Železnice v Kostarice

Od roku 1857, kdy vyjely na koleje první mulami tažené vozíky na kostarické „oslokolejce“ Puntarenas–Esparza, se v zemi vyvinulo několik navzájem nepropojených železničních systémů převážně o rozchodu 1067 mm. Největší síť kostarických drah Incofer vznikla spojením Atlantické a Pacifické dráhy a stala se tak jednou z amerických transkontinentálních sítí.

Veškeré dráhy postavené od roku 1857 v Kostarice, stav v roce 2026. Oranžově jsou vyznačeny úseky s (ověřeným nebo oprávněně předpokládaným) provozem, červeně dráhy převážně funkční, ale bez provozu, tmavě fialově dráhy nefunkční a zaniklé, růžově vlečky (přičemž v Kostarice neexistuje legislativní kategorie vlečky, proto je místy obtížné rozpoznat vlečku od soukromé dráhy s lokálním významem) a šedě dráhy, jejichž existence není potvrzena z více než jednoho zdroje (obvykle jde o menší soukromé vlečky nebo dráhy, o kterých není k dispozici dostatek informací).

Historie

Seznam hnacích vozidel na síti Incofer

Níže uvedený seznam není kompletní, nicméně shrnuje poznatky autora a databázi hnacích vozidel sestavenou Yandellem Vargasem a vystavenou na nádraží San José Atlantico v roce 2026.

Zdroje

1. The Restoration & Archiving Trust: Ferrocarriles de Costa Rica. Dostupné z https://www.gwrarchive.org/site/sitel2pg/CostaRica/fecosa.php.
2. The Tico Times: The History of Trains in Costa Rica: A Lifelong Fascination. Dostupné z https://ticotimes.net/2022/06/29/railroad-ties-a-lifelong-fascination-with-trains
3. Ferrocarriles de Costa Rica (FECOSA): Estaciones del tren al Atlántico. Dostupné z http://www.fecosa.net/.

Komentáře: