ním také náhon, který procházel areálem papírny.
Rozvoj automobilového provozu znamenal stále větší poptávku po přívěsech a zemědělských strojích, proto se od roku 1976 rozšířila výroba Brandýských strojíren do nových prostor za nádražím v Písečné a vlastní výroba v areálu papírny postupně klesala. Pokračování výroby v písečné po privatizaci v roce 1990 zajistila společnost WTC Písečná, která pokračuje v tradici započaté v 70. letch 20. století.
Popis
Areál bývalé papírny tvoří asi 500 m dlouhé území na levém břehu řeky Bělé, stísněný mezi silnicí pod skalnatým svahem údolí a samotnou řekou. Hlavní část areálu uprostřed území je tvořena náplavkou v místě, kde řeka zatáčí nejprve doleva a posléze doprava ve tvaru protáhlého písmene S - budovy využívají tohoto přirozeného tvaru trénu a budova někdejšího ředitelství je proto zajímavě vměstnína do obloukového půdorysu podél silnice, což jí dává netypický a zajímavý ráz. Omezené prostorové podmínky se podepsaly nejen na romantickém vzhledu továrny, ale současně znamenaly nutnost uplatnění netradičních řešení zejména v době změny charakteru výroby z celulózky na strojírnu, kdy musely být výrobní plochy v prostoru vařáků, odvodňovacího stroje, chlorovny a kyselárny přestavěny na výrobní linku přívěsů, náročnou na prostor. Část výroby se odehrávala netypicky ve vyšších poschodích strojírny a nutností se stala doprava materiálu několika výtahy, jejichž věžovité stavby jsou v areálu dobře patrné.
Pro potřeby dovozu materiálu i přístupu zaměstnanců byl vybudován rovněž most spojující areál s protilehlým břehem řeky Bělé. V 0. letech 21. století byl areál částečně otevřen pro působení menších firem v souvislosti s přesunem většiny výroby do areálu za nádražím a most i přilelé části areálu s pohasínající výrobou se tak staly volně pčístupnými všem, kdo chtějí obdivovat omšelou krásu továrny, která spěj k završení dvou set let své existence.
Zdroje
- Historie výroby zemědělské techniky v Písečné. Dostupné z http://www.wtc-pisecna.eu/historie.
- Trnitá cesta k realizaci. Dostupné z http://www.muzeum. jesenik.net/vystavy/masinky/1.pdf.
- Zajatecké tábory na Jesenicku. Dostupné z http://www.koncentracni-tabory.estranky.cz/clanky/zajatecke-tabory-na-jesenicku/pisecna.html.
|