| Svým architektonickým řešením a vzhledem nedělá spalovna v Chotíkově rozhodně ostudu. Dominantní střecha ve tvaru vlny a neotřelý komín připomínající pochodeň jsou skvosty mezi českými průmyslovými stavbami. |
|
| Spalovna se nachází severozápadně od Chotíkova u silnice č. 20, na místě bývalé skládky odpadů ve vytěžené štěrkovně. |
|
|
Spalovna v Chotíkově u Plzně je zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO), jedno ze čtyř v Česku, které zpracovává komunální odpady. Spalovna byla uvedena do provozu v roce 2016 a stala se tak nejmladším ZEVO v ČR (po Praze, Brně a Liberci).
Historie
Nejpozději v 90. letech 20. století začalo Česko výrazně zaostávat v podílu energeticky využitého odpadu nejen za západní, ale také za východní Evropou. Přes opakované pokusy (Karviná, Opatovice, Jihlava) o přípravu projektu na stavbu spalovny se nadlouho stala posledním ZEVO liberecká spalovna, uvedená do provozu v roce 1999. Přestože lokalit s potenciálem odpadové produkce dostatečné pro rentabilní provoz spalovny je v Česku nejméně deset a plán odpadového hospodářství ČR z roku 2015 počítá do roku 2024 s více než zdvojnásobením kapacity spaloven (na 1,47 mil. t odpadu ročně), jakožto ekologičtějšího řešení ve srovnání se skládkami odpadů, stala se jediným úspěšným projektem za první dvě desetiletí 21. století právě pouze spalovna v Chotíkově.
Po ověřovací fázi (od roku 2003) začaly přípravy na výstavbu v režii pražské společnosti ČKD DIZ (investorem byla Plzeňská teplárenská, tehdy 100% vlastněné městem, později po fúzi s Plzeňskou energetickou získal 35% podíl holding EPH) v roce 2009. V témže roce občané Chotíkova schválili stavbu v obecním referendu. Stavební povolení bylo uděleno v roce 2013 a během tří let byla vystavěna moderní stavba jak po technické tak vzhledové stránce. Návrh zlínské projekční kanceláře Centroprojekt lze bezesporu označit za výjimečný design, zejména v prostředí českých průmyslových staveb.
Popis
Spalovna se nachází necelé 2 km severozápadně od obce Chotíkov na zrušené skládce na místě vytěžené štěrkovny nedaleko silnice I/20 (Jenišov – České Budějovice).
Roční kapacita spalovny je 95 kt komunálního odpadu (pro srovnání Praha-Malešice 310 kt, Brno 224 kt, Liberec 96 kt), což přibližně pokrývá produkci Plzně, teplo získané pálením odpadu na pohyblivých roštech (bez přídavku jiných paliv) slouží k výrobě elektrické energie (zdroj o výkonu 10,5 MW, tj. srovnatelný s vodní elektrárnou Hněvkovice a třikrát větší než instalovaný výkon elektrárny Kníničky) a dodávkám tepla pro město (zdroj 31,7 MW).
| Zásluhou zlínského Centroprojektu, který se projektování průmyslových staveb věnuje již téměř století, jsou pohledné nejen technické části stavby, ale také administrativní prosklená přístavba. Zhodnotit její užitné kvality však musí zaměstnanci spalovny. |
| | Podle komínu by snad někdo mohl plzeňskou spalovnu v Chotíkově považovat spíš za olympijský stadion. Červená barva evokuje hlavu hořící pochodně, věříme však, že ze spalovny běžně plameny nešlehají. |
|
Zdroje
- Plzeňská teplárenská, Zevo Plzeň: Odpad je energie. Dostupné z https://www.zevoplzen.cz/.
- MŽP ČR: Plán odpadového hospodářství ČR pro období 2015–2024. Dostupné z https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/poh_cr_prislusne_dokumenty/$FILE/OODP-POH_CR_2015_2024_schvalena_verze_20150113.pdf
|