Faktografie
| Vystavěna: | 1939 |
| Ukončení provozu: | cca 2003 |
Číslo vlečky: | ? |
Délka: | 5,1 km (1,6 km, nákladiště a smyčka), 6,989 m s veškerým rozvětvením |
Historie
Vlečka zajateckého tábora, zbrojní továrny a muničního skladu Muna u Mikulovic byla postavena stejně jako ponurý areál na začátku 2. světové války. Původně sloužila k dovozu materiálu a odvozu munice vyrobené v ukrytém lesním závodě, záhy však byla svědkem rozšíření muniční fabriky na zajatecký tábor a po jejích kolejích směřovali do zajetí ve stísněných prostorech zejména britští váleční zajatci.
Situace se změnila k horšímu v roce 1941 po otevření východní fronty se Sovětským svazem. Tehdy byli britští zajatci deportováni a na jejich místa nastoupili v několikanásobně větším počtu zajatci sovětští strádající výrazně horšími podmínkami, vedoucími až ke vzniku epidemie tyfu. Vlečka v té době sloužila pro dovoz zajatců jakož i materiálu a odvoz jimi vyrobené munice.
Po skončení 2. světové války byl areál Muny naopak využit jako sběrný tábor sudetských Němců, kteří v barácích, jež původně vyhradili Sovětům, sami čekali na transporty do Německa, opět prováděné po kolejích muniční vlečky.
 | | Severní (Mikulovické) zhlaví stanice Ondřejovice v roce 2010. Pozůstatek vlečky je vidět vpravo blíže fotografovi, koleje jsou viditelně nepojížděné. |
V následujících letech sloužila vlečka čistě technickým účelům pro dovoz a odvoz zbraní a munice do posádkového areálu lesního muničního skladu. Zda se po kolejích přepravovaly také nosiče jaderných zbraní, které zde byly v 80. letech 20. století likvidovány, není známo. Armáda využívala vlečku přibližně do roku 2003, kdy byl muniční sklad uzavřen a zhruba v roce 2009 byla vlečka na účet obce Mikulovic vytrhána a koleje odprodány do šrotu.
Popis
Vlečka odbočovala ve stanici Ondřejovice a táhlým a poměrně strmým stoupáním se přimykala k úbočí Předního vrchu, po kterém e vyšplhala až na severní konec osady Salisov. Zde procházela skre čtyři brány (plot, elektrický plot, plot a neprůhledná plechová brána) do areálu původní muniční továrny, později zajateckého tábora a muničního skladu a záhy se rozvětvovala na trojkolejné nádraží lemované nákladovými rampami. Na jeho západním zhlaví se rozvětvovala a tři koleje procházely skrze areál, zakončeny rozměrnou smyčkou pro obracení nákladních vlaků. Na trase odbočovaly z vlečky nejméně dvě odvratné koleje a jedna odbočka do lokomotivní remízy, ve které se i v roce 2018 nachází nepatrný kus železničních kolejí (zabetonovaných v podlaze).
Po svém vytrhání vlečky téměř dokonale zmizela. Trase od nádraží v Ondřejovicích k bráně areálu byla částečně změněna na štěrkovou cestu, částečně vyasfaltována, čímž vznikl další vjezd do areálu, původní nádraží bylo zavezeno stavebním a biologickým odpadem a všechny přejezdy přes manipulační komunikace v areálu byly zrušeny a zaasfaltovány. Některé zářezy jsou zavezeny odpadem a trasa vlečky je tak dobře patrná zejména na vysokém náspu nad údolím Lesního potoka, který se zachoval včetně jednoho elegantního kamenného propustku. Kromě cca 15 m kolejí v (uzavřeném) objektu bývalé lokomotivní remízy tak vlečku v areálu dnes prozrazují jen sporadicky roztroušené hektometrovníky…
 | | Vlečka vycházela ze stanice (v současnosti pouze zastávky) Ondřejovice, odkud poměrně strmě stoupala k osadě Salisov, kde procházela čtyřnásobnou branou do areálu muničního skladu a dříve zajateckého tábora. Po průchodu trojkolejným nádražím procházela mezi jednotlivými budovami skladišť ukrytých v lese táhlou dvojitou smyčkou vrcholící vysokým náspem nad tmavým údolím Lesního potoka. |
|
 | | Vlečka byla vytrhána někdy před rokem 2009, v říjnu roku 2010 byla jizva v krajině ještě dobře patrná. |
|
 | | Čerstvě vytrhaná vlečka v úseku od nádraží k Muně. |
|
 | | Na fotografii z roku 2005 je dobře vidět odvratná kolej (vpravo) a zlověstně vyhlížející vjezd do areálu. |
|
 | | Odvratná kolej (vlevo) při pohledu od brány. Pokud by vlak s municí či zajatci omylem ujel, nedostal by se daleko - vykolejil by pár metrů před branou areálu. |
|
 | | Na snímku z roku 2005 jsou dobře patrné tři brány - prostřední s vysokonapěťovým elektrickým ohradníkem a dvě ochranné z obou stran okolo ní. Zcela vzadu pak byla ještě jedna, plechová, neprůhledná brána. |
|
 | | Kradmý pohled za bránu stále ještě střeženého areálu dává nahlédnout na první skladištní budovu ještě existujícího vlečkového nádraží. |
|
 | | Pohled zevnitř na elektrický plot s vysokým napětím. Nyní snad, doufejme, již vypnutý. |
|
 | | Z aposlední vyplétanou branou je dobře vidět ještě čtvrtá, plechová brána. Průjezd vlaku tady musel být malým vojenským obřadem. |
|
 | | Tak vypadal domeček pro strážného ještě v roce 2005. I když už se tu už pár let nejezdí, koleje se zatím lesknou a výhybky nejsou rozkradené. |
|
 | | O pět let později už strážnice intenzivně chátrá. Má před sebou jen pár let života - za dalších 5 let už nikdo nenajde ani místo, kde kdysi stála. |
|
Zdroje
- Heide, K. Žulová. http://heide.sweb.cz/xvleckymik.htm (accessed 2014-02-17).
|
